Zadák s bulharským jménem a předky po příchodu do Českých Budějovic okamžitě zapadl do sestavy prvoligového lídra a pokud je zdráv, není o jeho nominaci do zápasu, i při širokém kádru HC, žádných pochyb. Ne jinak tomu bylo i v pondělí večer, kdy Jihočeši smetli Kometu Brno v poměru 7:1. "Minule jsme s Boleslaví jen remizovali a o to s větší chutí jsme se dnes vrhli na Brno. Hned ze začátku jsme dali dva góly, oni pak chvíli bránili, ale když snížili na 2:1, tak nás ještě víc naštvali a od té doby už jsme to utkání režírovali," nezakrýval spokojenost z dobře odvedené práce robustní bek. Ten se v utkání zaskvěl hned třemi kanadskými body a čtyřmi v kolonce +/-, ale sám nebyl dokonale spokojen s tím, jak jeho útočné rejdy vyzněly. "Měl bych víc střílet než nahrávat," překvapil odpovědí. "Ale ano, jsem rád za ty nahrávky a body, ale někdy to prostě přeháním. Pořád to chci nahrávat někomu do prázdné branky... v takovémhle zápase, když hodně vedeme, tak to se nic neděje, ale ve vyrovnaném zápase, když tohle před koncem udělám a někdo to zachytí, tak to je potom veliká hrubka," sypal si pomyslný popílek na hlavu. Ale nebylo proč, zejména fantastická přihrávka na čtvrtý gól, ta snad střelci Pletkovi sama říkala: "Jenom mne pohlaď a já už do té branky sama spanu." "Jak říkám, já jsem takový hráč, co raději nahraje než dá gól, ale někdy to už vážně přeháním," usmíval se jinak drsný chlapík. Ten na jihočeských kluzištích vyniká zejména tím, že se naprosto neostýchá zaútočit a nejednou se už stalo, že byl blíže hostující brance, než jeho kolegové útočníci. "V těchto situacích jde spíš o to načasování. Musím věřit spoluhráčům, že když vyjedu, tak mě zastoupí. Já jsem prostě ten typ hráče, který útočí, a i když se to hodně lidí pokusilo změnit, i já sám jsem se o to snažil, ale prostě já kdybych se změnil, tak pak už asi nehraju to, co bych měl hrát," nechal Krstev průchod svému naturelu, který ale diváky v Budvar Aréně zatím nadmíru baví. A Kometu jako možného soupeře pro první kolo play-off také neřeší. "Na tohle já vůbec nekoukám. Je jedno, na koho tam naběhnem, já se prostě začínám připravovat sám na to, aby mi ta forma vydržela až do letošního vrcholu sezóny a kdo tam přijde, to je úplně jedno. My musíme vyhrát úplně všechno a dojít až do baráže, kde zase musíme vlétnout na Jihlavu a porazit ji," vyřkl s obrovským odhodláním v hlase hráč, který do baráže dotáhl už týmy Chomutova a Liberce. Aby si to zopakoval do třetice, to si jistě přeje každý fanoušek jihočeského hokeje.

Po dlouhé době se mezi střelce v jihočeském dresu zapsal i obránce, který po většinu sezóny laboruje s ohromně nepříjemným zraněním zad. Petr Jančařík tentokrát přemohl bolesti a nastoupil do utkání s Kometou Brno. "Samozřejmě, mám o ta zraněná záda trochu strach, ale na ledě se na to musí zapomenout," přistoupil k problému profesionálně zkušený zadák. Ten nastoupil tentokrát ve dvojici s reprezentačním bekem Radkem Martínkem a spolupráce obou se nakonec ukázala jako velice spolehlivá. "Samozřejmě, s Radkem Martínkem se hraje výborně, on je obrovsky rychlý a zkušený hráč a s takovými se hraje samozřejmě dobře. Ale myslím si, že jsme spolu dnes hráli hlavně proto, že máme hodně zraněných, a až se tihle hráči uzdraví, tak Radek bude hrát zase s nimi a já se přesunu zase jinam," nechtěl pardubický odchovanec dělat ze vzájemné spolupráce nějaký trvalejší konsenzus. Brněnský celek však nakonec obranné řady domácích příliš neprověřil a ani Jančařík, který vládne zejména rukou zkušenou, nikoli bleskurychlou, neměl se zachytáváním ataků soupeře problémy. "Dnes mi přislo Brno nějaké odevzdané. Vypadalo to, že to spíš přijeli odjezdit a to bylo všechno, co tady chtěli předvést," přešel ještě loni třinecký zadák brněnský výkon kritickým pohledem. Střelec jedné z branek v utkání tak při výhledu do play-off hledá hlavně zdárné zdravotní podmínky, než že by měl nějaké obavy ze soupeřů. "Já nemohu říct stoprocentně, že mi zdraví do play-off vydrží. Já mohu jen doufat, že se ta záda umoudří," dělil se o nepříjemné pocity hráč, který se dlouho po zápase musel věnovat regeneraci, než vůbec mohl odejít domů. Při tolika zraněních v jihočeské obraně ale zkrátka musel hrát. A svůj part zvládl.

Jako byl pro Jihočechy v předchozích třech utkáních těžko překonatelný, tak tentokráte se brankář Maláč mohl v brance přetrhnout vejpůl a stejně nemohl udělat o mnoho více, než nakonec udělal. Do branky tak po 34 minutách putoval třiadvacetiletý Jiří Rech a svého partu se zhostil výborně. Nestačil nakonec pouze na nechytatelnopu kombinaci tria Mucha - Štrba - Šimánek. "My jsme přijeli do Budějovic hlavně přežít. Chtěli jsme uhrát co nejpříznivější výsledek, abychom se navnadili na středeční důležitý duel s Kadaní," rozkryl Rech předzápasové plány brněnské družiny. Mladý brankář pak naprosto bezelstně přiznal, že tak trochu čekal, že se nakonec dostane do branky. "Čekal jsem to tak na půl," usmíval se, "ale doufal jsem, že to Malage zvladne, že mu kluci víc pomůžou, ale bohužel, naši mladíci nemají tolik zkušeností a bylo to znát." Realita zápasu Recha poslala do branky chvíli po polovině zápasu. "Nepřekvapilo mě to," nezastíral brankář. "Musím říct, že mě se chytá vždy lépe s lepším soupeřem. Ty střely nebývají takové poloviční, nejsou to žádné žblabuňky, takže radši chytám v zápasech, kde je na mě více střel." To se brněnskému muži s maskou splnilo vrchovatě. Čelit střelám mistrů světa a hráčům, kteří pojídají zámořský chlebíček, to se nepodaří každému. "Je to všechno o poznání rychlejší, ať už to člověk sleduje z lavičky nebo z branky, je jasně vidět, že se ten puk blíží mnohem rychleji," popisoval sympatický Brňák své nově nabyté zkušenosti. Porážka v Českých Budějovicích se nakonec tak trochu čekala, ale cíl Komety pro zbytek sezóny je jasný. "Co jsem tak vyrozumněl, tak naším cílem je skončit nejhůře šestí a já doufám a věřím, že se nám to povede," nastínil jihomoravský náhradník touhu brněnského vedení vyhnout se v prvním kole play-off dvěma suverénům první ligy. Pokud se bude Kometě dařit tak, jako se v pondělí dařilo Rechovi, není to jistě přání nereálné.