včera, Václav Plachta
Je veliká škoda, že nám tam toho nenapadalo víc, posteskl si Martin Beránek
17.11.2024, Michal Špírek
Obránce Tomáš Cibulka vstřelil premiérový extraligový gól!
Na konci září ho Motor přivábil k návratu ze zámoří. Dvacetiletý obránce Tomáš Cibulka od té doby odehrál čtrnáct duelů a právě v tom čtrnáctém poprvé přispěl svému týmu i gólově. V 52. minutě poslal puk od modré čáry na bránu a let kotouče zastavila až síťka. Šlo o rozhodující branku, která rozhodla o tom, že Motor v Mladé Boleslavi zvítězil. Vůbec poprvé v sezóně venku za tři body. "Věděli jsme, že tam pro tři body jedeme a že se nám to povede," potvrzuje sebevědomé nastavení týmu sám obránce.
První gól v extralize a hned byl vítězný! Jak moc jste si ale byl jistý, že gól jste vstřelil vy? Byla to celkem nepřehledná situace, v některých médiích byl zprvu jako autor uveden Lukáš Pech.
No, jistý jsem si nebyl vůbec (úsměv). Hned jak jsem vystřelil, tak jsem si myslel, že to Pecháček tečoval. Alespoň to tak z mého pohledu vypadalo. Ale když jsme pak za Pecháčkem jeli a rozhodčí se ho ptal, tak řekl, že ne. To byl teprve moment, kdy mi došlo, že gól jsem tedy asi dal já.
Jaké vlastně bylo utkání v Boleslavi?
Tím, že jsme venku ještě za tři body nevyhráli, pro nás šlo o velmi důležitý zápas a celou reprezentační pauzu se na něj připravovali. Jeli jsme do Boleslavi s jasným cílem. Věděli jsme, že tam pro tři body jedeme a že se nám to povede. Myslím, že pro všechny to byla velká úleva, že jsme si dokázali, že venku dokážeme vyhrát, protože do té doby to pro nás bylo celkem trápení. A budeme doufat, že to vítězně půjde i dál.
V pátečním zápase se v sestavě už poněkolikáté točilo sedm beků. Můžete popsat, jak vaše rotace funguje?
Tohle je zrovna pouze a jen na trenérovi. Trenér beků rozhoduje o tom, kdo, s kým a kdy půjde na led.
Jak už jste se sžil s extraligou? V čem jste musel rychle přizpůsobit svoji hru?
Myslím, že jsem se s ní sžil celkem dobře. Samozřejmě, že je to skok z juniorského hokeje, je to něco nového. Byl to pro mě zaprvé přechod na větší hřiště, které nikde v Kanadě ani Americe nebylo, ale myslím, že s tím jsem problém neměl. Nejvíce jsem se musel zaměřit na souboje, hráči jsou těžší, vyšší než já, takže na tom jsem se snažil a dále snažím zapracovat. V extralize jsou i starší, zkušení hráči, vyzrálejší než v juniorce, nechybuje se tolik, v tom je to něco trochu jiného.
Jste nejmladší člen kádru. Máte kvůli tomu nějaké povinnosti?
Samozřejmě (úsměv). Stejně jako někteří o trochu starší kluci. Já se starám o hokejky, takže moje práce je jejich zabalení, když jedeme pryč, pak je po zápase zase sbalit a odvézt zpět do autobusu. Ostatní kluci se starají zase o jiné věci, na starost mají třeba nosit při venkovních zápasech rádio, fotbalový míč, proteiny a ionťáky.
Perličkou je, že Lukáš Pech je jednou tak starý co vy. Jaké to pro vás je s ním hrát, sedět v kabině, mít možnost odpozorovat, jak se připravuje hráč, který hraje na top úrovni takhle dlouho?
Úžasné. Moc si vážím toho, že tu takový hráč je. Stejně tak Milan Gulaš nebo Tomáš Zohorna, to jsou všechno hráči, které je strašně fajn v týmu mít. Mají toho strašně moc za sebou, vědí, co a jak a snaží se se vším pomoci. Je fajn je pozorovat na ledě i mimo led, mluvit s nimi o hokeji. Myslím, že tito hráči vás jako mladého dokážou strašně posunout a pomoct. Jsem rád, že je kolem sebe mám a že jsou mi oporou.
