Utkání se Vsetínem jste znovu dovedli do dramatického konce. Vás nebaví dohrávat v klidu?
(úsměv) Člověk si už myslí, že zápas v klidu dohraje. Pak dostaneme jeden gól, zapracuje psychika… Musíme na ní zapracovat, aby jsme se nezačali bát o výsledek. Musíme hrát jednoduše, zbytečně si jasné utkání komplikujeme.

Hra byla v úvodu zápasu vyrovnaná a vám souhra úplně neklapala. Byli jste před utkáním nervózní z tlaku, který na vás byl vyvíjen? Kdekdo očekával s posledním celkem tabulky jen vítězství…
Tato střetnutí jsou strašně těžká. Vsetín je velmi nevyzpytatelný soupeř a člověk neví, s čím přijde. První třetinu jsme byli takový nijací. Určitě nám pomohl první gól a pak se to rozběhlo. Ale ten závěr...

Vy sám jste dal krásný druhý gól Českých Budějovic…
Viktor Hübl mi pěkně přiťukl puk. Dostal jsem nahrávku do prostoru, byl jsem v rychlosti, takže bek neměl žádnou šanci reagovat. Před brankářem jsem nechtěl nic vymýšlet, tak jsem do toho bouchnul a spadlo to tam.

V poslední třetině už jste hráli v klidu. I v dlouhém čtyřminutovém oslabení jste hru vcelku kontrolovali a soupeře nepouštěli do tlaku. Podle mexické vlny v hledišti to vypadalo na exhibici…
Vždycky uděláme nějakou chybu. Může se stát, že nám i špatně skočí puk, který všechno zkomplikuje. Závěry jsou pro diváky fantastické, pro nás úplně zbytečné nervy. Musíme se nad koncovkami zamyslet. Už jsme sledovali i nějaké video, ale stále to není ono.

Nemůže za hektické závěry zápasů například uspokojení?
To může být náš problém. Asi se nějak uspokojíme, myslíme si, že je všechno hotovo a soupeř se jedním gólem dostane do hry a my se pak zbytečně bojíme o výsledek až do konce.

V zápase se Vsetínem jste hráli často v oslabení. Stojí vás to hodně sil?
Určitě ano. Zvlášť, když hodně z nich bylo v první třetině. Člověk se nemůžeme dostat pořádně do tempa a stojí to hodně sil. Hráli jsem na čtyři lajny a určitě nám to nepomohlo. V průběhu zápasu ale začal faulovat i Vsetín, měli jsem několik možností hrát proti třem, a díky tomu jsme se zvedli.

---

Vrátil se na led, kde odehrál prakticky celou svou kariéru. Tým Vsetína, který v minulé sezoně pomáhal zachraňovat, vedl Luboš Rob jako kapitán. Jeho mužstvo v závěru zápasu nezískalo ani bod. Podle bývalého českobudějovického útočníka si ho zasloužilo. „Myslím, že to utkání nebylo pro Budějovice vůbec jasné,“ ohlédl se za zápasem.

Jste v tabulce poslední. Všeobecně se čekalo, že na vás domácí vlétnou už v úvodu a jednoznačně porazí. Začátek byl ale vyrovnaný…
V první třetině jsme hráli tak, jak jsme chtěli. Budějovice jsme trochu překvapili tím, že nezatlačí oni nás, ale my jsme měli za úkol se vysunovat, trošku po nich jít. Třetina skončila 0:0. Ze začátku jsme měli šance, kdy jsme mohli ty góly dát, ale nedali.

Ve druhé třetině už jste však dvakrát inkasovali...
Trestné střílení a přesilovky pěti proti třem druhou část zápasu rozhodly.

Nakonec jste se dotáhli na rozdíl jediného gólu a závěr pěkně zdramatizovali. Čím to, že jste se nepoložili?
Za stavu 4:1 byl pro nás zápas pořád otevřený. Chtěli jsme hrát hlavně hokej nahoru a dolů, na který by se dalo dívat. Myslím si, že jsme si dva vstřelené góly zasloužili.

Pomohly vám fauly českobudějovických hráčů a následná vyloučení?
Samozřejmě, že jo. Ale my jsme i za stavu pět na pět měli určité momenty, kdy jsme góly dát mohli a nedali. Je to možná škoda, že jsme jen takhle dotahovali, ale bohužel. O branku jsme prohráli.

V závěru jste si ještě brali oddechový čas. Jaké byly pokyny trenéra Kopřivy?
Úkol byl jasný. Dát puk na bránu. Měli jsme postaveného jednoho hráče, na kterého mělo vyjít, aby střílel. Vyšlo to dvakrát na mě, střela šla dvakrát na bránu a bylo pro brankáře štěstí, že situace neskončila gólem. Měl zakrytý výhled.

Myslíte si, že jste měli alespoň na bod?
Těžko říct. Myslím si však, že zápas pro Budějovice nebyl jasný a minimálně bod jsme mohli urvat. Řekli jsme si, že na soupeře jako jsou Budějovice budeme hrát vysunutý hokej a jak je vidět, fungovalo to a doufám, že v něm budeme pokračovat i nadále.

V úvodu i závěru zápasu vás přivítali domácí fanoušky skandováním vašeho jména. Podobné přivítání potěší, ne?
Českobudějovičtí fanoušci jsou skvělí. Na jih Čech se vždycky těším a musím říct, že s místními fandy jsem neměl nikdy žádné problémy. Jsme rád, že mě takhle přivítali. Odehrál jsme tady prakticky celou kariéru a je to pro mě vždycky jiný zápas a dalo by se říct takový malý svátek.

Kabina Vsetína je mnohonárodnostní. Jaká je domluva s lotyšskými hráči a finským brankářem?
Lotyši se s námi snaží mluvit slovanským jazykem, ale jinak víc kluků mluví anglicky a myslím si, že v domluvě není žádný problém, že to funguje v pohodě.