27.03.2008, Tomáš Zetek

Jan Chábera: Škoda gólů ve druhé třetině

K. V a r y – Hořkost, křivda a smutek. Na druhou stranu ale též odhodlání, touha a nabuzení. Dva úhly pohledy na to, co se odehrávalo po čtvrtém semifinále v hlavách hráčů HC MOUNTFIELD. I druhý duel na ledě Karlových Varů Jihočeši prohráli. Cítili však křivdu. Zvláště gólman Jan Chábera. „Třetí gól neměl platit,“ byl si hned po utkání jist českobudějovický brankář.

Nebyla to jen tak ledajaká situace. Soudě dle dalšího vývoje utkání to byl totiž moment klíčový. Moment, který rozhodl o tom, že semifinálová série mezi HC MOUNTFIELD a Energií Karlovy Vary bude srovnána na 2:2. Na časomíře svítilo 34:06 a do kolonky domcích úspěchů naskočila trojka. Naproti ní svítila jednička.

Českobudějovičtí hráči se pokouší vyhodit kotouč, který ale vrací na branku Josef Řezníček. V tu chvíli gólman Jan Chábera padá na hranici brankoviště po kontaktu s Melenovským. Kotouč končí v brance Jihočechů. „Když střílí obránce od modrý a letí to přímo na lapačku, tak bych byl blázen, kdybych to nechytil,“ vypráví Chábera. „Já jsem šel normálně lapačkou proti střele, v tom přijel ze strany jejich hráč a strčil do mě. V tu chvíli střílel bek do prázdné brány.“ Není co řešit, branka by podle těchto indicií neměla platit. Gól je však uznán.

Chábera okamžitě vyráží za sudím a žádá vysvětlení. „Gól neměl platit. Rozhodčí se ale vůbec nešli podívat na záznam,“ říká zkroušeně českobudějovický gólman. Sudí Homola s Mikulou už stáli u boxu trestoměřičů, ale hostující gólman rozhazoval rukama a nervózně přešlapoval na modré čáře vlastní třetiny. „Gólman nesmí přejet přes modrou, jinak dostane desítku. To si nemůžu dovolit,“ popírá Chábera jakákoliv teatrální gesta. „Samozřejmě mě napadlo, že modrou přejedu, ale dokázal jsem se ovládnout. Jsme profíci a nemůžeme si dovolit dostávat takovéhle hloupé tresty.“

Kapitán jihočeské eskadry Petr Sailer v tu chvíli kroutil za katrem trest za sekání. „Přijel tam Tomáš Vak, ale pan rozhodčí se s námi prostě nebavil,“ krčí bezmocně rameny gólman. V tu chvíli se začaly dít velké věci i v ochozech. Do té doby přátelské tábory vykopaly válečnou sekeru a nechybělo mnoho, aby se strhla v hledišti hromadná rvačka. Někteří fanoušci HC MOUNTFIELD neunesli emoce. Není se co divit. Řada z nich na protest proti výroku sudích opustila hlediště. „To jsem si ani nevšiml. Sám jsem byl rozhozený,“ klopí zrak Chábera.

Čtvrtý semifinálový duel však nebyl pouze o zmíněné trefě Řezníčka. Karlovarští opět předvedli, jak skvěle se umí řídit domluvenou taktikou. Nebyla to už tak jednostranná záležitost jako v úterý, ale i přesto domácí opět nasázeli Jihočechů hodně branek. Rozhodly čtyři trefy v rozmezí osmi minut druhé třetiny. „Ustoupili jsme od naší hry a byli jsme hodně vylučováni. Tím to bylo,“ vysvětloval stroze gólman Českých Budějovic.

Hráči HC MOUNTFIELD opět nezvládli emoce a zápas si prohráli sami. Ne jako o den dříve tím, že hráli bez pohybu a nasazení, nýbrž vlastní nedisciplinovaností. „Oproti domácím utkáním jsme byli strašně často vylučování. To se nesmí opakovat.“

Ve třetí třetině už se zápas zase uklidnil a k vidění byl pohledný hokej, v němž hráli prim Jihočeši. Třemi góly se dostali na dostřel soupeři. Vyrovnat už ale nedokázali. „Hlavně jsem se potřebovali připravit na další zápas. Chtěli jsme hrát už s nulo vzadu a zkusit dát nějaký gól. Povedlo se nám to,“ našel pozitivum na porážce Chábera, který se dozvěděl, že nastoupí od začátku do branky, na dopoledním rozbruslení. „Ani jsem to nečekal,“přiznal. „Zápasy doma chytal Roman dobře, takže jsem čekal, že si jen odpočine na konci třetího zápasu a druhý den půjde zase do branky.“