Josef Jandač: Vytknout mohu jen slabou koncovku
V sérii s Karlovými Vary trápily jeho tým dva neduhy - nízká efektivita v útoku a pečlivě utajované zdravotní problémy budějovických hráčů. "V prvních dvou zápasech jsme hráli dobře, ale nedávali jsme moc gólů, což platilo i pro sérii s Kladnem. My jsme se na góly strašně nadřeli a přestože jsme doma kromě dneška vyhrávali, dávali jsme branek málo," uvědomuje si dobře Josef Jandač a pokračuje dál: "Teď už to můžu říct, že spousta hráčů nastupovala k zápasům se zdravotními omezeními, která limitovala jejich výkon".
Pro příčiny neúspěchu ale nehledal postranní důvody, protivník by totiž bez kvality ve vlastních řadách těžko mohl uspět. "Já bych Vary jako takové překvapení neviděl, protože co tak poslouchám, tak oni nemají tu nálepku mužstva, které by se v play-off pravidelně pohybovalo. To je jediný rozdíl," všímá si kouč MOUNTFIELDU faktu, proč papírový outsider play-off tak zdatně proplouvá letošními vyřazovacími boji. "Při jejich hokejové historii vždy na poslední chvíli vypadli nebo se tam nedostali. Letos v průběhu celé sezóny měli vyvážené výkony a už i v přípravě na sezónu hráli dobře. Je pravda, že se musí sejít víc věcí, aby to v play-off vyšlo. Jsou kompaktní, mají to rozložené do tří lajn, ale na začátku série v zápasech u nás jim vypadli Hluchý, Kraft, Řezníček a už to bylo znát. Nám se stalo něco podobného, bohužel jsme měli rozbitý tým hlavně při zápasech venku."
Právě ve špatně odehraných utkáních na ledě Karlových Varů lze vidět jednu z příčin neúspěchu MOUNTFIELDU v celé sérii. Jihočeši měli tři pokusy na vítězství z karlovarského ledu, pak by nemuselo dojít na loterii sedmého zápasu. Všechny ale byly neúspěšné. Zatímco doma v Budvar Aréně svého soupeře pokaždé přehrávali, Energie jim to doma stejnou mincí oplácela. "Obecně se útočníci měli více prosazovat. My máme produktivní spíš obránce než útočníky, jejichž produktivita byla opravdu malá," vidí Jandač jasně zřejmě největší bolest MOUNTFIELDU v letošním play-off. Střelecký handicap jasně vygradoval na ledě Energie, kde hned dvakrát vyšli budějovičtí střelci naprázdno.
Po neúspěšném představení následuje smutný odchod do kabin, opaření hráči si připadají jako ve zlém snu. Za několik dnů měli hrát finále, avšak přitom už mají po sezóně. Jen kdyby tak někdo mohl lusknout prsty, aby se ten zlý sen rozplynul. Bohužel je to realita, kterou už nikdo nezmění. Co může v takové chvíli říct trenér zklamané hráčské kabině? "Pár slov jsem řekl, ale nebylo to žádné dlouhé povídání, protože to zklamání je velké. Myslím si, že čas je nejlepší lékař a to jsem hráčům řekl. Jednou se možná ohlédneme zpátky a řekneme si, že to nakonec nebyla špatná sezóna. První místo po základní části a vypadnutí až v sedmém semifinále, to nejsou špatné výsledky. Každý prožívá to zklamání jinak a nedokážu za sebe říci, jak dlouho to ve mně bude. Každá série je jiná a i toto vyřazení je pro mě nová zkušenost," uzavírá Josef Jandač.