11.12.2011, Petr Lundák

Na nájezdy bychom si věřili, lituje Pavel Kašpařík

Č e s k é   B u d ě j o v i c e - Kdyby někdo chtěl natočit reklamu na hokej, tak může sestříhat záznam nedělního utkání mezi domácím HC MOUNTFIELD a plzeňskými Indiány a má hotovo. Skvělý obrat domácích během posledních minut utkání přinesl Jihočechům jeden bod, vydřený bod. Doslova za pět minut dvanáct se trefil za Svobodu nejlepší hráč domácích Pavel Kašpařík, který vzal s sebou na pozápasové rohovory i dcerku.

Prohrávali jste o dvě branky a Plzeň pomalu sahala po všech třech bodech, ale nakonec jste to otočili. Co se vám honilo hlavou?
Pořád jsme veřili, že zápas dokážeme minimálně zremizovat. Což se nám podařilo. Myslím si, že první dvě třetiny jsme hráli velice dobře a snad i lépe než Plzeň. Jenom jsme nedávali góly, ale v kabině jsme pořád věřili, že jsme schopní zápas srovnat a získat nějaký bod.

Jste spokojeni s i s jedním bodem, po tom, jak se zápas odehrával?
Samozřejmě, že když pět minut před koncem prohráváte dva nula a pak uděláte bod, tak to ke spokojenosti svádí. Jenže my jsme tam měli ještě dost dlouhou přesilovku a v prodloužení jsme také mohli dát gól.

Už jste přemýšleli ke konci prodloužení o nájezdech, které jsou zatím letos vaší silnou stránkou?
Jasně, také byla škoda, že dostaneme gól pár vteřin před koncem prodloužení. Nájezdy jsou loterie, ale my bychom si na věřili. Na nájezdy máme šikovné hráče, ale bohužel dostaneme branku.

Co jste si říkal, když vás rozhodčí při závěrečné power-play vykázal z buly?
V tu chvíli jsem si neříkal nic, protože vím, že Aleš Kotalík buly vyhrává a umí je. Rozhodčí to ale tak posoudil, s tím nic neudělám, ale byl jsem v klidu.

Vy jste si pak ihned najížděl už na případnou dorážku?
Ne ne. Aleš stál na modré, takže na jeho místo jsme museli na led poslat jiného praváka a já jsem zaujmul pozici před bránou. Před tím v našem time outu jsme si přesně řekli, kdo kde bude stát. A vyšlo to.

Zachytal jsem si pořádně, říká Adam Svoboda

Dlouho jste sahal po nule, mrzí vás to, že jste ji nakonec nevychytal?
Já si myslím, že na nulu jsem měl až moc štěstí. Toho bylo asi až moc. Sice jsme měli zápas rozehraný na tři body, ale domácí dokázali, že jsou první v tabulce. V prodloužení už nám to tam spadlo, byl to pěkný gól se kterým Kuba Kovář nemohl nic dělat.

Vy jste si zachytal více snad až ve třetí třetině utkání, protože domácí ze začátku bránu střeli spíše míjeli, že?
Asi na to budeme mít jiný pohled, ale já jsem si zachytal dobře a hodně celý zápas. Sice vyložených šanci neměli Budějovice moc, proto možná také pak byla vidět na jejich hokejkách nervozita. Netrefovali prostě puky tam, kam by si přáli.

Jak podle vás vypadal vyrovnávací dól domácích?
Já jsem měl zakrytý výhled, protože ke mě přijížděli jak jejich, tak i naši hráči. Pak si před bránu náš bek lehl a už jsem jen viděl, jak puk přede mnou letí ndo brány.

Vy jste si málem dal vlastní gól.
Já jsem dával puk pryč od brány a trefil jsem spoluhráče do brusle, ale zaplaťpánbůh, že má Tomáš Vlasák tak šikovné ruce a nebezpečí zažehnal.