Nový hrdina českého jihu Andrej Mezin byl po zápase viditelně spokojen a úsměvy rozdával na všechny strany, ovšem zkraje zápasu proti loňskému mistrovi mnoho důvodů k radosti neměl. Valil se na něj útok za útokem a maličký Bělorus se měl co ohánět. "Je pravda, že ze začátku jsme nechali jít Slávii do tlaku, musel jsem tam párkrát zasahovat, ale postupně ten tlak opadal i díky tomu, že jsme dali rychlou branku," nenechával si zásluhy zkušený brankář. "První třetina byla asi nejtěžší, ve druhé už to bylo o něčem jiném a ve třetí části už jsem moc práce neměl," hodnotil zápas v globálu. Na budějovického brankáře toho bylo skutečně hodně. Téměř rok nechytal soutěžní zápas, navíc kvůli zranění kolena musel dlouho vynechat i v tréninku a v Čechách na něj čekala hned dvě těžká utkání ve třech dnech. "Kdyby mi bylo dvacet let, tak bych to asi ani nevnímal, ale takhle to bylo skutečně docela těžké. Každopádně jsem profesionál a vím, co je třeba, zítra máme volno, tak si odpočinu a do příštího zápasu únava dávno odezní," nedělal si Mezin hlavu z ostrého startu do české extraligy. Domluva s obránci by také mohla být pro cizince v brance těžším oříškem, ne tak pro Mezina, který souhru hodnotil s uspokojením. "Obránci mi hodně pomáhali a nenechávali soupeře vůbec dorážet, což bylo důležité. Domluvím se s nimi v pohodě, to není problém. Hráli jsme hokej, nebyla to soutěž v proslovech, takže žádný problém," culil se sympatický brankář. I přes velmi dobrou obrannou práci domácího celku, i v ní se našli okénka a na Mezina byly snad tři samostatné úniky. "Pro mě už není velký rozdíl, jestli je to střela zpoza hráče nebo samostatný únik. Snažil jsem se to co nejdéle ustát a měl jsem při těch situacích i štěstí," poděkoval vyšší moci hrdina utkání. Tomu se zamlouvala i Budvar Aréna a atmosféra v ní. "Loni jsem v přípravě hrál v Karlových Varech a v pátek v Liberci a z těch tří stadiónů je tenhle jednoznačně nejkrásnější. I atmosféra byla výborná a diváci nám pomohli. V Rusku se zdaleka tolik nefandí jako tady, ale třeba v Německu to bývalo podobné," děkoval Mezin na dálku nejvěrnějším fanouškům posledního mužstva, ale vlastně to ani nebylo třeba, Mezin totiž poděkoval hlavně famózním výkonem, za nějž je první vychytaný shut out zaslouženou odměnou.

V poslední době je největší jistotou českobudějovického mužstva vytáhlý útočník ze Slovenska Peter Bartoš. Fantasticky bruslí, to je o něm známo, ale dokázal navíc nalézt více klidu a zápas od zápasu připisuje na svou pomyslnou pažbu nové a nové zářezy. Stejně tak i v nedělním podvečeru. "Slavia je kvalitní mužstvo a v úvodnu nám chyběla aktivita, to je pravda. Je znát možná trochu únava z předešlých zápasů. Dneska rozhodlo to, že jsme dali konečně nějaké góly a využili i přesilovky," pravil klidným hlasem rychlonohý forvard, který zaznamenal hned úvodní, a jak se později ukázalo, vítěznou branku. "Ujel jsem po křídle, vystřelil a padlo to tam, tak nevím, jestli to brankář podcenil nebo proč to nechytl, ale hlavně, že to tam padlo," neskrýval ani Bartoš spokojenost po vítězném zápase. Opomenout jméno hlavního strůjce vítězství pak nemohl ani slovenský útočník. "Vyhráli jsme, Andrej nedostal branku, měl několik výborných zákroků. Je to prostě velmi zkušený a kvalitní brankář, který má něco odchytáno v kvalitních ligách nebo na olympiádě a mistrovství světa a je na něm vidět, že chytat skutečně umí," chválil epesní bruslař svého kolegu z brankoviště. Dva góly Českobudějovických padly při přesilových hrách, jedna v počtu 5 proti 3 a jedna v klasickém počtu 5 na 4. Důvod přerodu v přesilovkách se trápícího celku marně hledal i Bartoš. "Je to zvláštní. Na tréninku ani včera ani dneska se nám to nedařilo a dneska to tam padalo. Měli jsme i štěstí a navíc jsme se nemohli trápit do nekonečna." I přes velmi bojovný výkon a pěkný hokej, mezi 13. a 14. celkem zeje stále sedmibodová propast. "Je jedno nakolik je reálné Vsetín nebo někoho jiného dohnat, dokud bude jen teoretická možnost se baráži vyhnout, budeme bojovat. Většinu těch slabších soupeřů teď budeme mít doma, tak je třeba to povyhrávat a vydržet v tom odhodlání, které cítíme teď," ukazuje svou pevnou víru sympatický Slovák s českým pasem. V zápase se Slávií byl Bartoš u všech branek svého týmu a dokumentoval tak svou současnou pohodu. "Já tu pohodu připisuji manželce Veronice a dětem. Doma je to nádherné a jsou to příjemné starosti s dvojčaty. Člověk doma nemyslí na to hokejové trápení a věnuje se klukům a je to pro mě výborná terapie," ukazuje Bartoš možné důvody své znovunalezené pohody. Pro budějovické fanoušky je opravdu radost dívat se na hru obrozeného kanonýra.

Dalším slovenským rodákem, jemuž se utkání nebývale podařilo, a doplnil tak trojici největších hvězd utkání v domácím dresu (Shodou okolností jsou všichni tři cizinci, takže tento článek je kompletně přeložen z jiných světových jazyků než je čeština!) byl Miroslav Ďurák. Ani on však zkraje utkání nedokázal zachytit vysoké tempo Slavie. "Nemyslím si, že bychom nějak nestíhali, ale udělali jsme pár individuálních chyb, ale v těch chvílích nás výrazně podržel Andrej Mezin a díky tomu jsme se postupně dostali do větší pohody," ukázal i robustní obránce na zásluhy běloruského hrdiny. Samotný Ďurák se pak mohl radovat z druhé extraligové branky a první v Budvar Aréně. "Přesilovky hodně trénujeme, ale tohle bylo po super přihrávce od Stana Jasečka a mě stačilo jen trefit bránu. Padlo to nahoru, ale důležitá byla ta přihrávka od Standy, ten mi to doslova naservíroval," s úsměvem posílal na dálku díky svému slovenskému kolegovi, který se mu v Budějovicích stal více než průvodcem. Krásná Ďurákova rána byla jasnou ukázkou toho, že mladý houževnatý bek má v rukách skutečně dynamit, který v Budějovicích nebyl vidět od dob ostřelovačů Zíba či Martínka. "Já se snažím hodně střílet, ale já jsem vlastně levý obránce a zárověň levoruký a mám to většinou přes ruku, tentokrát jsem byl na pravo a proto jsem mohl vystřelit lépe a přesněji," vysvětloval sympatický Miro příčiny svého nedělního úspěchu. V jihočeském týmu působí už 2 měsíce a tak přišel i čas prvního obšírnějšího hodnocení úrovně extraligy. "Je to bezesporu velmi kvalitní soutěž. Můžu říci, že se určitě vyrovná AHL a individuality jsou tu rozhodně ještě lepší, jako třeba Pepa Beránek nebo u nás například Peter Bartoš, který hrál také v NHL. Prostě, soutěž je určitě velice kvalitní a jedna z nejlepších v Evropě," míní robustní obránce. Jeho styl je výrazně zámořský a zpočátku měl možná trochu problémy, ale nyní se již zcela adaptoval a je platným členem defenzivy. "Já myslím, že mě to všechno přenaučil Standa Jasečko," pravil dobře naložený Ďurák, "on mi ve všem pomáhá a hlavně díky jemu se dostávám do pohody." Ani svaly posetý Ďurák neztratil naději na dotáhnutí ostatních celků v tabulce. "Já věřím, že dnešním zápasem se Andrej chytil a pomůže nám se dostat před naše soupeře. Brankář je podle mě možná 80% úspěchu, takže pokud se bude dařit jako dnes, tak věřím, že se baráži vyhneme," pravil mladý legionář a odešel zřejmě vyčistit brusle svému budějovickému mentorovi Stanislavu Jasečkovi. (To je samozřejmě jen žertík, který mi Miro doufám odpustí)

Slavia předvedla v Budvar Aréně velice slušný výkon a jediné, co jí chybělo ke spokojenosti, byl úspěšný střelec. Možná největší šanci ke skórování měl jihočeský odchovanec ve slávistických barvách Michal Vondrka, který se na svém domovském ledě představil v jiném než budějovickém dresu vůbec poprvé. "Já jsem to bral jako normální zápas. Sice je pravda, že ze začátku to bylo trochu zvláštní, protože člověk byl zvyklý nastupovat tu jako domácí, ale snažil jsem se to brát jako každé jiné utkání," pravil evidentně zklamaný útočník. První třetina nedělního souboje se nesla zcela v duchu slávistické ofenzivy, čehož si všiml i bývalý juniorský reporezentant. "Přestříleli jsme Budějovice v první třetině jednoznačně, to určitě. Oni měli skutečně minimálně střel, ale přesto se jim podařilo dát jednu branku. My měli šancí spoustu, ale ten kýžený gól jsme nedali. Jak v první třetině, tak vlastně za celý zápas," smutně klopil zraky důrazný forvard. "Jejich gólman chytal výborně," jen smutně dodal vzápětí. "Myslím si, že kdyby dneska nezachytal, tak jsme tu určitě vyhráli, protože v těch zlomových momentech, jako byl třeba ten můj samostatný nájezd, Budějovice výrazně podržel a jsem přesvědčen, že kdyby dneska nechytal on, tak by ten výsledek vypadal jinak," nemohl Vondrka nesmeknout před výkonem běloruského "geroje" Mezina. V minulých zápasech bylo vidět hrdiny i ve slávistických dresech, což platí hlavně pro trio Hruška - Beránek - Sup, ale na jihu se ani toto komando neprosadilo. "Je to lajna zkušených hráčů, kteří táhnou manšaft, ale my se na druhou stranu nemůžeme spoléhat jen na ně, musíme hrát všichni a když to nevyjde jim, tak to musí vzít na sebe jiní," sypal si popel na hlavu i samotný Vondrka. "Je nutné si ale uvědomit, že k tomu, aby brankář vychytal nulu, je třeba mít i kopici štěstí a tu dneska měli Budějovice a příště ji zase můžeme mít my a zápas dopadne úplně opačně," neztrácí ani po nepovedeném zápase naději sveřepý křídelník, který od svých budějovických dob viditelně přidal na důrazu.