15.01.2021, Petra Bicková

MUŽI S CÉČKEM: Kapitánství jsem se nakonec vzdal, říká Karel Pražák

SERIÁL HCMOTOR.CZ - V roce 1973 nosil kapitánské céčko Karel Pražák, jehož jméno je pro budějovický hokej pojem. Kromě hraní a nošení kapitánského céčka totiž v Českých Budějovicích i trénoval a svůj tým dovedl ke stříbrné medaili. Pražák, který 11. ledna oslavil šestasedmdesátileté narozeniny, je také známý svou upřímností a kritikou nejen k hokeji. Jak hodnotí výsledky Motoru a aktuální situaci ohledně mládeže?

Karel Pražák zažil dlouhou hokejovou kariéru. V šestnácti letech začal v dorostu a o dva roky později už hrál za muže. S hokejem dál pokračoval jako trenér a svou hokejovou éru pověsil na hřebík v roce 1995.

Na otázku, kdo bývalého kapitána přivedl k hokeji, odpověděl se smíchem, že je to na dlouhé povídání. „Mám komplikovanou životní historii. Vymykám se ze všech obvyklých scén. Pocházím z Mirotic a v šestnácti letech jsem přišel do Budějovic prvně na umělý led. Dokonce mi to nařídil táta, který mi před tím v hokeji bránil,“ prozradil alespoň část svého příběhu Karel Pražák.

Pražák se prosadil v Budějovicích do A týmu a v roce 1973 dostal jako produktivní útočník funkci kapitána. „Nastoupil jsem jako kapitán v poměrně hektické sezoně. Měnil se trenér, sáhli nám do náhrad za stravné a dalších podobných náhrad. Měli jsme velké rozpory s vedením. Pozice kapitána neznamenala nic, pouze to, že jsme měli právo vystupovat směrem k rozhodčím. Dneska je pozice kapitána chápaná trošku jinak,“ vzpomíná Pražák. „Já jsem se pak kapitánství vzdal, byl jsem sám nespokojený a moji kolegové také,“ doplnil rodák z Mirotic.

Do historie klubu se zapsal svými výkony legendární tzv. „P“ útok Pouzar - Pártl - Pražák, který působil pospolu pět sezón. „S Pepíkem Pártlem jsem začínal v dorostu. Celou dobu, než odešel do Vimperka, jsme spolu hráli. V roce 1970/71 naskočil Jarda Pouzar. V útoku jsme spolu působili asi pět sezón. Byli jsme mladí a nebyli jsme špatní,“ vzpomíná Pražák.

Kromě hráčské kariéry má Pražák i trenérské zkušenosti. Jeho největším ale zároveň nejsmutnějším úspěchem je druhé místo v sezóně 1980/1981. České Budějovice skončily pod Pražákovým vedením druhé za Vítkovicemi. O titul Pražákův tým připravilo zrušení nerozhodných výsledků. Karel Pražák vidí za stříbrnou sezónou hlavně ekonomické důvody. „My jsme měli nejlepší mužstvo v lize. Bohužel jsme jako klub byli v jiné pozici. Spadali jsme pod Motor jako pod fabriku, trochu jsme se ale lišili. V ostatních klubech, například jako Tesla Pardubice, byli všichni hráči jako zaměstnanci fabriky, od které dostávali peníze. My jsme nebyli všichni zaměstnanci Motoru a peníze jsme dostávali i přes tělovýchovnou jednotku. Byli jsme v jiné ekonomické situaci. Nedostávali jsme odměny za vítězný zápas. Vedení s námi vůbec nekomunikovalo,“ vysvětluje Pražák. „Byli jsme schopni postavit silné mužstvo. Ale neměli jsme dostatečně silné zázemí. Když nemáte hráče pod jednou střechou, těžko pro ně vyjednáváte nějaké mimořádné peníze,“ doplnil bývalý trenér, který dovedl českobudějovický tým ke stříbru.

Pražák sice už v hokejovém prostředí nepůsobí, situaci okolo hokeje ale stále sleduje. Zmínil se i o aktuální diskuzi ohledně výroků Filipa Pešána, které se týkají české mládeže. „Výroky pana Pešána považuji za neurvalé. Je to neúcta vůči hráčům a lidem, kteří to dělají. Doba se změnila. Trenéři dnes pracují s úplně jinými dětmi než dříve,“ argumentuje proti Pešánovi Pražák. „Myslím si, že nám chybí trenéři. Hráči, kteří si vydělali hodně peněz to dělat nechtějí, proč by si ničili své jméno. Anebo si hráči prodlužují své kariéry a hrají déle,“ tvrdí Pražák. „Jsem toho názoru, že teprve teď se nám vrací do hokeje generace bývalých hráčů a začíná se nám to konečně formovat. Nemůžeme si myslet, že budeme furt plodit světovou špičku.“ Podle Pražáka by český hokej měl mít větší pokoru a více si nové talenty vyhledávat a posouvat: „Neměli bychom si furt jen stěžovat,“ kritizuje aktuální diskuzi ohledně mládeže Pražák. „Když vezmu sám sebe. Jsem z Mirotic, hokej jsem závodně nehrál. V šestnácti jsem přišel do Budějovic a za rok jsem hrál za juniory. To by dneska nešlo. Kluk z malého městečka nemá vůbec šanci. Nejbližší zimní stadion je daleko. My děti tímto způsobem ztrácíme, soustředíme se pouze na to, kam dosáhneme,“ hodnotí Pražák situaci ohledně mládeže.

Bývalý trenér se pravidelně chodí dívat na Motor. „Když se chodit mohlo, tak jsem chodil, teď koukám z domova. Výkony mě trochu zaskočily. Je štěstí, že se nesestupuje a je prostor pro zlepšení,“ hodnotí Pražák výsledky Motoru. A co dělá Karel Pražák teď? „Čekám doma na vakcínu a pak pojedu do Dubaje,“ zakončil s úsměvem rozhovor bývalý kapitán a trenér.

Zdeněk Kaucký - kapitán ze sezóny 1958/59

Jan Šrámek - kapitán ze sezóny 1965/66