Lukáš Poživil: Musíme vyhrávat na jeden dva góly
Už se začíná vaše hra blížit tomu, co jste chtěli před sezonou v extralize předvádět?
Alespoň v domácích zápasech ano. Zlepšili jsme defenzívu, což byl náš největší problém v první polovině sezony. Řekli jsme si, že nejde každý zápas dostávat čtyři góly a začali jsme to hrát víc odzadu.
Ale pořád se vám nedaří dávat moc branek. Souhlasíte?
Co se týče ofenzívy, tak se musíme snažit vyhrávat na jeden dva góly, protože víc jich prostě dát nedokážeme. Naštěstí to teď vychází.
Proč to nešlo už na začátku sezony?
My jsme si od prvních zápasů mysleli, že budeme válcovat soupeře s pěti šesti góly v jejich síti. Vedli jsme o dva góly a pořád jsme hráli dopředu. Jenže najednou dostanete smolný gól a systém se začne hroutit. Takhle jsme ztratili plno zápasů, a proto jsme tak dole. Všechno jsme si vyříkali a nějaké výsledku už jsou vidět. Snad to tak půjde dál.
V utkání s Vítkovicemi jste ubránili dvě dlouhé přesilovky soupeře pět na tři. Byly to nejdůležitější momenty zápasu?
Byly to klíčové momenty. Tým, který ubrání dvojnásobné oslabení, se psychicky zvedne. Naopak soupeř hrál prakticky dvě minuty pět na tři, ale netrefil snad ani jednou branku. Tohle se odrazilo na vývoji utkání.
Tím nejdůležitějším momentem se stala branka, kterou jste vstřelil vy. Jak byste situaci popsal?
Zvolil jsem nejjednodušší řešení. Výbornou práci odvedl Mertlík ve středu hřiště, protože mi to hodil žabičkou přesně do jízdy na hokejku. Jeli jsme dva na jednoho, ale bek se na mě úplně vykašlal a všímal si jen prostoru na přihrávku. Já jsem celou dobu naznačoval, že budu přihrávat, ale nakonec jsem vypálil. Brankáři to šlo mezi lapačkou a betonem.