13.02.2023, Petra Bicková

Čtvrtstoletí od Nagana. Jak památný turnaj prožívali hráči Motoru?

22. února tomu bude už 25 let od zisku zlaté medaile v Naganu. Jak na tuto významnou událost českého hokeje vzpomínají hráči Motoru Michal Vondrka, Roman Vráblík a sportovní manažer Jiří Novotný, kteří turnaj zažili? Jak to vnímá generace, která se teprve rodila? Vyzpovídali jsme také Ondřeje Kachyňu, který stárne s olympijskou medailí.

Bude tomu čtvrtstoletí od zlaté olympijské medaile v Japonsku, kde čeští hokejisté sehráli turnaj století. „Když se řekne Nagano, každý si představí hokej, i ten, který ho nesleduje. Nikdo si nevzpomene na Katku Neumanovou, což není dobře. Všichni to mají spojené s hokejem a zlatou medailí, ale také s tím, že se poprvé hrálo s hráči NHL,“ říká Jiří Novotný. Podle zkušeného útočníka měla zlatá medaile z Japonska vliv na postavení českého hokeje ve společnosti. „Češi měli po Naganu určitě větší respekt než před Naganem,“ říká Novotný. „Co já si pamatuji, tak od Nagana se začal slavit Staromák, ze kterého se stala tradice. Každá medaile se slaví na Staroměstském náměstí, i to je jeden z vlivů olympijské medaile na český hokej,“ hodnotí Novotný.

Turnaj v Naganu v roce 1998 sledoval celý český národ, tisíce fanoušků fandily u televizních obrazovek a mezi nimi nechyběli ani současní motoráci. Ti byli ještě školou povinní. „Pamatuji si, že jsme sledovali zápasy i ve škole při hodině místo učení,“ vzpomíná Michal Vondrka, kterému tehdy bylo patnáct let. Stejnou zkušenost má i Jiří Novotný, který navštěvoval osmý ročník na základní škole v Jindřichově Hradci: „Přerušilo se kvůli hokeji vyučování a šli jsme se dívat. Určitě jsme nesledovali zápasy ve skupině, ale viděli jsme utkání s Kanadou. Tedy myslím, už je to tak dlouho,“ dodává s úsměvem Novotný. Roman Vráblík jako osmiletý kluk sledoval zápasy doma se svými rodiči.

V Naganu se sešla silná generace a není divu, že hráči se stali vzory pro mladé hokejisty. „V té době chtěl být každý jako Jarda Jágr,“ říká Roman Vráblík, který se sice už hokeji věnoval, ale po slavném hokejovém turnaji hrál i mimo led. „S klukama jsme chodili na beton a hráli jsme si na Jágra, každý chtěl dávat góly jako on a být slavný jako on,“ doplňuje Vráblík. „Bylo mi osm let a kluci v mém věku si moc nevšímali dalších skvělých hokejistů, kteří byli součástí týmu. S odstupem času bych se zaměřil spíš na Jardu Špačka a obránce, abych se něco přiučil,“ usmívá se Vráblík.

Kladenská legenda zaujala i Jiřího Novotného: „Jarda byl na vrcholu, předváděl skvělé výkony v NHL,“ říká nynější asistent trenéra o Jágrovi, se kterým si nakonec zahrál v lajně za národní tým. „Tenkrát mě to vůbec nenapadlo, bylo to zbožné přání, které se nakonec naplnilo,“ prozradil Novotný, který se na ledě v kariéře potkal i s Jaroslavem Špačkem. Michal Vondrka si mezi zlatými medailisty vzor nenašel, pro něho byl vzorem jeho otec, který se také věnoval hokeji, ale zaujal ho Josef Beránek a samozřejmě Jaromír Jágr.

Semifinále a finále byly vrcholem turnaje a není divu, že většina vzpomíná právě na tyto dva zápasy. „Nejvíce si pamatuji finále a Svobodův gól, který dokážu ocenit až teď, když vím, jak je těžké od modré čáry dát branku,“ směje se Vráblík. Novotný si kromě zápasu s Kanadou a Amerikou pamatuje i utkání mezi Ruskem a Finskem, ve kterém Pavel Bure nasázel Finsku pět branek.

Ondřej Kachyňa se narodil ve významném roce 1998, ze slavného turnaje zná pouze záběry. Jeho rodiče ale cestu za zlatou medailí sledovali: „Jak znám taťku, tak by se určitě díval i při porodu,“ směje se Kachyňa. Mladý obránce se na ledě potkal se zlatým medailistou z Nagana, a to v roli trenéra: „Tři roky mě trénoval Robert Reichel,“ prozradil Kachyňa. Jako fanoušek prožíval MS v roce 2010, které se stalo dalším legendárním turnajem pro český hokej. Čeští hokejisté přivezli zlatou medaili z Německa a součástí týmu byl i Jiří Novotný.

Součástí zlatého týmu z Nagana měl být i Václav Prospal, tehdy dvaadvacetiletého útočníka si do nominace vybral trenér Ivan Hlinka. Pro Prospala bylo pozvání na olympiádu obrovskou poctou, bohužel se mu ale sen o účasti v Naganu rozplynul. Dva týdny před odletem si zlomil kotník. „Hráli jsme v Ottawě a po vyhraném buly v útočném pásmu poslal můj tehdejší spoluhráč z Philadelphie Petr Svoboda puk po mantinelu za bránu. Já si pro něj sjížděl, jenže mě tam nabral Lance Pitlick, se kterým jsem hrál tři roky na farmě v Hershey, tak nešťastně, že se mi zkroutila noha do pozice, v jaké by neměla být. Skončil jsem tak, že jsem byl tři měsíce mimo hru. To jsou věci, na které nechci moc vzpomínat. Cítil jsem celkové zklamání z toho, že jsem se zranil ve špatný moment. Obrečel jsem si to, byl jsem mladý kluk,“ uvedl Prospal před lety v rozhovoru pro iDnes.

Smolař Nagana nebyl jen Prospal, ale i další budějovický odchovanec Roman Turek. Nynější prezident klubu měl šanci k nominaci, jenže ho trápila bolavá třísla a navíc byl v Dallasu dvojkou. "Brankář, který nemá odchytáno dost zápasů, je riziko," prohlásil tehdy Hlinka.