27.12.2006, Tomáš Zetek

Dva góly René Vydareného nasměrovaly Jihočechy k vítězství

Č e s k é B u d ě j o v i c e - Ze strany MOUNTFIELDU to ve středu nebyl úplně optimální zápas. Tým stále poznamenaný zraněními předvedl v první třetině průměrný výkon, ve druhé pak trochu horší, ale vše vynahradila část závěrečná, kterou vyhráli domácí 3:1. Důležitý stavební kámen úspěchu položil dvěma brankami, které otočily stav, sváteční střelec René Vydarený. „Na gólmany žádný plán nemám, pouze se snažím trefit branku,“ směje se slovenský obránce.

Vítězství nad Vítkovicemi 4:2 je určitě cenné. Nerodilo se ale vůbec lehce a zápas asi neměl takový průběh, jaký jste si představovali, je to tak?
Na začátku jsme se trochu trápili a naše hra neodpovídala tomu, co jsme chtěli v zápase praktikovat. Dlouho jsme se hledali, ale včas se nám podařilo otočit zápas a ve třetí třetině už jsme byli lepším týmem.

Od 17. minuty jste prohrávali 0:1 a vedení Vítkovic trvalo hodně dlouho. Jaké jste měli v tu chvíli pokyny z lavičky?
Trenéři nám hlavně opakovali, ať se uklidníme, protože jsme si na ledě od začátku počínali dost nervózně.

Bylo to i trochu vidět, že nehrajete tak, jak nejlépe umíte…
Ano, nebylo to v prvních dvou třetinách ideální, ale gól nám hodně pomohl a do třetí třetiny už jsme šli s čistou hlavou. To bylo velice důležité. Pomohla nám také druhá přestávka, při které jsme si řekli, co a jak hrát, a dařilo se nám to.

K obratu jste zavelel právě vy gólem ve 36. minutě. Jak vypadala celá situace z vašeho pohledu?
Váček dobře zapracoval za brankou, vybojoval puk pro Šimiho, který mi přihrál přesně mezi kruhy a já byl sám před brankářem. Zkusil jsem krátkou kličku a naštěstí se to povedlo.

Povedlo se to náramně. A navíc to ještě nebylo vaše poslední slovo. Na začátku třetí třetiny se České Budějovice díky vaší druhé trefě ujaly vedení a už jej nepustily. Branka padla v obou případech po naprosto totožné ose…
Máte pravdu, byla to podobná spolupráce jako při první brance. Váček vybojoval puk ve středním pásmu a jeli jsme prakticky tři na jednoho. Šimi mi to dobře hodil od mantinelu a já jsem se snažil trefit puk kolem gólmana.

V devátém kole se povedlo jako prvnímu mužstvu v letošní sezoně právě Vítkovicím vyhrát v Budvar Aréně. Berete tento zápas jako odplatu?
Na tohle jsme nemysleli. Brali jsme to jako zápas, ve kterém chceme bodovat, a to chceme vždy.

Ani v tomto utkání se vám ale nepovedlo Vítkovické jednoznačně přehrát. Nemáte z tohoto mužstva třeba podvědomě vybudovaný komplex?
To určitě ne. Oni hrají dobře zezadu a spoléhají se na brejky. Mají pro tento systém řadu dobrých hráčů. Navíc jsou hodně silní v útoku a hrozí hlavně v přesilovkách. S Vítkovicemi jsou to vždycky velice těžké a hlavně těsné zápasy, a to se letos potvrzuje. Ani dnešek nebyl výjimkou.

Podařilo se vám sice otočit utkání ze stavu 0:1 až na 3:1, ale v závěru dokázali hosté snížit a zápas měl ještě dramatickou koncovku...
To se stává velmi často a nejen nám. Je to takové obecné pravidlo, že když mužstvo otočí utkání a vede o víc než jednu branku, tak trochu poleví, ztratí koncentraci. Záleží už pak jen na tom, zdali toho soupeř využije či ne. Vítkovice se druhým gólem zvedly, ale myslím si,že jsme vyhráli zaslouženě.

V brance proti vám nastoupil Marek Pinc, který je znám tím, že se snadno nechá vyprovokovat a pak třeba udělá i nějakou tu chybičku. Měli jste třeba připravený plán ho nějak vyprovokovat?
To si myslím, že ne. Já osobně žádné plán na gólmany nikdy nemám. Pro mne je jediným plánem trefit branku. (smích)

Vítkovický brankář dnes nasbíral čtrnáct trestných minut za dvě podražení a jeden osobní trest. Závěr utkání pak psychicky nezvládl. Myslíte, že to bylo díky vaší důsledné hře kolem jeho branky?
On hraje dost hokejkou a vyjíždí daleko z branky, to je o něm známé. Snažili jsme se hodně nastřelovat puky a chodit třeba za ním, když rozehrává nebo mu clonit. To je ale důležité praktikovat proti každému gólmanovi.

Díky za rozhovor a přeji mnoho štěstí v dalších utkáních.

Tweet