Fanoušci ukázali hlad po hokeji, nad hráči není třeba lámat hůl
Středa 14. září byla v kalendářích fanoušků Motoru zvýrazněna tlustým vykřičníkem. První domácí zápas českobudějovických hokejistů, u toho by správný fanda neměl chybět. Pochod městem z Lannovy třídy přes Náměstí Přemysla Otakara II. či slepé rameno diváky naladil, sešla se skutečně početná skupiny fanoušků, odhadem kolem šesti set.
A jakoby už samotný pochod naznačil, jak pevná podpora za hokejisty stojí. Už se zase šlo na hokej, ostrý zápas, z nějž by domácí hokejisté měli urvat tři body. Z diváků v hale bylo cítit, jak se na začátek sezony těší. A to i přes to, že první dva venkovní duely Motoru nevyšly.
Samotný první domácí duel s Mostem měl fenomenální předehru. Spolupráce klubu s Jihočeskou filharmonií opět zafungovala na sto procent. Vystoupení mohutného hudebního tělesa bylo umělecky na výši, rozhodně zábavné a vtáhlo fanoušky do děje ještě před úvodní buly. Když pak potemnělým a ztichlým stadionem zněl oblíbený pokřik „Řve tribuna, řve stadion,“ šel skutečně mráz po zádech. To se opravdu povedlo a množily se pouze pozitivní ohlasy.
Fanoušci si první duel sezony užili, byla na nich vidět chuť na hokej. Ve třetí třetině běžela pětkrát mexická vlna, přálo se k narozeninám i složené maturitě z angličtiny a na závěr si celá aréna i zaskákala. Návštěva 5308 diváků je velmi slušná, společně s kotlem fandily obě strany a celý stadion. Oblíbený pokřik „České – Budějovice“ se velmi zalíbil i jednomu z diváků v sektoru A2, který se od poloviny druhé části sám snažil strhnout ostatní k odpovědi. Zpočátku se mu to příliš nedařilo, postupem času ale vyburcoval diváky, kteří s ním začali spolupracovat. Pán ve fialovém sice spokojen nakonec moc nebyl, možná jej však mrzela i Coca Cola, kterou na sebe při povzbuzování omylem vylil…
Když se přešlo na hokej, od prvních minut bylo na ledě prakticky jen jedno mužstvo. Domácí sice z úvodního tlaku gól nevstřelili, brzy ale rozmetali pochyby, že by po dvou prohrách mohla jejich hru svazovat nervozita. Jihočeši vstřelili Mostu uprostřed prvního dějství dva góly v krátkém časovém sledu, podobný průběh se opakoval i v prostřední třetině a o vítězi bylo jasno.
Českobudějovická kanonáda se zastavila až dvě vteřiny před koncem, kdy svůj druhý gól zaznamenal dorážkou Luboš Rob, jeden z nejlepších hráčů na ledě. Právě Robova formace s Chovanem a Babkou obstarala hned pět branek a byla takřka nezastavitelná. Dobře se jevily i další lajny, poprvé se trefila posila Čermák, a to další možnosti šikovný forvard neproměnil. Gólu se dočkal i oblíbenec fanoušků Kuchejda. Po prodělané angíně si svá kouzla schovával Tomáš Nouza, ale i jeho čas jistě ještě přijde.
„Mám radost, že hráči dohráli utkání ve stejném nasazení až do konce. Na rozdíl od minulých zápasů to klapalo v obraně, rovněž Bláha působil v brance velice jistě,“ chválil po utkání jindy náročný trenér Stavjaňa. Při vší úctě k soupeři, Most by neměl bojovat s Motorem ve stejných patrech tabulky. Jihočeši však s klidem zvládli nelehkou roli a získali potřebné tři body. Možná kdyby Jihočeši začali doma s lehčím soupeřem a dostali se tempa, pak by i zápasy na Slavii a v Třebíči vypadaly jinak. Na los se však nelze vymlouvat a Motoráci mají před sebou ještě čtyřicet devět zápasů v základní části a následně play off a snad i baráž, kde mohou ukázat své přednosti.
I když ve hře ještě byly občas nepřesnosti, však je také začátek sezony, tak Motor ukázal, že s bojovností, kvalitou a týmovým výkonem může dojít daleko. A lámat na hráči hůl po dvou prohraných zápasech nemá žádný význam.