23.01.2008, Radek Papáček

Proti Ústí rozhodli obránci

Č. B u d ě j o v i c e - Měl to být souboj Davida s Goliášem. Na jedné straně domácí vládce celé extraligy a na té druhé hostující Ústí nad Labem, které se topí u samotného dna tabulky. Nakonec to tak ale vůbec nebylo. Ústecký Slovan pořádně kousal a utkání bylo dlouho otevřené. Jeho odpor však zlomili českobudějovičtí obránci, kteří vsítili všechny tři rozhodující branky domácího celku. „Je to spíše otázka štěstí a náhody. Nic speciálního. Ale zaplaťpánbůh, že nám to tam spadlo,“ usmíval se i za parťáky Frola s Gřegořkem jejich souputník René Vydarený. Zářezy si spravedlivě podělili do jednotlivých třetin.

První branka

Domácí soubor předvedl velice rychlý nástup do utkání. Časomíra ukrojila pouhých 46 vteřin, když se za záda brankáře Zikmunda trefil Tomáš Frolo (na snímku). „Nebyla to žádná moje individuální akce,“ pravil skromně urostlý obránce. „Najel jsem si na přihrávku Petra Sailera, který mi to parádně dal a mně už stačilo jen nastavit hokejku,“ popisoval svůj zápis do statistik.

Byla to navíc úplně jeho první trefa v sezoně a zároveň v dresu HC Mountfield. Z protrhnutí střelecké impotence tak měl neskrývavou radost. „Jsem rád, že se mi gól podařilo dát. Už se blížil konec sezony a ještě se mi v kariéře nestalo, že bych v sezoně nedal ani jeden gól,“ svěřil se.

Po jeho zásahu to vypadalo, že utkání bude mít jasný průběh – očekávaný průběh. Diváci se těšili na střelecké hody v podání domácích hokejistů. Najednou se ale něco zadrhlo. „Ústí hrálo velice dobře, potrápili už více mužstev a i proti nám do toho šli naplno a od nás to bylo chvílemi takové trápení,“ kabonil se bek slovenské národnosti.

Druhá branka

Ústeckým Lvům se navíc podařilo vyrovnat. A to dokonce zásluhou Martince při vlastním oslabení. Po první třetině tak spokojenost nakonec na domácí straně moc nepanovala. „Trenér nás v kabině moc nepochválil. Říkal, že se máme zberchat a začít hrát svou hru,“ utrousil Tomáš Frolo.

„Byl to právě přesně takový ten zápas, kdy od vás všichni očekávají jasné vítězství,“ poznamenal René Vydarený (na snímku). A to se zejména v první třetině mnoho nedařilo naplňovat. „Když člověk musí, tak mu to potom nejde. Měli jsme trochu svázané ruce a trochu se hledali,“ připustil Vydarený.

Ovšem ve druhé třetině další slovenský obránce Jihočechy přiblížil k zisku bodů. V přesilové hře si sjel na přihrávku Šimánka zpoza branky a najednou se ocitl sám před brankářem. „Snažil jsem v tu chvíli jen trefit branku, od Šimiho to byla parádní přihrávka,“ líčil akci ze 24. minuty utkání.

Třetí branka

Jandačovi svěřenci pak sice nepolevili, ale Zikmund v ústecké brance statečně odolával. Severočeským bojovníkům se dokonce po startu třetí třetiny podařilo opět vyrovnat. Na 2:2 pohotově srovnal Janků. „Vše se odvíjelo už od první třetiny, kterou jsme nezačali dobře,“ namítl Petr Gřegořek (na snímku). „Oni pak viděli, že se s námi nechá hrát. My si naopak asi trochu mysleli, že to půjde samo.“

Při vyloučení brankáře Zikmunda ale českobudějovický obránce utkání už rozsoudil. Početní výhodu využil nekompromisně tak, že od modré propálil vše, co mu stálo v cestě. „Dostal jsem přihrávku od René Vydareného, zavřel oči a napálil to,“ popisoval, jak vznikla vítězná branka utkání. „Snažil jsem se to jen dát někam nahoru, aby to nikoho netrefilo,“ dodal.

O dvě minuty později však Jihočechy čekali velice krušené chvíle. Na trestnou lavici usedli po sobě Toman se Sičákem a Ústí hrálo 1 minutu a 22 sekund v pěti proti třem. Domácím se to ale podařilo přestát. „To byl určitě hodně důležitý moment. Kdyby Ústí dalo na 3:3, pak už by to bylo hodně těžké,“ připustil Gřegořek.

Resumé

Když přesně vteřinu před koncem trefou do prázdné branky výsledek pečetil Jiří Šimánek, hokejisté HC Mountfield přetlačili svého soupeře v poměru 4:2. O všechny důležité branky domácích se tedy tentokrát postarali obránci. „Není v tom nic speciálního, dnes to tam prostě napadlo nám,“ usmíval se René Vydarený.

„Je pravda, že ten prapor jsme dnes drželi,“ přidal Tomáš Frolo. „Jindy ale dají góly útočníci. Jsme rádi, že jsme dnes přispěli,“ uvedl střelec svého premiérového gólu. „Chtěl bych určitě ještě nějaký přidat. Když ale střílet góly nebudu a přesto budeme vyhrávat, budu i tak spokojený. Já se především soustředím na obranu,“ řekl pětadvacetiletý hokejista.

Zvláštní mušku proti Severočechům má Petr Gřegořek. Proti Ústí se v letošní sezoně trefil již počtvrté. „Nevím, čím by to mohlo být. Spíše je to dílem jakési náhody, určitě na to nemám zvláštní patent,“ pravil Gřegořek.

Pořád se to opakuje

V ústecké brance nastoupil možná trochu překvapivě, když dostal přednost před kolegou Přikrylem. Kouč Votruba tak chtěl zřejmě mužstvu po třech porážkách v řadě dát nějaký nový impulz. Tah se to ukázal být jako dobrý, ale nakonec stejně ne účinný. Ústí i přes povedený výkon prohrálo počtvrté v řadě. Hodně o tom rozhodlo i vyloučení brankáře Jiřího Zikmunda za nedovolené bránění, když při následné přesilovce Gřegořek vsítil vítěznou trefu Jihočechů.

Dnešní porážka vás musí asi hodně mrzet, že?
„Určitě. Byla to hodně velká smůla. Nehráli jsme špatně, ale prostě nakonec stejně prohráli.“

Dlouho to byla taková přetahovaná. Pak ale rozhodl třetí gól soupeře při vašem vyloučení…
„Mrzí mě to. Postavil jsem se tam hráči do cesty a bylo z toho nedovolené bránění.“

Jak se to seběhlo?
„Nejdříve jsem chtěl jít po puku. Na poslední chvíli si to ale rozmyslel a když jsem se vracel do branky, tak už jsem tam tomu hráči v cestě zůstal.“

Potrestal vás podle vašeho názoru sudí Husička oprávněně?
„Rozhodčí prostě písknul nedovolené bránění, a tak to bylo nedovolené bránění. Více bych se k tomu nechtěl vracet, už to stejně nic nezmění. Nemá cenu o tom diskutovat.“

Utkání jistě také hodně ovlivnil první gól, kdy…
(skáče do řeči) „Jo, ten byl fakt hodně rychlý.“ (smutně pokyvuje)

Dokázali jste se z toho ale rychle oklepat, ne?
„Určitě. Žádné zbraně jsme rozhodně neskládali a snažili se pořád makat, což se nám i dařilo.“

A ve třetí třetině jste dokonce ještě měli za stavu 2:3 téměř minutu a půl výhodou dvojnásobné přesilovky…
„To byla hodně velká škoda, že se nám nepodařilo ji využít. Z naší strany to byl asi klíčový moment. Kdybychom v ní dali gól, troufám si tvrdit, že bychom poté odsud nějaké body odvezli.“

Takhle ale jedete s prázdnou. Poslední zápasy jsou pro vás navíc jak přes kopírák…
„Máte pravdu. Hodně to zamrzí, když i přes slušný výkon nakonec prohrajete. Takhle se nám to stalo třeba i na Slavii nebo doma s Vítkovicemi.“

Jak se vůbec hraje s vědomím, že jste poslední v tabulce?
„Pořád se snažíme do každého zápasu chodit s tím, že jej chceme vyhrát. Rozhodně nic ještě nevzdáváme. Sice totiž ztrácíme na předposlední Zlín deset bodů, ale při tříbodovém systému to není zase tolik. Stačí třikrát vyhrát a najednou mu šlapeme na paty.“