29.03.2017, Filip Kortus

Drželi jsme se toho, co jsme chtěli hrát, těšilo Jiřího Fronka

Jak sám pravil po utkání, sedlo mu to. Šikovný útočník Jiří Fronk patřil k tomu nejlepšímu ze svého týmu v prvním barážovém utkání na ledě Pardubic. Dostal důvěru při důležité přesilovce pěti proti třem, a ačkoliv začal utkání ve třetí formaci, dohrával ve druhé s Vlastimilem Dostálkem a střelcem vítězné branky Lubošem Robem.

Vzpomenete si, kdy naposledy jste zažil tak infarktový závěr zápasu?
Paradoxně si vybavuji taktéž utkání v Pardubicích, kdy jsem poprvé okusil za Mladou Boleslav extraligu.

Jsou to nesmírně cenné tři body z ledu silných Pardubic?
Určitě. Do zápasu jsme vstoupili tak, jak jsme si řekli. Hráli jsme agresivně, dobře jsme bruslili a byli obětaví. Kdybychom si neodvezli tři body, mrzelo by nás to. Navíc, když jsme byli dlouho ve vedení.

Zasloužili jste si body o něco více než soupeř? Šli jste si za výhrou více?
Podle mne ano. Myslím si, že jsme si vítězství zasloužili. Ve třetí třetině měly Pardubice velké množství přesilovek a bylo velké štěstí, že jsme neinkasovali více než jednou. Sami jsme si zavařili.

Absolvovali jste malinko odlišnou přípravu na extraligového soupeře?
Jiná byla. Na každého soupeře je třeba hrát jinak. Zároveň se toho ale moc neměnilo, řekli jsme si, co potřebujeme hrát přímo proti Pardubicím. Plnili jsme to.

Hodně se o tom mluvili a zřejmě to bude jeden z klíčových faktorů. Je opravdu důležité chytit vstup do baráže?
To rozhodně, ale moc jsme nepřemýšleli nad tím, co bude dál. Koncentrovali jsme se na zápas v Pardubicích, abychom získali co nejvíce bodů a to se nám povedlo. (úsměv)

Hrálo se odlišnější utkání od zápasů play off?
Byl to jiný hokej, ale těžko se přesně popisuje, v čem to bylo jiné. Rozhodně to bylo rychlejší, Pardubice jsou zvyklé na svižný extraligový hokej. Celou sezonu hrály s týmy jako je Sparta či Kometa. Viděl bych rozdíl v tom, že nejsou na prvoligové celky zvyklé. Myslím si, že jsme na to byli připraveni a odvedli jsme to, co jsme si řekli.

Na utkání přišlo přes deset tisíc fanoušků, panovala výborná kulisa. I v tom byl rozdíl oproti venkovním utkáním play off?
Přiznám se, že jsem moc nevnímal domácí fanoušky. Asi jsem si zvykl na naše příznivce, kteří když spustí, tak není slyšet vlastního slova. (úsměv)

Pohyboval jste se na hraně základní sestavy, nakonec jste při absenci Martina Heřmana naskočil do třetího útoku. Kdy jste se dozvěděl, že půjdete do zápasu?
Už dva, tři tréninky před zápasem jsem trénoval v základní sestavě, když Martin nemohl. Až den před zápasem se rozhodlo, že nenastoupí.

Cítil jste se při utkání dobře? Nastoupil jste netradičně na levém křídle.
Měl jsem trochu z toho levého křídla obavy, ale docela mi to sedlo. Myslím si, že to z mé strany nebylo špatné.

Trenér vás dokonce poslal do veledůležité přesilovky pěti proti třem, po jejímž skončení jste okamžitě vstřelili první branku zápasu.
To byla trochu náhoda, protože střídání před tím se staly Mílovi Čermákovi potíže s bruslí, takže nemohl chvíli nastupovat. Samozřejmě mě potěšila důvěra od trenéra, že jsem dostal příležitost.