21.03.2008, Michal Špírek

Pod drobnohledem: Vladimír Sičák a Josef Řezníček

Č e s k é B u d ě j o v i c e- Obránce HC MOUNTFIELD Vladimír Sičák zažívá po návratu z Finska první playoff v českobudějovickém dresu. Oproti severské zemi nevidí v českém playoff žádné specifikum: „Všichni se jednoduše snaží ze sebe dostat maximum," říká Sičák. Pro zkušeného harcovníka Josefa Řezníčka jsou letošní vyřazovací boje dalšími z mnoha, i pro něj ale mají speciální příchuť. S Karlovými Vary je v nich totiž poprvé.

Vladimír Sičák

Vladimír Sičák nastupoval v úvodním semifinálovém střetnutí v třetí obranné dvojici spolu s Tomášem Frolem. A museli se bránit jinému způsoby hry útočníků, než jak tomu bylo při čtvrtfinálové sérii s Kladnem. „Karlovarští útočníci jsou mladší. Kladenští si to fakt uměli dát, karlovarští spíše více bruslí. Také si to umějí nahrát, ale není to jako u Kladna,“ ohodnotil západočeské útočníky Sičák.

Sedmadvacetiletý obránce měl v zápase útočné choutky a dvakrát měl dobrou šanci ke skórování. Nejprve ho hledal křížnou přihrávkou Sailer, ale těsně před Sičákovou holí zasáhl Mensator. „Co tam scházelo? Kdyby tam nebyl Mensator, ale nějaký starší brankář, tak by mi to tou hokejkou nevypíchl,“ říká s úsměvem muž nosící na dresu číslo 24. Druhou možnost měl ve třetí třetině, když zachytil rozehrávku soupeře a upaloval k soupeřovu brankáři: „Jel jsem ze strany, zkusil to vystřelit mezi nohy, ale brankář to prostě chytil,“ rekapituluje Sičák.

V hodnocení “Pozitivní / negativní účast na ledě“ bude mít z utkání v kolonce zapsáno číslo -1, Sičák byl na ledě při brance na 1:3. „Puk do brány tečoval hráč přede mnou, měl kliku. Ale ve vzduchu tečovat puk, to není zase tak jednoduché,“ říká obránce.

Z dnešního zápasu mu v paměti utkví nejvíce jedna věc: „Ten gól na konci, na 3:2. To byla krásná střela, překvapivá, myslím že nikdo nečekal, že bude střílet. Bohužel to tam padlo,“ smutní Sičák.“

A co podle něj rozhodlo v prvním utkání s Karlovými Vary? „Možná jejich chyba před třetím gólem. Můj názor ale je, že celý dnešní zápas jsme měli pod kontrolou. Myslím že jsme hráli lépe než například s Kladnem. A pak Eda Turek samozřejmě,“ dodává Vladimír Sičák.

Josef Řezníček

I Josef Řezníček si musel zvykat na odlišnou hru českobudějovických útočníků oproti litvínovským. „Tak určitě byli nebezpečnější. Hřiště je tu menší, hráli hodně agresivně. Byl tam znát rozdíl, českobudějovičtí útočníci jsou kvalitní, museli jsme se na ně připravit. Ale řekl bych, že jsme vzdorovali dlouho,“ říká nejzkušenější obránce extraligy, jednačtyřicetiletý Josef Řezníček. A přidal svůj postřeh: „Myslím si, že se na nás projevila desetidenní pauza.“

A zda cítil tak zkušený matador před zápasem semifinále playoff nervozitu? „Ne. Musím říct že ne, nervozitu vůbec. Jen jsem měl trošku obavy co s námi udělá ta pauza,“ odpovídá Řezníček.

Karlovarský bek zažil dnes na ledě neobvykle dlouhé střídání, na ledě byl minutu a třicet šest vteřin v kuse. A na ono střídání se ihned rozpomněl: „Zrovna jsme to rozebírali v kabině, že to střídání bylo docela náročné. Pak jsem se z něj dával do konce třetiny dohromady. Ale naštěstí máme dostatek hráčů, člověk si po tom odpočine.“

Statistiky u Řezníčka jsou ovlivněny tím, že obránce odstoupil po několika minutách třetí třetiny a do utkání už poté nenakoukl. „Já jsem si tam trochu pochroumal záda při jednom souboji, a za stavu 3:0 jsme se rozhodli to nepokoušet. Také proto, že jsme dohrávali pouze o třech útocích a na ně připadaly čtyři obrany.“

A zda by něco měnil ve hře Karlovarských s ohledem na druhé semifinálové střetnutí? „Pokud bychom v něm hráli jako dnes na konci, tak nejsme vůbec bez šance,“ tvrdí Josef Řezníček.