Odehráli jsme zatím nejlepší zápas, liboval si Ference
Jihočeši sehráli poslední dva zápasy skutečně báječně. Parádní výhře nad Berounem předcházelo úspěšné středeční klání proti slabé Olomouci. Přestože oba zápasy dopadly hodně podobným výsledkem, srovnání kvalit obou utkání silně pokulhávalo. „Jednoznačně se to nedá srovnat. Olomouc nehrála dobře a dneska, jak jsem řekl, jsme odehráli výjimečný zápas,“ uvedl Ference. Trenéra Josefa Jandače musel především potěšit přístup mužstva k zápasu o stý bod v tabulce. Spolehlivému brankáři Romanu Turkovi výrazně ulevila skvěle pracující defenziva. „Ještě se stále učíme. Snažíme se do hry zabudovat prvky z tréninku, pracujeme na zdokonalení obranného systému. Dneska jsme do puntíku splnili to, co nám trenér řekl. Na prvním místě byla důsledná obrana, poté až snaha udělat hezké útočné akce. Je vidět, že jsme na tom stále lépe a lépe,“ pochvaloval si herní projev svého nového týmu usměvavý bek se slovenskými předky.
Klíčový byl pro vývoj sobotního střetnutí první gól, který přišel nečekaně už v čase 4:24. V útočném pásmu vyhrál vhazování útočník Martin Štrba, Sailer puk posunul na modrou čáru, zablokoval protihráče tak, aby měl Andrew Ference dostatek času k přípravě smrtícího zásahu. Ránu kanadského hokejisty Kopřiva pouze jemně tečoval a tak se červené světlo za jeho zády rozsvítilo poprvé. „Měli jsme tři vyhraná vhazování v útočném pásmu v řadě. Speciálně však bully, která předcházela prvnímu gólu, byla skvělá. Zkusil jsem vypálit a měl jsem štěstí. Byl to perfektní vstup do zápasu,“ usmíval se autor čtyř prvoligových branek. Nedlouho po prvním gólu se k druhé trefě protlačil Sailer a definitivní ráz zápasu určil s chutí hrající Rob.
Jednoznačně se vyvíjející utkání rozproudilo i publikum v Budvar aréně, kde se sešlo o 3 005 diváků více, než ve známém jazykolamu o stříbrných stříkačkách. „Přišlo opravdu hodně lidí. Byl jsem příjemně překvapený. Pro mě je to obrovská zkušenost, když vidím, jak jsou lidé do hokeje zapálení. Je skutečně krásný pocit hrát před takovým publikem,“ pochvaloval si atmosféru na stadionu Andrew Ference, který však nakonec skvěle rozjetý zápas nedohrál. Místo něj se ve druhé obranné formaci začal od závěrečné třetiny objevovat mladík Petr Macháček. Snaha dostat do hry i sedmého obránce, nebyla pro trenéra Josefa Jandače při zařazování nadějného juniora do zápasu hlavní. „Při souboji u mantinelu jsem se bokem narazil o hranu hrazení. Necítil jsem se dobře, tak jsem požádal kouče, jestli by mě mohl stáhnout ze hry,“ vysvětlil důvod své neúčasti na ledě v závěrečné dvacetiminutovce Ference.
Excelentní výkon podal na křídle druhého útoku zkušený Petr Sailer. Od začátku střetnutí patřil k nejlepším hráčům v českobudějovickém dresu a svou pohodu dokumentoval jednou brankou a přihrávkou při vedoucí trefě obránce Andrewa Ference. „Věděli jsme, že nás čeká hodně těžké utkání. Chtěli jsme od začátku hrát aktivně, abychom si vytvořili nějaký náskok a rozhodli o výsledku už v první třetině. Ta byla z naší strany opravdu super, Beroun jsme vůbec k ničemu nepustili a od toho se odvíjel i další průběh zápasu,“ čišel spokojeností mistr české extraligy z roku 2003. Berounští Medvědi se drželi jen do 5. minuty, kdy poprvé překonal Kopřivu Ference. Nejkrásnější moment zápasu ale přišel v čase 7:01, kdy Sailer vyšíval kličky u hrazení tak dlouho, až oklamal dva protihráče, vybruslil před berounského gólmana a bekhendovou střelou v ideální výšce zvýšil na 2:0. „Když jsem vyjížděl z rohu, všiml jsem si, že je před brankou volno. Chtěl jsem se tam dostat, třeba i za cenu faulu. Nakonec se mi z toho povedlo dát gól,“ usmál se vyložený střelec, který v posledních zápasech nabírá neuvěřitelnou fazónu.
Trefou už podtrhl výhru na ledě Chomutova, proti Berounu byl jednoznačně nejlepším mužem na ledové ploše. „Poslední dobou se mi opravdu hraje dobře a v Liberci se to jen potvrzovalo. Jsem rád, že to zatím takhle parádně vychází,“ zaklepal jeden ze služebně nejstarších hráčů HC České Budějovice. Náramně mu jde k duhu i spolupráce s dlouholetým kamarádem Martinem Štrbou. Trenér Josef Jandač k úderné dvojce přiřadil dalšího jemného technika Jiřího Šimánka a výkon druhého útoku byl ozdobou sobotního mače. „S Martinem Štrbou spolu hrajeme takřka od mladšího dorostu a trenéři se vždycky snažili dát nás dva dohromady. Nyní to udělal i trenér Jandač, takže my oba jsme maximálně spokojení,“ promluvil i za urostlého univerzála, který při nedostatku centrů plní právě roli středního útočníka.
Druhé čisté konto v sezoně vychytal brankář Roman Turek. Opticky se na něj ale příliš nenadřel. Předvedl sice několik spolehlivých zákroků, do skutečně krizového momentu se však díky perfektní obranné práci svých spoluhráčů nedostal. Například za první dvě třetiny pustili domácí Beroun jen k deseti přesným ranám na gólmana, který si díky své vytáhlé postavě vysloužil v zámoří přezdívku “The Large“. „Defenziva nebyla na prvním místě. Chtěli jsme zápas vyhrát, ať už jakýmkoliv rozdílem. Postupem času se však ukazovalo, že Roman si jde pro nulu, tak jsme udělali všechno pro to, aby ji udržel,“ konstatoval útočník s číslem 20 na dresu.
Plným bodovým ziskem dosáhli Jihočeši už na magickou stobodovou hranici, udrželi si před dotírajícím Ústím čtyřbodový náskok a pokud nedojde k jejich významnému kolapsu, měli by do vyřazovacích bojů vkročit z první pozice. Ačkoliv utkání proti Berounu nasazením hodně odpovídalo boji v play-off, Petr Sailer se domnívá, že českobudějovický celek se musí v závěru sezony připravit na úplně jiný hokej. „Nesouhlasím s tím, že měl zápas náboj jako v play-off. Po zkušenostech, které jsem nasbíral v Budějovicích a na Slavii, vím, že play-off bude úplně o něčem jiném a utkání budou zcela někde jinde. Bude to hodně o bojovnosti, bruslení, takže si myslím, že dnešní zápas s tím neměl nic společného,“ řekl rozhodně devětadvacetiletý hokejista.