Po prvním utkání, které přineslo nakonec upocené vítězství 2:1, sledovala vyprodaná Budvar Aréna druhý finálový mač. Byl to opět on, kdo se zasloužil měrou vrchovatou o další ústeckou prohru. Ano, Václav Prospal. Na muže, který táhne českobudějovickou káru kupředu, nasadili v semifinále Chomutovští hlídacího psa a těsnou obranou mu hodně ztěžovali hru. Ústí nad Labem se snaží hrát očividně “hokejovější“ hokej, nežli předchozí soupeř Jihočechů. “Ty dvě mužstva se nedají srovnat. Ústecký tým v sezoně něco dokázal, byl od nás jenom třináct bodů a rozhodně se snaží hrát normální hokej,“ tvrdí Prospal. Tlak daleko přesahující meze osobního bránění ze strany soupeře při utkání je podle jeho slov ten tam. “Je to zase hokej pět na pět. Oni jenom nestojí na modré čáře, ale prostě hrají,“ dodává zámořský útočník.
Václav Prospal se stal ve středu nemilosrdným katem nabuzených Lvů. Když se již utkání blížilo ke své polovině a hosté mohli pomýšlet na zachycení stébla, utnul jejich snahy Václav Prospal dvěma slepenými trefami do černého. “Klasická situace, po které dnes padají góly. Vyhraná buly, střela od modré a hráč jde prostě do brány. Devadesát procent gólů padá tímto způsobem, že útočník jde před branku. To je to, co třeba tady některým hráčům schází, protože jsou tu pořád nějaké nahrávky okolo branky nebo zpět do rohů,“ všiml si centr první českobudějovické formace. “To je prostě dnešní světový hokej a v NHL to platí dvojnásob. Tam nepadají góly po krásných akcích, ale prostě, kdo je šikovný kolem branky a nebojí se tam jít, tak ty góly dává,“ odkrývá svůj střelecký recept Prospal.
I jeho druhá branka padla podobným způsobem. Přišla necelých šest minut poté, co zvýšil na dvougólový rozdíl. Sniper z Tampy, jenž působil loni pod křídly mocných kačerů z Anaheimu, vyšťoural puk z klubka těl, zachoval chladnou hlavu a zasunul touš zpoza branky za Sáblíkova záda. “Té brance předcházel náš tlak v přesilovce, díky němuž jsme zamkli soupeře v pásmu. Brankář zůstal ležet před brankou a vyražená střela se dostala ke mně. Já už jí jen zpoza branky zasunul do sítě,“ líčí Prospal, jakoby ani necítil hlavní podíl na vstřelené brance.
Základní kámen k vítězství v první lize je položen na pevném podkladu. Nyní čeká českobudějovický celek zájezd do Ústí nad Labem. Mužstvo trenéra Jandače jede na sever Čech s vědomím, že jedna výhra stačí k vytouženému postupu do baráže. “Myslím si, že oni nebudou svůj herní styl příliš měnit. Hrají takto celý rok. Pro ně je možná nevýhoda, že loni Motor spadnul a musí s námi hrát. Jinak by byli v této soutěži jednoznačně nejlepším týmem,“ chválí Hynkův celek autor dvou středečních gólů Václav Prospal.

Nenápadný bojovník, zato jeden z tahounů. To je zkušený útočník Luboš Rob. V semifinálové sérii proti Chomutovu zaznamenal jediný bod za asistenci hned v prvním domácím zápase. Od té doby vycházel bodově naprázdno. Až dnes ze sebe shodil deku v podobě střelecké smůly a vsítil důležitý úvodní gól střetnutí. Ve 14. minutě zaskřípala ústecká souhra a bleskovou akci založili Brabenec s Šimánkem. Druhý jmenovaný se neukvapil, a když viděl, že si brankář hostí hodně povyjel do úhlu, našel přesně z druhé vlny najíždějícího Roba. Toho zívající svatyně málem spolkla, ale přesto dokázal chladnokrevně otevřít skóre. “Zdá se mi, že tam byla chyba soupeřova obránce u trestné lavice, který trochu podcenil situaci. My jsme získali s Kamilem puk pro Šimiho, který to výborně zatáhl až skoro na brankovou čáru, čímž skvěle navázal dva protihráče. Já už jsem se jenom snažil trefit prázdnou branku,“ chválí spoluhráče z útoku šťastný střelec.
Stejně jako obě branky v úterním duelu i Robova trefa se zrodila po chybě ústeckého celku. Právě z podobných zaváhání těžili proti Jihočechům hráči Chomutova. “My jsme si po těžké semifinálové sérii řekli, že se to už nesmí opakovat. Ústí přijelo s trochu jiným hokejem, než který praktikoval Chomutov,“ všiml si autor úvodní branky. V obou finálových duelech, které byly v Budvar Aréně k vidění, postavili Jihočeši svůj výsledek na kvalitní obraně a skvělém výkonu brankáře Romana Turka. “Samozřejmě, Eda chytal výborně. Ale vůbec jako mužstvo jsem hráli trochu jiný hokej než v semifinále. Říkali jsme si, že je nepustíme do rychlých brejků, což se nám povedlo,“ mne si ruce Rob a dodává: “My jsme v těch dvou zápasech spíše použili jejich hru, s kterou oni nás v základní části dokázali hodně potrápit. Navíc se nám ještě k tomu povedla hra dopředu, což je výborné.“
Finálový plán je z poloviny splněn. Dvě domácí výhry by měly být odrazovým můstkem k postupu do baráže. “Vyhrát dvě utkání je samozřejmě skvělé a jsme za to rádi,“ pochvaluje si jeden z nejzkušenější borců českobudějovického mužstva. Po prvním zápase byl na své svěřence ústecký trenér Pavel Hynek hodně nazlobený. Zdálo by se, že jeho ovečky se do druhého souboje vrhnou v trošku jiném rytmu. Opak byl pravdou. Nyní stojí před Lvy těžký úkol – vyhrát oba domácí zápasy. “Zítra si odpočinem a do Ústí pojedeme s čistou hlavou. Budeme praktikovat stejnou hru. Nyní jsou na tahu oni. Můžeme očekávat, že nás budou chtít doma zmáčknout, ale na to se musíme připravit a nenechat se tím příliš zaskočit. Pevně věřím, že to vydržíme a domu už se vrátíme s postupem,“ doufá Luboš Rob.

Ústečtí hokejisté mají za sebou podle procentuální úspěšnosti třetího nejlepšího gólmana první ligy. Těžko byste však hledali v této soutěži mužstvo, které se spoléhá více na strážce svého brankoviště. Lukáš Sáblík má lví podíl na skutečnosti, že severočeský celek je tam, kde je. V základní části dokázal České Budějovice dvakrát porazit. Ve stejném počtu utkání ale odcházel se svěšenou hlavou. Ve finálové sérii je to zatím 2:0 ve prospěch Jihočechů. “Myslím si, že dnešní utkání bylo trochu jiné než včera. Podle mého názoru se hrálo ve větším tempu a hokeji to rozhodně přispělo,“ tvrdí bývalý brankář Dukly Jihlava. Ačkoli se tento lev ve své kleci často překonával, dostalo se za jeho záda ve dvou utkáních hned pět puků. Prakticky ani jedna z tref ale nešla na jeho vrub. “My jsme opět udělali velké chyby v obraně a bylo to naprosto stejné jako včera. V první třetině jsme si nechali dát zbytečný gól,“ krčí rameny Sáblík.
Ústečtí dokázali vsítit v první třetině branku, ale ta jim nebyla uznána a Drábek navíc putoval na dvě minuty za katr. “Konečně jsme vstřelili gól, ale ten nebyl uznán. Nevím, jak to bylo, ale jak jsme se o tom v kabině bavili, tak to bylo asi hodně sporné. Tohle nás možná dnes stálo lepší výsledek,“ rozebírá neuznanou trefu do černého ústecký brankář. Jak bylo již řečeno, při obdržených gólech nebyl příliš na vině. Chybami v rozehrávce a ve střídání mu spoluhráči rozhodně práci neulehčili. “Jak říkám, dostáváme góly po chybách nebo zbytečných vyloučeních. Sami pak nedokážeme využít naše přesilové hry. S tímhle nemůžeme samozřejmě pomýšlet na nějaký lepší výsledek. Naše chyby možná pramení z toho, že chceme hrát hokej místo, abychom hráli najisto zezadu. Tak jako třeba tyto dva zápasy hráli Budějovice,“ láteří ochránce ústecké svatyně.
V obou zápasech dokázali domácí vytěžit z počátečního tlaku branku. Na rozdíl od semifinálových zápasů na ní i navázat dalšími trefami. “Tohle nám přesně schází. Potřebovali bychom dát první gól, nebo když prohráváme, tak alespoň kontaktní branku. To se nám bohužel nedaří, což je největší důvod neúspěchu,“ vzývá své spoluhráče z útoku Sáblík. “Když už si konečně nějakou šanci vytvoříme, tak to pochytá vynikající Turek,“ dodává. Ústecký brankář má oproti svému kolegovi z českobudějovického brankoviště výhodu v tom, že proti svému finálovému rivalovi měl možnost odchytat všechna čtyři utkání v základní části. I přesto se zdá, že je to právě Roman Turek, kdo má dokonale přečtené soupeřovy útočníky. “Na Edovi je vidět, že má něco za sebou. Chytá opravdu skvěle. Navíc má tu výhodu, že je hodně velký a dost střel tím vykryje. Já sice také nejsem nejmenší, ale to není všechno. Z něho doslova čiší jistota při každém zákroku,“ vysekává poklonu svému protějšku Lukáš Sáblík.