Ladislav Čihák: V týmu je potřebná chemie, fungují nám všechny lajny
Motor je na druhém místě tabulky, dalším soupeřem budou Vítkovice. Jejich kádr se celkem výrazně proměnil. Promítlo se to na hře, kterou předvádějí?
Vítkovice přistoupily k přebudování, k tomu v klubech holt jednou za čas dochází. Soupeř to bude silný, jako každý jiný. My se na ně musíme dobře nachystat, odehráli jsme teď vítězné zápasy, zatímco Vítkovice posledně prohrály s Mountfieldem a budou to chtít napravit. Nebude to s nimi jednoduché, přijedou bojovat, budou dobře bránit, ale jsem přesvědčený o tom, že budou nepříjemné a agresivní i směrem dopředu.
Do extraligy jsme vstoupili devátého září, teď tento kalendářní měsíc končí a proti Vítkovicím odehrají hráči již desátý duel. Jak takové tempo zvládají po fyzické stránce?
Všichni jsme věděli, že to bude náročné. Avizoval jsem to už v srpnu. Právě v srpnu jsme tomu přizpůsobili náš program, zařadili jsme do něj těžké zápasy, hodně cestování. Výsledkově nám to nevyšlo, ale něco nám to ukázalo. Začala liga a všichni jsme si uvědomili, o co nám jde a čím jsme si v přípravě prošli. Důležité je, že nám v dosavadních zápasech, které šly rychle za sebou, fungovaly všechny čtyři lajny. Ice timy se rozložily, všichni kluci strašně makali a člověk neměl v tomto ohledu důvod nějak sahat do sestavy. Kluci mají své role, které plní. To je důvod, proč hrajeme týmově, proč je v týmu chemie. Tyto věci musíme dále podporovat, hlídat, aby nám nikdo nesešel z cesty.
A jaké je to pro trenéry, připravovat tým prakticky obden na dalšího a dalšího soupeře?
Jsme na to zvyklí, hráči taky. Když se vyhrává, tak je to příjemné. Ale musíte si sednout na p*del, být furt poctivej. Když se prohrává, tak to trochu tlačíte do kopce, na druhou stranu jste pak rádi, že zápasy jdou rychle za sebou, nešťouráte se v tom a můžete to dalším zápasem rychle napravit. Už jsem zažil oboje, když se dařilo i nedařilo, ale příprava na soupeře jako taková zůstává stejná. Musíte to hodit za hlavu, ať už vyhráváte nebo prohráváte, a jít bojovně do nového zápasu.
Počítáme i některé ztráty v podobě zraněných hráčů. Jak to vypadá?
Michal Bulíř má za sebou úspěšnou operaci zlomeniny ruky. Doufejme, že se mu to bude dobře hojit. Jeho dlouhodobá absence je pro nás obrovská ztráta. Na marodce je se zlomeninou ruky i Ondra Kachyňa, u něj jde rovněž o dlouhodobé zranění. Brant Harris má svalové potíže, uvidíme, jestli bude mimo hru v řádech dnů, nebo jestli to bude delší. Milan Doudera s námi trénuje, udržuje se kondičně, ale určitě stále není stoprocentní. Bohužel se to takto nakupilo.
Jak to budete řešit? Hned zkraje sezóny jste například využili Jakuba Valského v rámci střídavých startů.
Zatím je nás tak akorát. Ale s Jirkou Novotným a vedením náš stav intenzivně řešíme a víme, že potřebujeme tým nějakým způsobem doplnit. Do toho se zároveň snažíme nějak pomoci i Táboru. Situace je pro nás opravdu složitá. Ale chci připomenout, že tímto si prochází všechny týmy, nic nového.
V útoku válí Nick Olesen a Róbert Lantoši. Čekal jste, že to takto rozbalí?
No to musí! Jsou to šikovní hráči. Lantyho znám, Nicka už taky. Oba pracují pro tým, pracuje se s nimi dobře a jsem jedině rád, že hrají dobrý hokej a padá jim to tam. Věřím tomu, že když oni budou hrát dobře, tak i celý tým bude hrát dobře. Takže znovu, oni prostě musí hrát dobře, nic jiného si nemůžou dovolit.
Už můžete i přiblížit, kdo přebral roli v kabině po Milanu Gulašovi?
Milan byl velice silný lídr, který když něco řekl, tak to platilo a nikdo další už se vyjadřovat nemusel. Aktuálně vnímám, že je na to v kabině víc kluků. To je to, co jsem avizoval, že hráčů, co vedou kabinu, bude muset být více. Měli jsme k tomu pohovory, vše krystalizovalo třeba právě v tom srpnu. Mluví Bulda, Doudy, ale i mladší kluci si k tomu něco řeknou. I v tom se projevuje ona týmovost, kdy potřebujete, aby kabina táhla za jeden provaz. Máme naší bublinu, do které si nikoho nepustíme.
Větší roli jste přisoudili Martinu Beránkovi, při absenci Bulíře a Doudery plní roli kapitána. Proč jste ukázali právě na něj?
Je to jeden z lídrů. Céčko dostal před sezónou Michal Bulíř, áčko na dresu mají Brant Harris a Milan Doudera. Bery je spolu s Filipem Přikrylem jedním z mladých kluků, kteří mají zastupovat jako asistent kapitána, před sezónou jsem se rozhodl, že právě s touto pěticí hráčů budu komunikovat, co se kabiny týče. Rozložil jsem to do více kluků, v minulých sezónách jsem to dělal jen s Gulim. Martina považuji za základního člena Motoru, je to kluk, který pro Motor dýchá. Je neskutečně pracovitý, neuvěřitelně obětavý. I proto na něj padla volba. A myslím, že i naše kabina mu v tom velmi pomáhá.
Je to pro vás jako trenéra novinkou, že máte v kabině více spojek v podobě vybraných hráčů?
To ne, třeba v Plzni bylo lídrů také víc, Ondra Kratěna, Petr Kadlec, Guli a další, se kterými člověk komunikoval ve skupince. Nejde tak určitě o nic nového, něco už mám za sebou. Pravda, člověk se učí každý den, ale jen tak něco už vás nepřekvapí.
Vypadá to, že sezóna by mohla být přelomová pro Josefa Koláčka.
Pepa je zdárný příklad a ukázka pro naše mladé hráče, to myslím celorepublikově. Přišel do Motoru jako ještě mládežník, pracoval na sobě, trénoval, nikdy neměl problém s kondicí. Což je základ a první předpoklad. Druhý předpoklad je u něj rovněž splněný - je velmi dobrý bruslař, s velmi dobrou střelou, charakterem a vnímáním. Dva roky jsme ho posílali do první ligy, hodně cestoval, prostě si to vyžral, šel trnitou cestou, kdy není jednoduché hrát jeden den extraligu, druhý den první ligu. On ale nikdy neremcal, sbalil se a jel. Teď za mě nastala jeho doba, nebyl důvod mu nyní nedat šanci. Když mu dáte po těch letech čuchnout, tak je natolik rád a šťastnej, že nechá na ledě pro tým duši. To je to, co jsme v něm potřebovali vzbudit, oheň, to, aby naplno pracoval pro tým. Cesta nahoru je strašně dlouhá, ale dolů může vést během pár zápasů. Určitě si tak dosavadního stavu váží. Naši důvěru měl vždycky, ale myslím, že v jeho případě to chtělo čas a trpělivost. Přeji mu, aby mu vyšla celá sezóna, aby nešlo jen o nějakou periodu. Ať dál hraje dobře pro mančaft, ať dělá dál i ty malé hokejové věci.
Zmínil jste, že máte bublinu, do které si někoho nepustíte. Jak s ní zamávaly třeba ty předsezónní tipy expertů, kteří to s Motorem po přípravě neviděli nijak růžově?
Tohle prostě nevnímám. Pro mě je priorita naše kabina, kluci, kteří v ní jsou. Ať si každý říká, co chce. Já mám něco za sebou, za ta léta si člověk tlak už nepřipouští. Jeden jste takový, druhý takový. Jediné, co mě zajímá, abychom hráli dobrý hokej a kluci bojovali.
Kdy se osobně podíváte na tabulku a přisoudíte tomu už nějaký význam?
To vám řeknu přesně. Po 52. kole (úsměv). Tak to je. Zajíci se počítají po honu. Avizoval jsem to na tiskové předsezónní tiskové konferenci - byly týmy, které ještě v prosinci, lednu byly v tabulce na úplně jiné pozici, než pak po posledním kole. Sezóna je dlouhá, každý den se něco mění, něco řešíte. Takže žádná silná předsevzetí, nic nepřeceňovat, nic nepodceňovat, jdeme zápas od zápasu.









