Pětibrankový náskok se přitom nerodil lehce. Českobudějovičtí se bez svých tradičních opor Václava Prospala a Radka Dvořáka nemohli v samotném úvodu prosadit a Havířovské nahlodal až gól Štěpána Hřebejka ze 7. minuty hry. „Nechtěli jsme soupeře podcenit, protože v Havířově se nám to stalo a prohráli jsme 4:2. Proto jsme do utkání chtěli nastoupit hodně aktivně, podobně jako s Ústím," popsal předzápasové plány kouče Josefa Jandače důrazný forvard. „Myslím si, že se nám to ale úplně nepovedlo. Naštěstí jsme dokázali dát do konce první třetiny dva góly. Definitivně pak rozhodl začátek druhé třetiny, kdy jsme rychle odskočili na 4:0. To byl asi ten rozhodující náskok," zakončil hodnocení utkání Havelka. Především v úvodu vše ukazovalo na to, že si českobudějovičtí hráči jen hodně těžko zvykají na odlišný styl hokeje. Střetnutí s Ústeckými Lvy přeci jen bylo úplně o něčem jiném. „Možná to tak vypadalo, ale já si to nemyslím. Popravdě nevím, jak si mám ten úvod vysvětlit. Ale zase na druhou stranu jsme se od páté minuty do toho správného tempa dostali a pak si myslím, že už to bylo dobré," podotkl Petr Havelka.
Útočník, který sezonu zahájil v barvách Lasselsbergeru Plzeň, dokonce podpořil snahu svých spoluhráčů gólem na 2:0. Z křídla se řítil na havířovského Maříka Václav Pletka, ale hostující obránce jej podrazil. Přesto Pletka dokázal v pádu vystřelit a Michal Mařík musel puk vyrazit. A vzhledem k tomu, že padající Pletka uklidil havířovského gólmana z brankoviště, nebyl pro dobře postaveného Havelku problém dopravit touš do sítě. „Puk se ke mě odrazil. Hlavně jsem si dával pozor, aby mi kotouč nepřeskočil hokejku, protože mezi kruhy docela dost skotačil. Naštěstí se mi podařilo trefit branku a navíc nenapálit Vencu do hlavy," liboval si hráč, který letos dosáhl teprve na svou třetí trefu. A nemuselo zůstat jen u ní. V poslední třetině pohybem oplývající Havelka předvedl úchvatnou kličku na útočné modré čáře a dostal do slušné střelecké pozice. Mařík však jeho ránu lapil. „Škoda. Řešil jsem to tak, jak jsem to řešil. Kdybych možná zkusil nahrát, dopadlo by to jinak," pokrčil rameny. Bez úspěchu skončila i následná přihrávka na kolegu z útoku Petra Vampolu. „Dostával už jsem se z úhlu a snažil jsem se puk nějakým způsobem prohodit. Bohužel z toho nic nebylo," posteskl si bývalý hráč Plzně a Sparty Praha.
Vedení Jihočechů ve druhé části hry pojistili svými trefami Andrew Ference, Josef Štraub (rozhovor zkušený centr bohužel odmítl) a Jiří Šimánek. Řada dalších šancí skončila navíc nevyužita. Hodně dlouho si bude muset drbat hlavu především Petr Sailer, který jednou trefil tyč a podruhé po excelentním blafáku minul bekhendem branku. Ve třetí třetině pak s konečnou platností tlak domácího celku opadl. A do šancí se začal dostávat i Havířov. „Dohráli jsme to tak, jak jsme to dohráli. Snažili jsme se udržet čisté konto. Pro naší psychiku je jen dobře, že se nám to nakonec povedlo. Havířov sice nějaké šance měl, ale s tím se dalo počítat, protože neměl za rozhodnutého stavu vůbec co ztratit," zakončil hodnocení jednoznačného zápasu sympatický křídelník.

Svou třetí nulu v probíhající sezoně vychytal gólman Calgary Flames Roman Turek, který se rozhodl svému mateřskému klubu vypomoci v průběhu výluky v NHL. Znovu se mu to podařilo při výsledku 5:0 - stejně jako s Třebíčí nebo s Berounem. „Neměl jsem moc práce. Do utkání jsem se prakticky neměl šanci dostat nějakým zákrokem. Ale samozřejmě je každá nula příjemná a já si musím zvykat na podobné zápasy, protože tímto způsobem se to v první lize prostě občas hraje," pokrčil rameny vytáhlý blonďák, kterého trápilo od domácího duelu s Hradcem Králové nepříjemné zranění. I pondělní zápas ukázal, že Turek stále ještě není stoprocentně fit. „Je pravda, že jsem tomu nedával vše. Hlavně při rozehrávce jsem si dával pozor, abych si zranění neobnovil. Při zákrocích jsem však problém neměl," uvedl mistr světa z Vídně 1996. Na soupisku ho kouč Josef Jandač zapsal už pro duel s Ústeckými Lvy, ale přednost nakonec dostal mladší z brankářské dvojice, Jan Chábera. „Nechtěl jsem nic uchvátat, protože při tréninku jsem nějakou bolest neustále cítil. Navíc Honza chytal skvěle, takže nebyl důvod, abych kvůli jednomu utkání šel do branky nepřipravený, obnovil si to a chyběl třeba další měsíc," poodhalil okolnosti svého postupného zařazování do českobudějovické sestavy zkušený brankář.
V utkání opět neměl příliš práce. Soupeř se dostával do šancí hodně sporadicky a českobudějovickou branku ohrožoval především v přesilových hrách nebo střelami z větší vzdálenosti. Skutečně dobrou šanci si vypracoval za stavu 1:0 havířovský Syřínek, ale zblízka trefil jen tyčku Turkovy klece. Samotný "The Large" se cítil hůře až v průběhu poslední dvacetiminutovky. „Puk někdy skákal kolem branky a já jsem ho přesně nemohl pod nohama hráčů najít. Myslím si, že to jsou pro gólmana horší situace, než když hráče vidím a mohu na něj reagovat," vysvětlil bývalý reprezentant České republiky. „Asi dvakrát se to ve třetí třetině stalo. Bylo pro mě dobře, se to neodrazilo k jejich hráči a nebyla z toho větší šance," dodal v zámoří nesmírně uznávaný gólman.
Velkým zklamáním byla návštěva pondělního duelu. V sobotu se v Budvar aréně tíšnilo 6 221 diváků, o dva dny později našlo do útrob českobudějovické haly cestu jen necelých 1 600. Své určitě sehrála atraktivita soupeře i neúčast čtveřice zámořských posil Neckář, Martínek, Prospal a Dvořák. Proto nebyl Turek značným diváckým nezájmem překvapený. „V sobotu lidé přišli hlavně na Ústí a jsme strašně rádi, že jich přišlo tolik. Atmosféra byla skutečně super. My jsme takovou návštěvu na zápas s Havířovem očekávali, takže jsme překvapení nebyli," uvedl Roman Turek. Myšlenku, že je těžší vybičovat se k maximálnímu výkonu před tak komorní atmosférou, gólman Calgary Flames nepodpořil. „Spíše je těžší vybičovat se proti soupeři, který produkuje obrannou hru v pěti lidech. Ústí nad Labem hrálo hokej a takové zápasy se hrají určitě mnohem lépe a člověk se při nich dostane rychleji do tempa," upozornil jeden ze čtyř brankářů, kteří loni působili v NHL a letos si v rámci svého působiště zvolili tým v některé z českých lig.

Přes prohru 0:5 házel brankář Michal Mařík úsměvy na všechny strany. Po zápase přál českobudějovickým hráčům hodně štěstí v boji o návrat do extraligy. „Nikdy by mě nenapadlo, že přijedu do Budějovic v rámci prvoligového zápasu. A doufám, že to také bylo naposledy a že příští rok je potkám v extralize," svěřil se brankář, který své nejlepší roky prožil mezi léty 1999 - 2002 právě v barvách HC České Budějovice. Cíl, ke kterému mohl přispět a kterým byla záchrana Havířova v první hokejové lize, už splnil. Jeho druhým přáním pro zbytek soutěžního ročníku 2004 - 2005 je, aby se jihočeský celek co nejrychleji vrátil mezi českou hokejovou elitu. „Vždycky mám skvělý pocit a zahřeje mě u srdíčka, když přijedu do Budějovic. Vzpomínky mám opravdu pořád hrozně silné," řekl hráč, na kterého českobudějovičtí fanoušci stále nezapomněli a opět svého někdejšího oblíbence několikrát úspěšně vyvolávali. Sám Mařík se po zápase netajil touhou vrátit se ještě někdy v budoucnu do českobudějovického dresu. „Bylo by pro mě hrozně příjemné, kdybych mohl do té šatny naproti ještě někdy vkročit. A třeba si přímo sednout," řekl brankářský cestovatel.
Porážka o pět branek s lídrem soutěže Maříka příliš nezaskočila. „Do zápasu jsme nastoupili s devíti juniory. Starší a dražší hráče už vedení uvolnilo do jiných klubů. Takže jsme těžko mohli přijet s cílem vyhrát. Když jsem se dneska podíval na soupisku Českých Budějovic tak jsem teprve docenil lednovou výhru 4:2," usmál se gólman, který tehdy přispěl k šokujícímu vítězství. Havířov prohrával na začátku druhé třetiny 0:2, ale nakonec čtyřmi brankami výsledek dokonale obrátil. A to v sestavě soupeře nastoupilo všech šest českobudějovických posil ze zámořské NHL. „Dodnes to nechápu. Budějovice mají fakt extraligový kádr a myslím si, že dnešní výsledek 0:5 je pro nás ještě dobrý," podotkl Michal Mařík. Domácí vedli v čase 33:06 už 5:0, přesto Mařík nechtěl své brankoviště opustit. Utkání dochytal bez další inkasované branky a byl jednoznačně nejlepším havířovským hráčem na ledě. „Jako náhradníka jsme přivezli také juniora, takže jsem byl přesvědčený o tom, že utkání dochytám. Chtěl jsem chytat co nejdéle a co nejlépe. Popravdě jsem ani neviděl důvod, proč bych měl z branky utíkat," upozornil celkový vítěz Zlaté helmy o nejhezčí hokejovou akci z ročníku 2001 - 2002.
Pořádnou porci smůly si Mařík vybral při gólu Českých Budějovic na 2:0. Faulovaný Pletka stačil v pádu vystřelit a ještě najel do zasáhnuvšího gólmana tak šikovně, že prakticky odkryl síť pro lačného Havelku. Ten vzápětí nezadržitelně skóroval druhý puk do havířovské sítě. „Možná to rozhodčí mohl při špetce dobré vůle písknout. Bylo to sporné, ale nějak to neřeším, protože Budějovice by si určitě poradily i bez toho gólu," mávl rukou Mařík. I když v okamžicích po Havelkově trefě se hodně zlobil. Vysvlékl se s trochou nadsázky z půlky výstroje a spílal sudímu Vampolovi. „V extralize jsou od těchto momentů videorozhodčí, kteří tady bohužel chybí. Ale jak jsem řekl, neřeším to a teď už je mi to jedno," dodal gólman, který je v Havířově na hostování z extraligového Chemopetrolu Litvínov.