Moment zápasu: Panu Pouzarovi jsem slíbil dvacítku, což chci dodržet!
Jiří, vy jste se na začátku sezony střelecky rozjel, ale pak jste se zastavil...
Už to bylo opravdu dlouho, odhaduji sedm až osm zápasů. Teď to byla spíše náhodná dorážka, která někdy vyjde a někdy zase ne. Pak jsem tam měl šanci i mezi kruhama, ale pukem jsem trefil gólmana jen do tága.
A nebylo to přeci jen na vás dlouho, kdy jste musel čekat na gól? Neříkal jste si, že by už vám to do brány mohlo padnout?
Bylo to dlouho! Ale nějaké šance byly, i když se přiznám, že jich nebylo moc! Už jsem říkal, někdy mi góly do brány napadají a jindy prostě ne.
Vy jste řekl, že byste letos rád překonal hranici třiceti přesných tref za sezonu, je to tak?
Ne, třicet určitě ne! Ale bylo by to pěkné (směje se). Pan Pouzar mi dal ultimátum dvacet branek, což se určitě budu snažit dodržet. Dnes jsem tedy na jedenáctce.
Zaregistrovali jste vůbec z lavičky, že se v Praze hrálo finále Davis Cupu? Někteří diváci to sledovali přímo z hlediště v Budvar aréně.
Já jsem včera koukal také na čtyřhru. Je ale jasné, že lidé jsou zvědaví, ještě díky tomu pátému zápau, který už musel rozhodnout. Po třiceti dvou letech je finále pro diváka událost!
A co říci na závěr, že kanonýr Růžička tentokrát přes vás cestu do brány nenašel?
Pozor! Pořád je to výborný hráč, který tam měl dnes dva úniky! I když nedal gól, myslím si, že hrál dobře.