08.12.2007, Roman Šperňák

Pardubice a Liberec? Bude to podobné, míní Hřebejk

Č. B u d ě j o v i c e – Mohli mít tři body, pak mohli přijet domů s prázdnou, sahali po dvou bodech a nakonec mají jeden. I tak by se mohl popsat průběh zápasu ze strany HC MOUNTFIELD v Pardubicích. Jihočeši nakonec přivezli z ledu perníkářů bod. „Mohli jsme jich sice mít víc, ale myslím si, že všichni ten bod bereme,“ tvrdil v uvolněné atmosféře sobotního tréninku Štěpán Hřebejk, který jistě nastoupí i v nedělním zápase v Liberci od 17 hodin. V posledním utkání před reprezentační pauzou.

Štěpán Hřebejk o Pardubicích i Liberci

Hokejová extraliga má volno. Tedy až na dva týmy , které spolu musí sehrát ještě jednu dohrávku. Před poslední reprezentační si ji odložili na tu druhou. V neděli v 17 hodin vyjedenou Jihočeši na led Liberce, aby prodloužili sérii bez porážky v základní hrací době a upevnili si druhé místo nebo se dotáhli na to první. Jak viděl poslední utkání s Pardubicemi jeden ze tří českobudějovických reprezentantů Štěpán Hřebejk? Jaké podle něj bude to příští?

Štěpáne, jaké bylo utkání v Pardubicích?
Byl to hodně vyrovnaný zápas. Šance byly na obou stranách. Náspodržel i dost Chábič. Nakonec rozhodovaly nájezdy. To znamená, že se hrálo vabank a dopadlo to jak to dopadlo.

Není to přeci jen škoda, když jste tam tak dobře začali?
Je to pravda. Dokázali jsme využít hned první přesilovku. Byly tam i další šance, kdy jsme se mohli dostat do dvou gólového vedení. Ovšem nestalo se tak a soupeř dokázal otočit výsledek a my jsme museli chvíli před koncem vyrovnávat.

Čím to, že soupeř otočil utkání?
Já nevím, těžko říct. Ale musí si soupeř přiznat, že třeba jeho vyrovnávací gól byl hodně šťastnej.

Bod tedy berete?
Určitě. Mohli jsme jich mít víc, ale myslím si, že bod bereme.

Ovšem mohli být i tři. Vás však zase zradily nájezdy. Když se na ně v této sezoně dostalo, vždy jste tahali za kratší konec…
Dnes po konci tréninku jsme se o tom bavili. Tři zápasy končily nájezdama a ani jeden jsme nevyhráli. Uvidíme, jak do bude pokračovat a snad se to pro nás otočí, aby to třeba vycházelo v případném play-off.

Dá se o Pardubicích říct, že se zvedly z té mizérie, do které spadly už v začátku soutěže?
Já nevím. Ono to se to o nich říkalo už dostkrát, že půjdou nahoru a oni pak zase spadli do nějakého menšího útlumu. Rozhodně už to není manšaft, který byl na začátku sezony, že se báli hrát. Teď bych řekl, že už hrajou trochu jinej hokej a odráží se to i na jejich výsledkách.

V neděli vás čeká utkání v Liberci. Bude to podobný zápas, jako byl ten v Pardubicích?
Já si myslím, že určitě. I když to bude o to horší, že Liberec se pohybuje v horních patrech tabulky. Sebevědomí mají určitě o něco výš, než ho mají Pardubice. I lidí tam chodí dost. Myslím si, že hala bude hodně naplněná a uvidíme, jak to dopadne.

Prodloužit sérii bez porážky v základní hrací době, by bylo určitě pěkné, ne?
To určitě. My jdeme do každého zápasu s tím, že chceme urvat co nejlepší výsledek.

A teď k vám. Místo odpočinku vás čeká reprezentační turnaj Euro Hockey Tour v Rusku. Těšíte se?
Určitě se moc těším. Hned zítra z Liberce jedu rovnou do Prahy, kde je sraz. On už je tedy v sobotu, ale protože my hrajeme tu dohrávku v Liberci, dostaneme se tam později.

Představujeme soupeře

Kouče Palečka vystřídal na lavičce Slovák Dušan Gregor. Do Liberce se v letním přestupním termínu vrátili hráči, kteří zde již působili. Ať už to je Václav Nedorost z Českých Budějovic, Pavel Kašpařík ze Zlína nebo Lukáš Vantuch z nižší zámořské soutěže. Dále posílili kádr Jiří Hunkes, který přišel z Finska, brankář Fikrt navrátivší se z Běloruska a Holub z nižší tuzemské soutěže. Jenže nejen o příchodech hráčů bylo léto pod Ještědem. Kádr pustil notně žilou. Do Sparty přestoupil Vaic a do Ruska odešli Čutta s Podkonickým. Dále v klubu skončili Tomajko, Stejskal nebo třeba brankář Falta.

I přes ztráty začal sezonu Liberec skvěle. Čtyři zápasy – čtyři vítězství. Taková byla jeho bilance po 4. kole extraligy. Severočechům bylo jedno, jestli hrají venku nebo doma. Své soupeře Tygři pěkně proháněli, jenže jejich divoká jízda dostala trhlinu v pátém zápase. Do Tipsport arény přijely Karlovy Vary a nečekaně si odvezly všechny tři body za jasné vítězství 4:1. Liberec tím klesl z pozice lídra extraligy. Jeho kvalitu však prohrané utkání nijak nesnižuje.

„Liberec hraje stabilně hodně nahoře, není to lehký soupeř a já si myslím, že to bude hodně dobrý zápas,“ tvrdil už před prvním utkáním v rozjeté sezoně útočník Štěpán Hřebejk. Přidal se k němu i kouč Josef Jandač. „S Libercem se vždycky hrály dobré zápasy, je to silné mužstvo.“

V současné době je Liberec na třetí příčce tabulky a za dvojící Slavia Praha – HC MOUNTFIELD o tři body zaostává. Může za to zejména série tří porážek v řadě, která tým postihla na konci listopadu. Nyní už je však soubor trenéra Gregora znovu ve formě, poněvadž třikrát po sobě vyhrál. V neděli bude chtít svou sérii prodloužit a vrátit Jihočechům porážku z prvního zápasu v sezoně, kdy na jihu Čech padl v prodloužení. Oproti prvnímu vzájemnému zápasu se však už bude muset obejít bez své dlouhodobé opory Václava Nováka, který odešel do Ústí. Do hry se však vrátili Šachl s Pletkou po dlouhodobých zraněních. Ovšem v poslední době mají problémy dva bývalí Jihočeši v liberecké sestavě. Lukáš Zíb má potíže se zády a Václav Nedorost má pohmožděný klíček v rameni.

Historie

Lední hokej má ve městě pod Ještědem velkou tradici. Po II. světové válce existovaly v Liberci 3 hokejové oddíly, Rapid, Slávia a SNB, ze kterých byly v roce 1953 vytvořeny Jiskra Kolora a Tatran. Oba kluby hrály divizní soutěž. Díky výstavbě Zimního stadionu v roce 1956 se vytvořil sloučením obou klubů jeden - Lokomotiva Liberec. V roce 1961 došlo ke změně názvu na HC Stadion Liberec, který poté hrával převážně I.NHL a 2. ligu. Náš klub patřil v 70. letech k předním družstvům I.NHL a v jeho mládežnických mužstvech byl vychován nejeden výborný hokejista.

Tito hráči šířili slávu libereckého hokeje i v jiných klubech. Od roku 1985 do roku 1995 se liberecký hokej dostal vinou finanční nejistoty na nižší úroveň především u dospělého hokeje. "A" mužstvo působilo v ryze amatérských podmínkách ve 2. lize a pouze úroveň a výsledky mládeže se podařilo udržet na vyšší úrovni. Celé toto období způsobilo ztrátu divácké přízně a prestiže v hokejovém hnutí.

Díky vstupu firmy Syner do hokejového klubu motivovaném zájmem pozvednout liberecký hokej opět výše s využitím dobře fungující práce s mládeží, začalo od roku 1994 vzestupné období hokeje v Liberci. Klub získal generálního sponzora, který nejen finančními prostředky ale i změnami v organizaci a řízení klubu postupnými kroky budoval klub, který se měl dostat znovu do povědomí hokejové veřejnosti. Prvním krokem byl postup do 1. ligy v roce 1995, na který navazovaly další mimořádné úspěchy v následujících letech, zejména 2. místo v sezóně 1997/98 a účast ve finále play-off 1. ligy v ročníku 2000/01. Spolu s těmito úspěchy "A" mužstva úspěšně pokračovala i práce s mládeží ve sportovních třídách a Sportovním centru mládeže.

Po skončení sezóny 1999/2000 byla v klubu vyhlášena široká diskuse pro získání nových podnětů k práci. Jedním z výsledků této debaty bylo rozhodnutí o celkové změně image klubu, a tak 21. srpna 2000 bylo představeno nové logo a nový název Bílí Tygři Liberec. Spolu s těmito změnami se práce v klubu zaměřila nejen na sportovní stránku své činnosti, ale i na propagaci klubu a především získávání diváků a dalších příznivců a partnerů pro zajištění kvalitních sportovních výsledků, ale i přitažlivé zábavy s účastí velkého množství diváků. I tato práce se v průběhu sezóny 2000/01 rozběhla postupnými kroky a vyvrcholením této činnosti byla účast libereckého celku v play-off 1. ligy, ve kterém postupně nacházelo cestu do Svijanské Arény až 5 000 diváků.

V první sezóně pod novým názvem obsadili Tygři v základní části první ligy 2. místo a následně ve finále play-off I. ligy ČR podlehli Chomutovu. V sezóně 2001/2002 dokázali Bílí Tygři zvítězit v základní části prvoligové soutěže. Ve finále play-off pak přehráli Jihlavu a postoupili tak do baráže o extraligu. Barážovým soupeřem bylo Kladno, mužstvo s bohatou hokejovou tradicí. Tygři zahájili tuto sérii dvěma vítězstvími na ledě svého soupeře, což bylo optimistickým signálem do dalších bojů. V nich Tygři dokázali Kladno porazit a vstoupit tak mezi elitu českého hokeje.

V úvodním ročníku mezi extraligovou elitou se Tygři rozkoukávali a hlavní cíl, nehrát baráž o sestup, se 12. místem naplnil. O stupínek výše postoupili hráči s Tygrem na prsou hned v následující sezóně, nicméně management klubu již pomýšlel na vyšší patra tabulky, jež zaručují postup do play-off.

Třetí extraligová sezóna byla zahájena „výbuchem přestupové bomby“, když se podařilo do branky Tygrů ulovit olympijského vítěze a mistra světa – Milana Hniličku. Během léta přicházeli další hráči, ale opravdovou lahůdku připravilo vedení klubu na srpen. To již bylo jasné, že v zámoří NHL nezačne. Do města pod Ještědem se tak podařilo angažovat hráče z NHL, v té době mladé a perspektivní, kteří ve svých klubech v zámoří bojovali o svá místa. Dres Tygrů tak oblékly současné hvězdy Jiří Fischer, Radim Vrbata, Václav Nedorost a Aleš Kotalík.

Dravé mládí pak doplňovala zkušenost obránce Jaroslava Modrého. Společně se stávajícím libereckým kádrem utvořili výbornou partu, která předváděla vynikající hru. To byl dobrý základ pro premiérový postup do play-off , v němž ve čtvrtfinále Tygři překvapivě vyřadili favorizovanou pražskou Slavii. V semifinálovém souboji byly úspěšnější Pardubice, jež nakonec získaly mistrovský titul. Liberec tak skončil třetí a ziskem bronzových medailí si připsal největší historický úspěch klubu.

Před následující sezónou čekal liberecký hokej další významný mezník novodobé historie. Tím bylo stěhování ze staré Svijanské arény do nové multifunkční Tipsport areny. Perfektní zázemí a obrovský zájem fanoušků, kteří hnali svůj tým kupředu, zajistili týmu v sezóně 2005/2006 vítězství v základní části soutěže. Do play-off šel tým s velkými ambicemi, ale ty vzaly brzy za své. Vyřazení Liberce již ve čtvrtfinále play-off Českými Budějovicemi bylo pro všechny obrovským zklamáním. V konečné tabulce Tygři skončili pátí, nicméně rekord v neporazitelnosti na domácím ledě a vítězství v základní části soutěže, jsou bezesporu historickými úspěchy.

Do sezóny 2006/2007 šel liberecký tým s jasným cílem – napravit čtvrtfinálový neúspěch s Českými Budějovicemi v předchozím ročníku a ve vyřazovacích bojích projít přes zrádné čtvrtfinále. To se povedlo. Tým obhájil vítězství v základní části a do play-off šel v pozici favorita. Ve čtvrtfinále slavili Bílí Tygři postup po nervydrásající sérii s Třincem, kterou rozhodl až sedmý zápas. Semifinále však znamenalo pro Liberecké konečnou, protože tým obhájců mistrovské trofeje ze Sparty byl nad jejich síly. Liberec tak po roční pauze získal v pořadí druhý bronz v historii klubu.

Něco ze statistik

První vzájemný zápas

HC MOUNTFIELD – HC Bílí Tygři Liberec 3:2 po prodloužení.
Branky a nahrávky: 10. Šimánek (Sailer), 58. F. Novák (Veselý), 65. Hudec (Gřegořek) - 8. Plodek (Klimenta), 43. Zíb (Pabiška). Rozhodčí: Jeřábek - Čech, Dřínovský. Vyloučení: 4:11. Využití: 1:1. Diváci: 6 421 (vyprodáno). Třetiny: 1:1, 0:0, 1:1 - 1:0.
HC MOUNTFIELD: Turek - Toman, Gřegořek, Sičák, Vydarený, F. Novák, Melichar, Bolf - Hřebejk, V. Hübl, Brabenec - Kůrka, Šimánek, Sailer - Hudec, Vak, Veselý - Mertl, L. Květoň, Kotrla.
Liberec: Hnilička - Žabka, Zíb, Moravec, Jiruš, Hunkes, Krstev, Derner, Holub - Dušek, Pabiška, S. Procházka - L. Čermák, Kašpařík, V. Nedorost - Klimenta, Plodek, V. Novák - O. Hruška, Špaček, Jech.

Ohlasy trenérů
Milan Černý, asistent trenéra HC Mountfield: "Narazili jsme na výborně bránícího soupeře a v důsledku toho jsme si vytvořili méně šancí, než tady bylo zvykem v minulých zápasech. Ve druhé třetině přišlo z naší strany zlepšení, bohužel nám tentokrát nevycházely přesilovky. Po vedoucím gólu soupeře se ukázala obrovská vůle našeho mužstva. Dokázali jsme vyrovnat a po heroickém výkonu přišel i vítězný gól v závěru prodloužení."

Dušen Gregor, trenér Bílí Tygři Liberec: "Chtěli jsme hrát především ze zabezpečené obrany, ale bohužel někteří jednotlivci chybovali a byl z toho vysoký počet vyloučených. Přesto byl zápas vyrovnaný, domácí měli více štěstí a k vítězství jim mohu jen pogratulovat."

Kanadské bodování

HC MOUNTFIELD
1. Michal Hudec 19 bodů (9+10)
2. Kamil Brabenec 17 bodů (9+8)
3. Petr Sailer 17 bodů (9+8)
4. Viktor Hübl 16 bodů (11+5)
5. Tomáš Kůrka 14 bodů (10+4)

Bílí Tygři Liberec
1. Leoš Čermák 24 bodů (15+9)
2. Jan Plodek 23 bodů (15+8)
3. Tomáš Klimenta 18 bodů (10+8)
4. Lukáš Pabiška 13 bodů (5+8)
5. Václav Nedorost 11 bodů (4+7)