MADETA MOTOR ČESKÉ BUDĚJOVICE
12.05.2021, Michal Špírek

Dominik Hrachovina: V Budějovicích chci dát zapomenout na uplynulou sezónu

Dvakrát se stal mistrem finské ligy. Zažil angažmá v KHL, předloni byl zase vyhlášen nejlepším gólmanem české extraligy. Poslední sezóna v Tampere mu ale nevyšla podle představ a teď už tak natěšeně vyhlíží novou výzvu. Angažmá v Motoru. Šestadvacetiletý Dominik Hrachovina se hlásí ještě z Finska pro klubový web v prvním rozhovoru. (foto: mtv.fi)

Jak to s vámi vypadá, už se balíte?
Ne ne, zatím zůstávám ve Finsku a do Budějovic to budu směřovat až k začátku přípravy na ledě v červenci. Musím dorazit samozřejmě trochu dříve, abych si zařídil vše potřebné. Už za nějaký týden se začnu připravovat na další sezónu, ono toho času do července zase tolik není.

Co jste si pro sebe do přípravy nachystal?
Člověk chce být dobře připravený. Už dneska jsem si byl třeba zahrát s klukama venku florbal, nechci to pustit ani nyní do extrému, že bych vůbec nic nedělal. Jinak jsem měl většinou to štěstí, že jsem se v letní přípravě mohl připravovat sám. I tentokrát tak zůstávám u toho stejného. Je tu jedno z nejlepších hokejových center široko daleko, kde budu trénovat, je tam perfektní zázemí, obrovská posilovna, k tomu fyzioterapeuti, chiropraktici, vše, co by brankář mohl potřebovat, tak má k dispozici. Plus je u toho Sasu Hovi, jemuž centrum patří, se kterým se budu připravovat. A také s kondičním trenérem Tappary. Vše samozřejmě podrobně řešíme s budějovickými trenéry, hlavně s trenérem brankářů panem Hrubcem. Všechno je nachystané, už jen to za pár dní odstartovat.

To se vám to zajímavě propojilo. Vy jako brněnský rodák, Sasu Hovi jako bývalý brankář Komety, a sejdete se ve Finsku.
(úsměv) Já Sasanku znám už hodně dlouho, vídal jsem se tu s ním, spoustu věcí s ním řešil. I teď tak pro mě bylo poměrně jednoduché se s ním domluvit na věcech, co potřebuji. Je skautem Seattlu, chodí se dívat na zápasy a tak nějak ví, v čem se potřebuji zlepšit. I proto jsem se chtěl připravit u něj. Také je tu vše otevřené a život dá se říct normální.

Tampere jste kdysi označil jako svůj druhý domov. A není se co divit, vzhledem k době, kterou jste v tomto městě strávil. Tak jak se připravujete na to, že tento domov už brzy možná navždy opustíte?
Není to nic příjemného, mrzí mě to, ale to je život. Je třeba se dívat do budoucnosti a na to, co přijde.

Přijde angažmá v Motoru. Co se vám teď vybaví, když se řekne České Budějovice?
Upřímně, naposledy jsem v Budějovicích byl tak ve třetí třídě na hokejovém turnaji. Vzpomínám si, že náš tehdejší trenér tam vlétl na pana rozhodčího a pro nás tím turnaj skončil. To je tedy taková moje první myšlenka ve spojení s Budějovicemi. Vnímal jsem je vždy jako hokejovou baštu. Pak sice hrály v první lize, ale lidi tam pořád chodili a hokej byl pro ně žrádlo. Je tam hlad po hokeji. Aktuální tým vypadá na papíře dobře, snad si to sedne, budeme lidem dělat radost a budeme v jiných patrech, než byl klub loni.

Co vás do Motoru přilákalo?
Je to nová výzva. Vidím to tak, že v klubu začíná vše od nuly. A já sám to mám u sebe stejné. Sezóna se mi nepovedla, člověk to potřebuje smáznout. Budějovice jsem v mé situaci vnímal jako ideální štaci, aby se člověk mohl zase zvednout a být lepším.

Ale asi jste se předem zajímal, zda tým oproti loňsku posílí, ne?
Samozřejmě, nějaké informace jsem měl. A věděl jsem tak, že se tým posílí hodně. Přišla velká jména, Guli, Pecháček, hráči, kteří kabině dodají strašně moc. Tohle posilování v mém rozhodování také pomohlo.

A já se zeptám ještě na jednu konkrétní posilu, a to na Davida Šticha. Jak je pro gólmana důležité mít před sebou takového pořízka, který se se soupeři nepáře?
Vždy to pomůže. Člověk je rád za tvrdé beky, kteří to dokážou před bránou čistit a sjednat si pořádek. Jsem rád za všechny posily, snad nám to bude fungovat.

Co Jan Strmeň, který vám má krýt záda. Znáte se spolu?
Známe! Spoustu let. Než jsem odešel z Havířova do Finska, tak tam Honza Strmeň hrál, už byl tehdy dokonce myslím v áčku. Už jsme si psali a věřím a jsem přesvědčený, že nám to bude fungovat. Nikdy jsem na něj neslyšel negativní slovo.

Už jste se nějak rozloučil s klubem Tappary?
Kamarádi a lidé odtud zůstanou v mém životě vždy, ať už to bude s hokejem jak to bude. Takže jsem se s nikým nijak extra neloučil.

Dvakrát jste týmu vychytal titul. Oproti tomu ale stojí loňský rok, kdy jste odchytal jen 18 zápasů. Jak jste se s tím popasoval, že jste najednou neměl důvěru?
Těžce, hodně těžce. S novým trenérem gólmanů jsme si lidsky nesedli. Já tomu výkony také vůbec nepomohl. Od začátku to nebylo ono, s brankářským kolegou jsme se od úvodu sezóny v bráně střídali a já to úplně nedával. Byl jsem vždy zvyklý mít důvěru, chytat, teď to bylo jinačí a nekousal jsem to dobře. A vše se na to nabalovalo. A já se svou pusou tomu také nijak nepomůžu. Vše vyvrcholilo v listopadu, kdy jsem snad celý měsíc nechytal. Pak se na chvíli začalo vše lámat k lepšímu, vyhráli jsme snad pětkrát po sobě, odjel jsem na nároďák do Švédska a po návratu mi přišlo, že je to snad vůbec nejhorší. Pak už jsem tak nějak čekal na konec sezóny, ale stále jsem se snažil být připravený. Přál jsem si, abychom postoupili do finále. Mrzelo mě, že jsme nakonec neudělali ani tu bronzovou medaili. Mně osobně se sezóna nepovedla.

Jakých chyb jste se ve svých očích dopustil?
Situace nebyla už od začátku ideální. Byl jsem tu dlouho, trenéry jsem znal, tak jsem k té situaci také řekl svůj názor. Tím jsem si určitě nepomohl. Chyby člověk dělá, já vím, že jsem je v sezóně udělal, ale upřímně myslím, že jsem v tom nebyl sám. Ale nejlepší je hledat chybu sám v sobě, kdybych chytal lépe, měl bych v ruce silnější karty a možná bych tu argumentaci mohl vyhrát. Takhle jsem ji nevyhrál.

Kde jste rozhodně vyhrával, tak to bylo v Liberci, kde jste nasbíral v předminulé sezóně své první extraligové starty a hned jste byl vyhlášen nejlepším gólmanem soutěže. Na co se teď do českého prostředí těšíte? Co vám ve Finsku teď třeba oproti tomu Liberci chybělo?
Nejvíc hokejové zápasy (úsměv). S Libercem jsme měli velice dobře našlápnuto, vyhráli jsme základní část. Do konce života mě bude mrzet, že jsme to play-off nehráli. Samozřejmě, nikdo neví, jak by to skončilo, ale pro mě by snad bylo milejší vyletět ve čtvrtfinále 0:4 na zápasy, kde by si člověk mohl říct, podělali jsme to, dobrý. Chybí mi velké zápasy, chtěl bych zase s týmem dojít daleko v play-off.

Už jste shrnul, že za sebou máte nepovedenou sezónu. Z té ale jasně ční váš reprezentační debut, který jste navíc proti Finsku ozdobil čistým kontem. To je nakonec dobrý highlight sezóny, ne?
To jo, je to hezké, měl jsem z toho radost, ale jedna vlaštovka jaro nedělá.

V průběhu sezóny jste byl nemocný. Nemůžu se nezeptat, měl jste covid?
Měl.

A?
Měl jsem rýmu no. Jako chřipka.

Ptám se proto, že jste loni zaujal svým názorem na pandemii. Bude vám vadit, že se k tomu vrátím? Ty vaše odpovědi v rozhovoru s novináři v rámci reprezentačního srazu vzbudily velký poprask...
Vůbec, mně to nevadí, nemám problém se o tom bavit. Co mě ale bude vždycky mrzet, že jsem byl vulgární, že jsem v tomto nepředvedl vhodné vystupování, to nemělo s národním týmem nic společného.

Už jste se k tomu výstupu několikrát vracel. „Rizikové skupiny, staří lidé, by se stoprocentně měli chránit, ale zdraví lidé by se měli nechat žít. Nemoc není určitě sranda, ti, kdo to prodělali, to neměli jednoduché,“ to jsou vaše slova, kterými jste vše dovysvětlil v dění po onom rozhovoru s novináři. Možná bylo trochu nešťastné, že nebylo v tomto směru obšírnější už to původní vyjádření.
Mám pocit, že se lidem brala a bere svoboda. Každý na to má nějaký názor. Jestli má někdo opačný, já ho beru a respektuji. Ale když se mě někdo zeptá, nemám problém mu za sebe odpovědět, co si myslím.

Nemrzí vás, že si vás dodnes lidé spojují právě s tímto rozhovorem?
To vůbec (úsměv). Kdyby mě mělo štvát, co lidi píšou v diskuzích nebo na sociálních sítích, to by se člověk musel zbláznit. Upřímně, je mi to úplně jedno, co si o mně lidé budou říkat, jestli si mě spojují s tímto, ať si to spojují. S tím nic nenadělám.

Sociální sítě

Motor dnes pořádá tradiční golfový turnaj a @Milangula1 i tady předvádí své sportovní kvality. Tohle bylo birdie!

KDE JE JIM KONEC: Jak se dnes daří bývalému brankáři JANU CHÁBEROVI? Ten zasáhl v českobudějovickém dresu do pěti sezon a výrazně...

45. narozeniny slaví bývalý obránce Jan Snopek. Na jihu Čech hrál 2 sezony, celkem 99 zápasů, v nichž dal 6 gólů (3 v přesilovce)...

?? Do NHL si ho vybral Wayne Gretzky, zahrál si na všech velkých světových turnajích proti těm největším hvězdám. Jak Martin...