Michal Hudec: Znám Jána, jaký je, takže to nebudu komentovat
Určitě ne. Chtěli jsme ze dvou zápasů aspoň jeden vyhrát a přivézt domu sérii za stavu 1:1. V zápasech se Slavií jsme ale vyhrávali, stejně jako teď prohráváme, a taky se potom série vyrovnala. Našim jediným cílem je nyní vyhrát oba domácí zápasy. Uděláme pro to všechno.
V prvním duelu na ledě Moelleru jste převedli asi nejhorší výkon v letošním play-off. Naopak následující den jste byli lepším týmem než Pardubice…
První zápas nám vůbec nevyšel. Byli jsme lehkovážní a myslel si, že se to pro nás vyhraje samo. Ještě po zápase a pak další den jsme si to vysvětlili, že takhle hrát nemůžeme.
V čem tedy byly oba zápasy rozdílné?
Ve druhém zápase byl náš výkon zcela jiný a byli jsme i blízko vítězství. V naší hře byla dravost a vůle po vítězství. Lidi v televizi i na zimním stadionu museli vidět, že to byly úplně jiné Budějovice, než v prvním zápase. Kdyby se nám třeba podařilo v závěru vyrovnat, tak v prodloužení by Pardubice byly nervóznější a z toho bychom mohli těžit. Jenže to se nestalo.
Těsně před koncem druhé třetiny přišel jeden z klíčových momentů druhého semifinále. Lašák vám nastavil v brankovišti nohu a oba jste spadli. Rozhodčí ale vyloučil vás a po přestávce Budějovice v oslabení inkasovaly. Mohl byste tu situaci popsat?
Nechtěl bych to moc rozebírat. Vytočilo mě to, ale je to moje chyba. Vůbec jsem si ho neměl všímat. Ale kdo to viděl, ať si udělá vlastní obrázek, jak to celé bylo. Já Jána znám, jaký je, takže to vůbec nebudu komentovat.
Po tom, co jste viděl verdikt sudích, jste se za pardubickým gólmanem rozjel, jak štvaná zvěř…
Věděl jsem, že to nafilmoval a trochu ve mně vzplanuly emoce. On to všechno moc dobře věděl, a proto taky hned odjel. Ale jak říkám, je to moje chyba.
V prvních dvou zápasech s pardubickým Moellerem jste hráli celkem čtrnáct přesilovek a nevyužili jste ani jedinou. Vím, že je to přetřásané téma už od začátku série se Slavií, ale slibovali jste, že v pauze na početních výhodách zapracujete…
Trénujeme je pořád, ale strašně se o nich povídá a to nám moc neprospívá. Prostě nám nejdou a musíme dál pracovat, aby se to zlepšilo.
Po prvním zápase v ČEZ Aréně trenér Jandač řekl, že se pokusí dávat na přesilovky jiné hráče, aby zvýšil produktivitu. Cítíte společně s kolegy z prvního útoku menší důvěru v početních výhodách? Třeba při hře bez gólmana, v níž padl gól do pardubické sítě, nebyl na ledě ani jeden z vás...
Vůbec nic se nezměnilo. Podle toho, jak trenér řekne, tak jdou hráči na led. Klukům to vyšlo, snížili na 3:2 a všechno bylo ještě otevřené.
V zápase několikrát sudí rozhodli dosti kontroverzně v případě vyloučení ve váš neprospěch. Podepsalo se to nějak na psychice?
Určitě to člověku nepomáhá. Bylo to tak, jak to bylo, nic s tím nenaděláme, takže to nebudu komentovat.
Co je třeba ve vaší hře změnit pro domácí zápasy, abyste uspěli?
Musíme proměňovat šance. Ve druhém zápase za stavu 0:0 v první třetině jsme měli snad tři tutovky, a kdybychom se dostali do vedení, tak Pardubice by určitě znervózněly. Možná právě ten první gól, který je uklidnil, rozhodl. My ale věříme, že jsme doma silní a vrátíme se sem za stavu 2:2.