Po dvou porážkách na ledech Ústí nad Labem a Havířova opět českobudějovičtí hráči zabrali naplno, když se zbavili tolik omílaného komplexu z kadaňského sportovního klubu a vyhráli 4:2. „Bylo úplně jedno, jestli to byla Kadaň, nebo někdo jiný. Hlavní je, že jsme dokázali zvítězit. Myslím si, že do stavu 3:0 jsme hráli vynikající hokej,“ uvedl útočník Luboš Rob, který dostal v sobotním podvečeru prostor na levém křídle druhého útoku. Jihočeši skutečně svého soupeře v úvodních pětatřiceti minutách válcovali a jen zásluhou solidně chytajícího Petra Ježe byl rozdíl pouze tříbrankový. „Poté nás trošku srazila chyba při gólu na 3:1 a dostali jsme se do útlumu. Naštěstí jsme dokázali náskok udržet a máme tři body,“ usmál se služebně nejstarší hráč českobudějovického klubu. Kadaň sice především za stavu 3:1 mohutně zlobila, ale vyrovnat nedokázala. V pravý čas se rozchytal brankář Roman Turek, hrozící ztrátu nadějného náskoku si uvědomil i zbytek mužstva a pozornou obrannou hrou si pohlídal premiérovou výhru nad severočeským mužstvem. „Byl to opět nepříjemný soupeř. Pro nás je důležité, že jsme utkání zvládli a bereme to jako odrazový můstek k prvnímu místu, kde bychom chtěli být i po konci základní části,“ opakoval důležitost výhry o dvě branky Rob.
K vítězství přispěl nemalým dílem. Poprvé se do statistik zápasu zapsal ve 12. minutě, kdy skvělou přihrávku beka Andrewa Ference přetavil ve vedoucí branku. Jeho střela v situaci dvou útočících hráčů na samotného brankáře byla hodně překvapivá. „Andy hodně rychle přenesl hru před brankoviště a musel jsem se v jedné vteřině rozhodnout pro střelu, nebo pro nahrávku na Radka Kropáče. Nakonec jsem si všiml, že má brankář díru mezi betony, tak jsem to zkusil a vyšlo to,“ popsal úvodní branku střetnutí domácí útočník. V minutě třicáté si pak Rob připsal asistenci při brance Radka Bělohlava. Ve vlastním obranném pásmu se zmocnil kotouče a přes celé hřiště ho poslal na najíždějícího Kropáče. „Vypadalo to, že kluci půjdou střídat a já jsem chtěl s pukem počkat za naší brankou. Pak si ale Radek Kropáč zakřičel, tak jsem mu to z první poslal a snad to byl hezký gól pro diváky,“ odhadl Rob. Kropáč totiž udělal pár rychlých kroků a pak touš namazal kapitánu Radku Bělohlavovi před úplně odkrytou branku.
Tím však ofenzivní galapředstavení domácích na dlouho skončilo. Po tlaku českobudějovického druhého útoku se dostal do samostatného nájezdu Stavenský a Turek kapituloval poprvé. Navíc hned na startu prostřední části Kadaň snížila na rozdíl jediného gólu a s výběrem kouče Josefa Jandače to vypadalo všelijak. „První branka padla po našem náporu. Možná si to obránci mohli lépe pohlídat, ale byl to dost překvapivý gól z náhodného vyhození,“ popsal první trefu Severočechů v zápase. „Po gólu na 2:3 jsme si řekli, že musíme hlavně začít bránit a řekli jsme si, že když nedostaneme gól, vyhrajeme,“ popsal Rob jednoduchý návod ke tříbodovému zisku, který v konečném důsledku katapultoval tým HC České Budějovice znovu do čela prvoligové tabulky. Ústečtí Lvi totiž hodně nečekaně doma vybuchli s Chomutovem 1:6. „Při zápase jsme to vůbec nesledovali. To neděláme nikdy. Před chvilkou jsem však viděl konečný výsledek na teletextu a přál bych si, aby Ústí prohrálo třeba ještě v Olomouci a trochu znejistělo. Uvidíme, co s ním prohra s Chomutovem udělá,“ nadhodil téma k obsáhlejší diskuzi zástupce týmového kapitána Radka Bělohlava.

Těžký zápas odehrál domácí obránce Angel Krstev. Naposledy se v českobudějovickém dresu objevil v duelu proti Horácké Slavii Třebíč, kdy si přivodil nepříjemné zranění kolena. V sobotním utkání proti Kadani už žádné stopy po bolestech v koleni nepociťoval. „Jenže mi chyběla fyzička. Přišlo mi, že jsem se do toho zápasu rychle dostal a ještě rychleji jsem odpadl,“ hodnotil s pořádným úsměvem své účinkování na ledě v Budvar aréně. Výsledek zápasu proti Kadani ho musel potěšit. V nervozním a bojovném střetnutí tahali nakonec za delší konec domácí hokejisté a vyhráli 4:2. „Byl to styl, kterým se hraje v play-off. Bylo to hodně o bojovnosti a moc nám pomohlo, že jsme dokázali dát góly. Kdybychom inkasovali jako první, bylo by to pro nás pořádně těžké,“ řekl silově výtečně vybavený bek.
Tak vyhecovaný zápas diváci v Budvar aréně opravdu dlouho nesledovali. Naposledy snad v utkání proti Hradci Králové, který okořenili výpady útočníků Becka a Cetkovského na brankáře Cháberu. Nyní nad několika drobnými šarvátkami hodně vyčnívala potyčka mezi Radkem Martínkem a Petrem Derflerem. Po jednom nevinném souboji přišli oba kohouti o hokejky a Derfler namísto té své uchopil hůl Radka Martínka. To zadák New Yorku Islanders nevydýchal a vyzýval hostujícího forvarda k bitce tak dlouho až se dočkal. Následnou šarvátku přeměnil drtivým finišem ve své jasné vítězství. „Nebyli jsme překvapení stylem, kterým na nás vyrukovali. Myslím si, že každý ví, jak Kadaň hraje, takže to nebylo nic nového,“ mávl rukou Krstev.
Vítězství Martínka v pěstním souboji sice zvedlo diváky ze sedadel, ale přidělalo vrásky kouči domácích Josefu Jandačovi. Za Martínka musel začít posílat na led juniora Petra Macháčka a za tři minuty mohlo být ještě hůře. Krstev se chvíli strkal s Hlusičkou před kadaňskou střídačkou a hrozilo, že se vznětlivý zadák pustí do další ostré bitky. Krstev však disciplinovaně zůstal klidný a ačkoliv poslední úder dal hostující hráč, dvouminutový trest za hrubost dostali oba dva hokejisté. „Asi se příště začnu prát a vyjde to nastejno,“ rozesmál se sympatický bek, který v loňské sezoně proslul především skrze krvavou šarvátku se slávistickým útočníkem Markem Ivanem. „My jsme s trenérem na téma mé agresivní hry často mluvili. Soupeři to na mě hodně zkouší, chtějí něco vyprovokovat, ale zatím jsem se nenechal. Spíše je teď zkouším provokovat já, aby mě protihráč trefil první a byl za to potrestaný. Kdyby mi ujely nervy, pustil bych se do bitky, ale dneska jsem se v klidu udržel,“ ubezpečil bek s bulharskými předky.
Konečnou podobu dal výsledku dvě minuty před koncem centr Tampy Bay Lightning Václav Prospal. Jeho rána švihem skončila (zřejmě) v pravém horním rohu Ježovy klece. Hosté se však s výrokem hlavního rozhodčího Poláka smiřovali jen těžko a nakonec si vymodlili konzultaci hlavního sudího s brankovým rozhodčím. Po krátké domluvě Polák branku Prospala uznal. Ve chvíli střely reprezentačního centra byl na ledě i Angel Krstev. „Viděl jsem Vaška střílet, ale přesně nemůžu posoudit, jestli šlo o gól. Takový zrak zase nemám a bylo to v hrozné rychlosti. Spíše se ale přikláním k názoru, že to byla branka,“ řekl neurčitě urostlý obránce a své tvrzení opřel a řadu osvědčených fyzikálních zákonů. „Od předního břevna by se puk tak rychle neodrazil. Navíc se kotouč většinou vrací na brankovou čáru při odrazu od zadního břevna,“ zakončil hodnocení regulérnosti Prospalovy trefy Angel Krstev.