První a druhý duel v pardubické ČEZ Aréně. Pro HC MOUNTFIELD nebe a dudy. Tyhle dva zápasy měly pouze jednoho společného jmenovatele - výhru Moelleru. „Naše hra se rozhodně ve druhém zápase zlepšila. Hlavně při hře pět na pět to bylo daleko lepší a vytvořili jsme si řadu šancí. V play-off ale rozhodují přesilovky a ty se nám zatím daří daleko míň než Pardubicím. Proto prohráváme 2:0 na zápasy,“ shrnul své myšlenky do stručného, leč neskutečně výstižného hodnocení českobudějovický Viktor Hübl. „Některé věci v přesilovkách nesehráváme vůbec špatně a často by stačilo jen v blízkosti gólmana třeba zvednout kotouč, ale prostě se nám nedaří. Ten pověstný kousek štěstí zatím chybí,“ krčí rameny s provinilým výrazem nejproduktivnější hráč MOUNTFIELDU v základní části.

Českobudějovičtí hokejisté ukázali již ve čtvrtfinále, že dokáží ze soupeřova brankáře udělat hvězdu. Po dvou po sobě jdoucích duelech v Sazka Aréně byl slávista Lukáš Hronek vynášen médii a spoluhráči do nebe. Jenže pak se ukázalo, že zase tak skvělým gólmanem není. Kvality pardubického Jána Lašáka s věčným náhradníkem sešívaných asi nelze srovnávat ani v tom nejnedůležitějším měřítku, ale jedno je jisté. Českobudějovická nemohoucnost v zakončení je hodně viditelná. „Lašák chytá určitě dobře. V obou zápasech zachránil řadu jasných gólů. Je třeba ale říct, že my mu svým počínáním v zakončení často dost ulehčujeme práci,“ přitakává centr první útočné formace.

V prvním zápase byly Pardubice lepším týmem. V odvetě tomu však bylo naopak. Jihočeši předvedli soustředěný výkon a v závěru sahali po vyrovnání, když při power-play snížil chytře zpoza branky Tomáš Vak. Srovnat skóre už se ale Jandačově partě nepovedlo. „I za stavu 3:2 jsme měli nastřelený puk do útočné třetiny a byla tam velká šance vypracovat si znovu tlak a gólovou příležitost,“ vypráví Hübl. „Na modré čáře to ale nešťastně propadlo přes Michala Hudce a pak už Sejček ujel a dával do prázdné branky,“ pokrčil rameny nad čtvrtým gólem Pardubic v podání Petra Sýkory exlitvínovský útočník.

Poněkud hořkou pachuť zanechal v hráčích MOUNTFIELDU po druhém semifinále výkon rozhodčích Rejtjhara s Turčanem. Zvláště ve druhé třetině se dopustili řady chyb, které hovořily z valné většiny v neprospěch hostů. „Já jsem se o to nezajímal. To fakt nemá cenu, protože když se na to moc myslí, tak to akorát znervózňuje. Musíme se soustředit na hokej, na vlastní hru,“ nechtěl se příliš vyjadřovat k výkonu sudích Hübl. Jeden z momentů, které muži v pruhovaném možná trochu nezvládli, se udál ve 46. minutě. Z neodpískaného zakázaného uvolnění, které bylo chvilku před tím na moment signalizováno, se zrodila chyba Brabence s Tomanem a následná branka Jana Koláře. „Já jsem akorát střídal a už jsem nestihl dojet hráče, který mířil před branku. Mysleli jsme všichni, že je icing a už jsme to nedokázali dohrát,“ vysvětluje čerstvý otec dcerky Viktorie.

Na tiskové konferenci po prvním semifinálovém duelu dostal v letošním play-off již poněkolikáte kouč Josef Jandač dotaz směřující k tristnímu využívání přesilových her svého celku. Část odpovědi českobudějovického trenéra hovořila o tom, že v tuto chvíli nezbývá než posílat na led častěji i jiné hráče, než ty, kteří do té doby v početních výhodách nastupovali. To byla velice často právě první útočná formace ve složení Brabenec - Hübl - Hudec, nebo někteří její členové. Při hře bez gólmana v závěru druhého utkání nedostal důvěru ani jeden z nich. Naopak na ledě byli útočníci Vak, Sailer, Šimánek a Hřebejk. „My jsme byli před tím na ledě a zrovna jsme dostřídali, takže to bylo dané tím. Jinak žádnou menší podporu necítíme,“ hovoří hlasem první formace Hübl.

Všichni hráči mají od závěrečného hvizdu v ČEZ Aréně v hlavách dvojici domácích duelů, jenž se konají v neděli a v pondělí, a také to, že před vlastním publikem odčiní dvě porážky z pardubického ledu. „Nechceme nijak vypadávat z tempa. Musíme prostě teď myslet na dva zápasy, co nás čekají, a nic jiného neřešit,“ má jasno Viktor Hübl. „Doufám, že vyhrajeme oba a bude to 2:2. Těšíme se na to. Celý rok nám naše publikum vytváří perfektní prostředí, tak se mu musíme odměnit,“ dodává s odhodláním.