Strůjcem výhry se stal jednoznačně forvard Tampy Bay Lightning Václav Prospal. Dvě branky vstřelil a přidal k nim i jednu asistenci na trefu obránce Radka Martínka. „Myslím si, že jsme v Kadani dostali pěkně za vyučenou a do zápasu s Chomutovem jsme byli pořádně hladoví,“ uvedl technicky výtečně vybavený forvard. Přesto domácím úvod střetnutí příliš nevyšel, když v čase 3:42 skóroval po zbytečné hrubce českobudějovické obrany chomutovský Ladislav Boušek. „Děláme strašné chyby. To samé se nám stalo v Kadani. Soupeři prostě nahráváme na góly a toho se musíme vyvarovat. Pokud se nám to podaří, půjde nám všechno hladčeji,“ odhadl nejproduktivnější hráč Českých Budějovic. Domácí utkání režírovali v přesilových hrách. Dvakrát se v nich trefil Prospal, na 1:1 vyrovnal v početní výhodě po báječné přihrávce Radka Dvořáka zadák Radek Martínek. „Bylo to úplně obráceně, než v Kadani. Tam rozhodl soupeř v přesilovkách, dnes se to podařilo nám,“ vrátil se k nevydařenému představení na půdě severočeského mužstva.
Dvě branky v početní výhodě zařídil právě Prospal. První vsítil po úžasné kombinaci celého přesilovkového komanda v čase 18:53. Nádhernou křížnou přihrávku Radka Martínka proměnil pohlednou bekhendovou kličkou ve vyrovnání na 2:2. „Při prvním gólu jsme soupeře parádně roztočili v pásmu. Pořádný kus práce odvedl hlavně Štěpán Hřebejk, který vybojoval u mantinelu ztracený puk,“ pochválil rychlonohého útočníka Prospal. Hřebejk dokázal na levém mantinelu zastavit hostujícího obránce a postrčil puk na Radka Dvořáka. Následně po ose Dvořák - Martínek - Prospal došel touš až za Horčičkova záda. „Měli jsme skutečně vynikající pohyb. Z toho pramenilo to, že jsem se najednou ocitl úplně sám před brankářem. Jsem jen rád, že se mi blafák povedl,“ usmál se sympatický lídr první útočné formace. Vítězný gól utkání vstřelil ve 31. minutě. Radoslav Kropáč zatáhl puk po křídle, jeho pokus vyrazil Horčička jen před Prospala a ten nezadržitelně poslal Českobudějovické do jednogólového vedení. „Jsem prostě hladový. V NHL jsem si přivykl tomu, že se musí dojíždět každý puk. Občas se stane, že se puk odrazí před brankáře mezi kruhy a je třeba mu ho okamžitě vrátit do brány. Je to můj zvyk a jsem rád, že jsem si ho vnutil z tréninku i do zápasu,“ předložil recept na důslednou dorážku, která zajistili Jandačově družině výhru.
A nemuselo zůstat jen u dvou branek. V čase 32:30 unikal na brankáře Horčičku Štěpán Hřebejk, ale zezadu ho srazil vracející se forvard Roman Pražák. Sudí Polák tentokrát neváhal a okamžitě nařídil trestné střílení ve prospěch domácího mužstva. K němu se postavil Václav Prospal, aby tak dovršil svůj hattrick. „Vyplynulo to ze situace. Na trestné střílení se kolikrát posílá spíše hráč, kterému se v zápase daří, než ten, kdo byl faulovaný. To byl i dnešní případ,“ vysvětlil svou nominaci na atraktivní duel s brankářem Horčičkou. Nájezd se mu však nepovedl. Luboš Horčička sice v chomutovské brance udělal první pohyb, ale Prospal nedokázal zvednout kotouč nad jeho betony. „Mrzí mě to. Ale jsem spíše rád, že vzhledem ke konečnému výsledku to mé neproměněné trestné střílení mnoho neznamenalo,“ podotkl neúspěšný exekutor.
Několikrát v zápase opět povolily dvojici Prospal - Dvořák nervy. Především při zákrocích hostujícího kapitána Radka Šípa se reprezentačnímu duu čeřila krev v žilách. „Nechci, aby to vyznělo nějak arogantně, ale měli bychom být hokejově trochu jinde, než soupeř. Kluci z Chomutova mají pochopitelně také svojí hrdost a čest. Snaží se jak nejlépe umí, protože také nechtějí prohrát. Občas i za cenu toho, že se nás snaží jakýmkoliv způsobem zastavit,“ pokrčil rameny Prospal. Nutno dodat, že zákroky hostujících hráčů měly pořádně daleko k bezmyšlenkovitým útokům například píseckých, královéhradeckých nebo kadaňských borců.

Výhru o dvě branky nad třetím týmem prvoligové tabulky si výrazně pochvaloval i centr třetího útoku Mojmír Musil. Způsob, jakým Českobudějovičtí k tříbodovému zisku dokráčeli ukázal, že krátkodobá krize je zřejmě zažehnána. „Byl bych rád, kdyby tomu tak bylo,“ prohodil ve stručnosti hokejista s číslem 41 na zádech. Chomutov však zápas začal hodně aktivně a překvapení domácí se definitivně probrali až za stavu 0:1. Už ve čtvrté minutě totiž přesně mířil hostující forvard Boušek a Chábera poprvé lovil puk ze sítě. „Jasně, že nás to překvapilo. Chtěli jsme být aktivnější my, ale oni prokázali, že jsou velmi dobří hokejisté. Ukázalo se, že dojíždějí na fyzičku,“ upozornil Musil. V úvodu utkání aktivní Šíp, Koláček nebo Buchal dohrávali zápas ve veliké křeči. Úbytek sil na nich byl skutečně patrný.
V první třetině však měli domácí namále. Aktivně hrající Chomutov si vynutil v deváté minutě přesilovou hru, kterou po dvaatřiceti vteřinách přetavil v druhou vedoucí branku dorážející kapitán Šíp. „Žádná panika nebyla. To je normální začátek zápasu,“ řekl houževnatý borec. Zatímco Chomutov využil v zápase jednu přesilovou hru, ve stejné výhodě uspěli domácí hned třikrát. Během první třetiny Prospal a Martínek, ve druhé části hry to byl znovu výborně hrající Václav Prospal. „Přesilovky jsou jednou z nejdůležitějších věcí v hokeji. Dobře jsme soupeře napadali a nutili jsme ho k chybám a faulům,“ poukázal na příčinu dvanácti chomutovských trestných minut Musil. Šikovný střední útočník se podepsal pod čtvrou branku svého týmu. V útočném pásmu poslal zadovkou puk do tandemu zkušenému Luboši Robovi a ten s přehledem pojistil českobudějovické vedení. „Petr Havelka mi poslal puk ze skrumáže, já jsem za sebou viděl Luboše, tak jsem mu puk přihrál. Luboš to tam krásně narval,“ rozplynul se při vzpomínce na čtvrtý českobudějovický gól.
Už pouze deset dní mají funkcionáři HC České Budějovice na to, aby dvojici Mojmír Musil - Radoslav Kropáč prodloužili jejich stávající smlouvy. Oběma bývalým libereckým borcům vyprší platné kontrakty 30. listopadu 2004. „Vedení klubu mi mělo do dvacátého listopadu říct, co bude dál. Zatím jsem mluvil jen s trenérem, ale s vedením ne,“ neodhalil Musil, jakým směrem se budou ubírat jeho kroky po skončení měsíce listopadu. „Ale ve výkonech mě to nijak negativně nepoznamenává,“ ohradil se.

Po utkání stál dlouhé minuty v družném hovoru se současným forvardem HC České Budějovice Mojmírem Musilem. Kamil Koláček možná řešil i současnou situaci chomutovského mužstva. Svěřenci trenéra Vladimíra Kýhose nevyhráli už počtvrté v řadě, ale díky domácímu zaváhání Komety Brno se Slezanem Opava uhájili stávající třetí příčku. „Že prohrajeme s Ústím, nebo v Českých Budějovicích, to není nic divného. Krize však přišla v zápase s Třebíčí. To byla úplná tragédie,“ nechtěl se Koláček po čtyřech prohrách ohánět slovem krize. Střetnutí s druhými Českými Budějovicemi prakticky rozhodl výkon tří mužů - Radka Martínka, Václava Prospala a Radka Dvořáka. Společně nasbírali sedm kanadských bodů a podepsali se pod tři branky svého týmu. „Já se obávám, že tito hráči uhlídat nejdou. Jsou to hokejisté, kteří rozhodují utkání národního týmu, takže se ten výkonnostní rozdíl musí někde projevit,“ uznal sympaticky vůdce první útočné formace KLH Chomutov.
Na druhou stranu však sami Chomutovští zámořské eskadře jejich úlohu usnadnili. Během úvodních čtyřiceti minut vyfasovali pět dvouminutových trestů a České Budějovice Severočechy v přesilovkách zle vyučily. „To samozřejmě souvisí i s hrou třeba Prospala, nebo Dvořáka. Ti kluci jsou všude o krok dříve, takže my si musíme občas pomoct faulem,“ posteskl si nad chvilkovou nemohoucností svých spoluhráčů Koláček. Nejvíce se v tomto ohledu dařilo obránci Romanu Proškovi, který sám posbíral čtyři trestné minuty. „Domnívám se, že se některé fauly vůbec pískat nemusely. Ale tím nechci v žádném případě házet vinu na rozhodčího. Jen upozorňuji na to, že takto kvalitním hráčům se tím pádem nabídla skvělá šance na skórování,“ dodal v minulosti nejproduktivnější hráč první ligy.
Chomutov na jihu Čech předvedl nesmírně sympatický výkon. Především v úvodu zápasu hrál s Jandačovým výběrem otevřenou partii a dvakrát dokonce vedl. Jenže za příznivého stavu se hosté nechali několikrát hloupě vyloučit a rázem to byli v bílém hrající domácí, kteří v utkání tahali za delší konec. „Nejsme tým, který by hrál jen na defenzívu. Hrajeme aktivní útočný hokej a nebudeme to měnit jen kvůli tomu, že zrovna hrajeme v Českých Budějovicích. Je pravda, že občas se tento ofenzivní styl nevyplatí,“ pousmál se útočník, který mimojiné působil v sezoně 1993/94 v dresu Vajgaru Jindřichův Hradec.
Právě na umění první útočné formace trenéři Vladimír Kýhos a Vladimír Petrovka hodně spoléhali. Jenže Koláčkova lajna se prosadila jen ve třetí minutě, kdy skóroval do odkryté klece Boušek. Od té doby působila trojice Jeslínek - Koláček - Boušek na ledě hodně matně a do vyložené šance už se nedostala. „Vysvětlení pro to nemám. Prostě se nám nedařilo,“ pokrčil nechápavě rameny nejproduktivnější hráč chomutovského týmu.