Oproti předchozím zápasům začali Budějovičtí utkání aktivně, a přestože zkraje prohrávali, dokázali poměrně rychle strhnout vedení na svou stranu. „Začátek dnešního zápasu se sice povedl, ale do konce byly ještě dvě třetiny… škoda těch dvou gólů, sakra,“ odplivl si po utkání smutný obránce Stanislav Jasečko, a zjevně se stále nemohl smířit s dvěma brankami Sparťana Broše v rychlém sledu prostřední části. Jedním z mála potěšujících zjištění se ukázaly být přesilové hry, ze kterých padly první dvě branky Jihočechů. „Měli jsme trochu klidu a zahráli jsme to tak, jak jsme to trénovali na tréninku, takže to vykrystalizovalo tak, jak jsme chtěli, jenže nesmíme usnout na tom, že jeden zápas na přesilovky vyjde, ale musí vycházet i další,“ převládla u obrovitého beka opět smutnější nota. Pak se zase vrátil k asi rozhodujícím momentům zápasu, brankám Michala Broše. „Když jsme si to po zápase pustili na videu, vypadalo to, že útočníci byli moc v rovině obránců a zůstal tam samotný Sparťan v druhém sledu, ale myslím, že to byla chyba celé pětky,“ neshazuje vinu pouze na kolegy z útoku. Bojovnost celého týmu byla veliká, hráči padali do střel, narážely soupeře na mantinel, ale něco tomu chybělo. „Lehkost, ale to je zase ta psychika, stačí vyhrát jedno utkání a ta lehkost se dostaví,“ myslí si urostlý slovenský obránce. „Musíme prostě na tyhle zápasy zapomenout a jít dál, ta série porážek nemůže jít do nekonečna. Je těžké se z toho zvedat, ale o to lepší to bude, až se konečně zvedneme,“ věří Jasečko v lepší zítřky.

Ve velmi podobném duchu se nesl rozhovor i se Zbyňkem Neckářem. I z něj čišelo zklamání na hony daleko. „Chtěli jsme strašně vyhrát, začátek se povedl, ale pak se přestalo dařit a bylo to v háji,“ glosoval po zápase situaci písecký rodák. „Chtěli jsme začít od obrany, nastřelovat puky a hodně střílet na bránu,“ poukazoval na zvolenou taktiku pro začátek Neckář. „Ale ta obrana bohužel trošku vázla, je třeba to zlepšit, asi teď budeme víc trénovat tu obrannou fázi,“ myslí si vysoký obránce v pohledu na hrozivý průměr čtyř gólů na zápas. A kde je ten zakopaný pes? Proč tým dostává tolik branek? „Asi je to ve všech. Nechci říct, že je to jen v obráncích, je třeba aby všichni pořádně makali dozadu a aby se pořádně bránilo,“ nastiňuje svůj pohled na věc mladík, jenž začal svou první kompletní sezónu v extralize. „Ale nenecháme se zaskočit, půjdeme dál, hned v neděli hrajeme ve Varech, tak na to vlítneme od začátku, jakoby se nic nedělo. Je třeba, aby se nám konečně zvedlo sebevědomí, protože teď jsme šli trochu dolů, když se prohrávalo, ale já pevně věřím, že se to zvedne,“ ladí na optimistickou notu sympatický Neckář. A k optimismu ho opravňuje i velmi vyrovnaný zápas s lídrem tabulky, jenž neztratil ještě ani bod, ale na jihu Čech se musel hodně obávat o výsledek. „I to by nám mělo pomoct. Já si myslím, že jsme dneska mohli vyhrát a měli jsme na to, abychom vyhráli,“ naposledy pokrčil rameny mladík a s trpkým úsměvem smutně odešel z útrob stadionu.

Posledním členem obranné vozby, jenž se po zápase podělil o své dojmy, byl Daniel Babka. A jeho smutek byl stejně nelíčený, jako u obou jeho předchůdců. „Začátek byl hodně optimistický, ale ty dvě branky ze střední vzdálenosti nás srazili do kolen a takové zápasy už Sparta nepouští,“ ví moc dobře další člen obrovité obranné vozby Jihočechů. Sám byl u obou branek, jež dali Budějovičtí v přesilovkách. „My přesilovky trénujeme prakticky každý trénink, ale ten první gól byl v přesilovce 5 na 3, to byla spíš improvizace než nějaký nacvičený vzorec,“ popisoval situaci v první třetině slovenský sympaťák. I jemu samozřejmě ležely v žaludku dvě slepené branky Broše. „Tam trochu zaskřípala souhra celé lajny. Možná útočníci nemuseli mít obránce tak natěsno a mohli trochu vypomoci těm hráčům vzadu, ale bylo to i dobře sehrané,“ myslí si Babka a pokračuje, „byly to pohotové střely ve chvílích, kdy měl brankář zakrytý výhled, takže měla Sparta i dost štěstí.“ Recept na úspěch proti favoritovi však prý Budějovičtí znali. „Říkali jsme si, že nesmíme být vylučovaní, protože oni přesilovky umí. Mají obdivuhodně vyrovnané pětky, kde každá lajna má svou sílu a hraje trochu jiným způsobem, a byla jen škoda, že jsme neproměnili víc šancí, které jsme měli, nebo že jsme neudrželi vedení,“ viděl problém spíše ve svém týmu, než v síle protivníka urostlý Slovák v jihočeských službách. Průměr obdržených branek ho ale nijak nestraší. „Ve všech odehraných zápasech jsme dostali ty góly , které udělaly ten rozdíl o dva nebo o tři, až ve chvílích, kdy jsme se snažili dotáhnout nepříznivý stav. A z toho tlaku, který jsme vždy měli, nás soupeř buď brejknul nebo skóroval z ojedinělého útoku,“ popsal Babka scénář vlastně všech dosud odehraných zápasů tohoto ročníku. „Výkony nejsou úplně špatné, ale chyba je v psychice a taky možná v důrazu před brankou,“ myslí si přesilovkový snajpr. „Měli bychom jít trochu dravěji před tu branku a vynutit si více faulů, protože podle tabulky jsme hráli nejméně přesilovek ze všech týmů, což ukazuje, že si pro ně musíme více chodit,“ má jasnou představu. „Kdybychom hráli trochu dravěji, ten soupeř se pak musí zaháknout, musí nás podtrhnout, a potom by to možná vypadalo jinak, protože z přesilovek se dneska dává nejvíc gólů,“ ví dobře zkušený bard. A stejně tak je si vědom i toho, že je třeba koukat se dopředu, třeba hned na následující utkání na západě. „Loni se nám na Vary až tak nedařilo, ale teď už nemůžeme hledět na to, s kým hrajeme a jestli hrajeme venku nebo doma, a nějaký bod prostě musíme přivézt,“ završil odhodlaně rozhovor vlastník jedné z nejtvrdších střel v extralize.

Hrdinou utkání se stal bezesporu útočník Michal Broš, který byl u třech branek svého týmu, a obzvlášť dvě branky mezi 36. a 39. minutou byly pro vývoj utkání zcela klíčové. Optimismus proto z jeho slov doslova čišel. „My jsme sem přijeli s tím, že budeme chtít hrát aktivně na čtyři lajny a ubráníme se tomu úvodnímu tlaku Budějovic, který ale nepřišel,“ viděl úvod svou optikou mladý reprezentant. „Budějovice začali hned důslednou obranou a moc se nepouštěli do nějakého bezhlavého napadání. My jsme dali úvodní gól a vypadalo to, že je to dobře rozjeté, ale pak byly dvě vyloučení a oni ty dvě přesilovky výborně sehráli,“ chválil standardní situace domácích Broš. „Ťuk, ťuk a byl to gól,“ popsal bleskově využité přesilovky. „To první bylo oslabení ve třech a s tím se těžko něco dělá. Budějovičtí vůbec sehráli ty přesilovky dobře. Já sám byl na ledě a čekal jsem, že to budou rozehrávat dýl a nějak obšírnějc, ale oni si to tam hned výborně nahráli a trefili to.“ Své branky, které zlomily zápas, pak viděl následovně. „Já jsem tam měl dvakrát prostor na střelu, při tom prvním jsem byl blíž a měl jsem víc času, takže jsem zamířil a trefil jsem to, jak jsem chtěl, a při tom druhém tam dobře zapracoval Ondra Kratěna, já jsem zavřel oči, prásknul do toho, a ono to tam spadlo,“ líčil zkušenost i štěstí střelce sám impresário. Poté už jeho tým zápas velice zkušeně kontroloval. „Takhle zkušené mužstvo jak máme to takhle hrát musí. Jak dostaneme šanci vést, tak si nemůžeme dovolit ty zápasy ztrácet, ať už hrajeme doma nebo venku.“ Pak ještě s humorem okomentoval úspěšnost týmu při buly, které Sparta vyhrávala hlavně v těch nejdůležitějších momentech. „To my netrénujeme, ale máme strašně těžký hokejky, takže nás těžko od toho puku odstavujou,“ usmál se sympatický centr a s třemi body v kapse nastoupil do přistaveného autobusu.