01.09.2022, Petra Bicková

Jaký byl první školní den hráčů Motoru?

Tak co, poznali jste na fotce šestiletého Matěje Tomana? Prázdniny utekly jako voda a děti se vracejí do školních lavic. Z konce prázdnin se radují především rodiče, ale také prvňáčci, protože do první třídy se těší snad každý. Jak na svůj první školní den vzpomínají hokejisté Motoru a za co dostali v průběhu školní docházky poznámku? Vyzpovídali jsme Jana Štencela, Zdeňka Doležala, Vojtěcha Tomečka a právě Matěje Tomana.

Je to už mnoho let, co hráči Českých Budějovic poprvé usedli do školních lavic. „Moc si to nepamatuji, ale vím, že jsem v první lavici potkal kamaráda ze školky, tak jsem si k němu sedl a vydrželo nám to až do šesté třídy,“ vzpomíná Zdeněk Doležal. Stejně to má i Jan Štencel: „Tipuji, že první den jsou všichni natěšeni, tak i já byl,“ doplnil obránce. I jednadvacetiletý Matěj Toman si vybavuje první školní den pouze matně: „Trochu si pamatuju třídu a pár lidí. Doprovázen jsem byl oběma rodiči,“ prozradil Toman. Vojtěch Tomeček si svůj první den ve škole pamatuje matně: „Ale podle fotek jsem byl natěšený," dodává Tomeček.

Každý má své oblíbené a neoblíbené předměty, výjimkou nejsou ani motoráci. Zdeněk Doležal měl rád jako správný budoucí hokejista tělocvik, neholdoval ale matematice. Matěj Toman miloval kromě tělocviku ještě zeměpis a dějepis. Jan Štencel se vždy se spolužáky těšil na hodinu tělocviku, bavil ho i dějepis i obávaná matematika: „Neměl jsem rád chemii, nerad jsem se učil vzorce, moc mi to nešlo,“ prozradil Štencel. Vojtěchu Tomečkovi žádný předmět nevadil, jen v určitém věku nenašel zálibu v hudební výchově.

Na základní škole každý sní o tom, čím chce v dospělosti být. Zdeněk Doležal chtěl být fotbalistou: „Nakonec jsem dostal šanci jít do Sparty, které jsem fandil, tak jsem zvolil hokej,“ vysvětluje Doležal svou cestu k hokeji. Fotbal ale dodnes hraje. Matěj Toman přemýšlel nad fotografem: „To mě nakonec přešlo, pak jsem chtěl být hlavně hokejistou“, říká Toman. Jan Štencel měl vždy jasno: „Cíl byl jasný, nějak zvládnout školu a živit se hokejem,“ říká obránce Motoru. Dodává ale, že by rád pracoval s vínem, jeho výrobou a vším spojeným s ním. Vojtěch Tomeček nikdy neuvažoval nad jinou profesí než být profesionálním hokejistou.

I přes jasné cíle hrát hokej si museli po ukončení základní školu zvolit další cesty. Zdeněk Doležal pokračoval na gymnázium a následně na Fakultě tělesné výchovy a sportu, kterou musel po prvním semestru opustit, jelikož se studium nedalo skloubit s hokejem. Gymnázium zvolil i Matěj Toman, který v Budějovicích navštěvoval Česko-anglické gymnázium. „Po dvou letech jsem školu musel opustit a pokračoval na jiném gymnáziu kvůli působení v Kanadě,“ vysvětluje mladý útočník. „Nemůžu říct, že by mě to bavilo, ale byla to škola, která mi umožnila hokej v Kanadě společně s dálkovým studiem a maturitou,“ dodává Toman. Jan Štencel složil maturitu na Střední škole v Ostravě, kde studoval obor sportovní management. „Byl to zajímavý obor, samozřejmě byly předměty, které nepatřily k těm nejjednodušším, ale to k tomu patří,“ hodnotí své studium Jan Štencel. Nová posila v podání Vojtěcha Tomečka pokračovala po základní škole na obor ekonomika a podnikání v Karlových Varech: „Kdyby nevyšel hokej, tak bych si udělal vysokou školu," doplnil Tomeček a prozradil, že ho střední škola vůbec nebavila.

Ke školním létům patří i zlobení a s ním poznámky. „Nebudu zatloukat, že jsem žádnou nedostal, samozřejmě, že ano. Na základní škole v plné třídě hokejistů se občas nějaká ta příhoda stala. Vyrušování v hodinách či zvýšená aktivita o přestávkách, která nebyla učitelem tolerována,“ prozradil Jan Štencel. Zdeněk Doležal dostal také několik poznámek, především za vyrušování v hodinách. Matěj Toman zase nejvíce zapomínal pomůcky: „Pár jsem jich dostal za zapomínání, ale jednou za rozbitou lavici,“ prozradil Toman. Poznámky se nevyhnuly ani Tomečkovi: „Všechny byly za to, že jsem hlučný," vzpomíná osmadvacetiletý útočník.