Vítězství nad mužstvem Zlína si po zápase velmi cenil rekonvalescent Peter Bartoš. „Pro nás to byla velmi důležitá výhra. My teď potřebujeme každý bod a každé vítězství nám zdvihá sebevědomí, které v tuto chvíli velmi potřebujeme," vystihl důležitost pátečního tříbodového zisku Bartoš. Podruhé se po svém nepříjemném zranění, jenž mu způsobil znojemský gólman Duba, prezentoval českobudějovickým fanouškům s celoobličejovým krytem. „Je to stále cítit a doktor mi říkal, abych si na to dával pozor. Ale na to se ani radši neptej," pousmál se rychlík s číslem 12 na zádech. V zápase pak získal dva body za gól a asistenci. Páteční podvečer mu tudíž přinesl dvojnásobek toho, co nasbíral za celý probíhající ročník dohromady. „Jsem rád, že jsem ty body získal, ale hlavně jsem rád, že jsem mohl nastoupit. Dopředu to ještě z mé strany není ono, ale ve hře dozadu se již cítím dobře," se skromností sobě vlastní nehodlal bývalý slovenský hokejista hodnotit svůj dvoubodový počin v duelu. Bartošovi rovněž velmi prospěl fakt, že jej trenér Pouzar postavil po bok dalšího rekonvalescenta Štrby a neúmorného dříče Bělohlava. Společně zařídila tato trojice tři branky svého týmu! „Zatím nám to jde. Asi to bude tím, že jsme si s Martinem dobře odpočinuli," v žertu prohodilo v pátek pravé křídlo třetího útoku, které rovněž odmítlo označení útoku Bartoš - Štrba - Bělohlav za nejlepší ofenzivní formaci zápasu. „Každá lajna splnila svojí úlohu. Hokej je týmová hra, nám se třeba dařilo dnes, příště to bude třeba první lajna, kdo ten zápas vyhraje," míní Bartoš. Jedním z klíčů k důležité výhře 4:1 bylo i bezchybné krytí prvního zlínského útoku ve složení Veselý - Leška - Balaštík. V úvodu soutěže nadměrně produktivní lajna se tentokrát do obávaného zakončení nedostala, a když ano, STOP jim vystavil bezchybný gólman Kučera. O tom, že budějovičtí beci střežili zlínské klenoty jako oko v hlavě, nejlépe svědčila 35.minuta. V probíhající přesilové hře dobývali čtyři domácí hráči Murínovu branku, obleženou třemi soupeři. Čtvrtým hráčem Valachů na ledě byl v tu chvíli Petr Leška, poflakující se na útočné modré čáře, kde u něj na deset centimetrů stál Ladislav Kolda, který tak rezignoval na možnost zapojit se do útočného řádění svých spoluhráčů. Tak moc si Jihočeši dávali na zlínský elitní útok pozor! „Trenér nás na ně upozorňoval a říkal, abysme si dávali pozor hlavně na Lešku s Balaštíkem. Měli jsme zneutralizovat mozek jejich hry," připomíná destruktivní plány Jaroslava Pouzara Bartoš. Po výhře nad silným sokem z Valaška je nálada v kabině výborná. Aktivní hrou si českobudějovičtí hráči navrátili kdysi ztracené sebevědomí. „To vítězství jsme potřebovali, věřím, že nám dodá sílu do dalších bojů. V tuhle chvíli je nálada opravdu perfektní," libuje si třicetiletý forvard HC České Budějovice.

Neméně šťastný, než Peter Bartoš, byl druhý navrátilec do sestavy Českých Budějovic, univerzální útočník Martin Štrba. „Dnes jsme konečně protrhli střeleckou smůlu, dali jsme nějaké branky a hlavně jsme se rychle oklepali z inkasovaného gólu na 0:1. Od chvíle, kdy jsme se dostali do vedení, jsme zápas uhráli zodpovědnou hrou zezadu, kdy bojovalo celé mužstvo," těšil se z předvedené hry robustní útočník. Do zápasu chtěli Jihočeši vstoupit podobně, jako do duelu se Slavií - co nejdéle držet stav 0:0. Jenže v čase 4:57 pláchl Barinka a bleskově svůj únik zakončil. Na stadionu se rozhostilo hrobové ticho. „Nebylo to vůbec příjemné. Udělali jsme chybu ve středním pásmu a soupeř ji bleskově využil. Důležité však bylo, že Luboš Rob hned po bully srovnal stav," přiložil brance kapitána Roba vysokou důležitost Martin Štrba a doplnil, „Kdyby jsme brzy nesrovnali, Zlín by se nejspíše zatáhl a vyrážel do brejků. A že na ně hráče mají, co?" usmál se jednoznačně nejlepší muž zápasu. Chvalozpěvy na svou osobu však zástupce kapitána Roba poslouchat odmítl. „Určitě prohry nepřišly kvůli tomu, že já jsem nehrál. Týmu nepochybně hodně pomohl příchod Jardy Pouzara, my jsme si konečně jednou sedli a řekli jsme si do očí, co děláme špatně a pomohlo to. Jsem rád, že týmu mohu pomoci, protože si zkrátka myslím, že Budějovice na poslední místo nepatří," tvrdí centr s číslem 13 na zádech. Budějovičtí hráči skutečně poprvé svého soupeře přehráli a dokázali, že 14.příčka je jim malá. Do konce první třetiny dokumentovali svou pohodu třemi góly, z nichž dva zařídil Štrba. „Dnes jsme bodovali my, příště to bude někdo jiný. Všechny tři formace sehráli super zápas, útok Jardy Kristka odvedl skvělou práci, Kaňiho lajna také zahrála super," dává vzpomenout na Bartošova slova zarputilý hráč. Dá se říci, že kdyby Štrba nebyl v pátek na ledě, Jihočeši by proti Zlínu jen těžko uspěli. V 7.minutě skvělou kolmou přihrávkou namazal puk Jasečkovi, jenž otočil na 2:1, v 18.minutě sám zvýšil na 3:1 a skóre po jeho nezištné asistenci završil dělovkou Bartoš. Výstavní pak byl především jeho gól, v pořadí třetí českobudějovický. Zády k brance plácl do puku, který skončil za zády nemile překvapeného Petra Tučka. „Byl jsem na prostředku, napravo mi najížděl Bělma, nalevo myslím Dan Babka, proto jsem stále držel puk a chtěl něco vymyslet. Jenže pak jsem se dostal zády k bráně, tak jsem do toho skutečně jen tak plácl a zaplaťpánbůh to tam spadlo. Ale byla to hrozná náhoda," smál se na celé kolo centr třetího útoku. Na ledě jakoby zanikl Štrbův veliký handicap. Sedmadvacetiletý hráč má problémy se zápěstím, které si přivodil v pátém kole v Karlových Varech. K zápasům nastupuje se sebezapřením. „Je to hodně znát, ale dá se to vydržet," ukazuje pochroumanou část ruky a na otázku, při jaké činnosti na ledě mu bolavé zápěstí dělá největší problémy, odpovídá bez rozpaků - „Při bully. Proto je také hraje Radek Bělohlav."

Již třetí zápas za sebou v Budvar aréně neinkasovali budějovičtí více, jak jeden gól. V pátek však proti Zlínu vyrukovali se čtyřmi esy v rukávu a obávaného valašského protivníka bez problémů přejeli. „Souhlasím s tím, že dnes poprvé jsme soupeře přehráli. Čekali jsme, že soupeř bude nepříjemnější, ale měli jsme štěstí a skvěle nás podržel Pepa Kučera," nezapomněl pochválit po zápase novou brankářskou jedničku Českých Budějovic, Josefa Kučeru, slovenský obránce Stanislav Jasečko. Největší rozdíl oproti předešlým utkáním byl vidět v tom, že si Jihočeši na ledě nebývale věřili. Od gólu na 1:1 Zlín prakticky k ničemu nepustili. „Dali jsme góly a to nám moc pomohlo. Z každého hráče dnes čišilo velké sebevědomí," přikyvuje urostlý zadák. Dobře nebylo domácím jen za stavu 0:1, jenže smutek na jedné a radost na straně druhé vydržely jen dvacet vteřin. Pak napřáhl z kruhů Rob a dal svůj druhý gól v sezoně. „Nebylo nám moc fajn, ale žádná deka na nás nestihla padnout, protože Luboš to hned trefil a začínalo se prakticky od nuly," všiml si statný bek důležitého momentu v zápase. Druhý gól pak přidal Jasečko sám. Křížnou přihrávkou jej oslovil Štrba, střelecky dobře disponovaný bek nezaváhal a poslal nezadržitelně kotouč mezi Tučkovy betony. „Vím, že brankář se přesouval od jedné tyčky ke druhé. A když se přesouvá, tak má vždy místo mezi nohama. Popravdě to bylo jediné místo, kam se dalo zamířit," vyvrátil Jasečko domněnky, že kotouč vyslal na zlínského gólmana nazdařbůh. Takřka stokilový obránce se v dalším průběhu zápasu prezentoval velmi hezkým bodyčekem. Homola však ve 26.minutě zaváhal, chybně poslal českobudějovického obránce na dvě minuty za faul kolenem a pošpinil tak svůj jinak vcelku dobrý výkon. „Já jsem ho trefil normálně bodyčekem, ale on spadl a Homola mě vyloučil. Všiml jsem si jen toho, že fauly kompenzoval, takže když jsme měli hrát přesilovku, tak si u mě našel tento zákrok a vyhodil mne," podivil se metru hlavního arbitra Stanislav Jasečko. Soupeř se na něm zahojil ještě ve druhé třetině. V jejím závěru se náhle Jasečko složil u zadního mantinelu. „A to nevyloučil! Myslel jsem si, že fauly zezadu se pískají," rozhněval se a k celé situaci prozradil, „Odstřeloval jsem puk po prknech a jak jsem byl sehnutý, tak přijel hráč a poslal mě krosčekem na mantinel," popisuje. Aktuálně po zápase na tom Jasečko nebyl dobře. Faul zlínských na něm očividně nechal následky a ze stadionu slovenský zadák sotva vykulhal. „Necítím se moc dobře. Uvidíme v sobotu, jak to bude. Hrozně mne bolí záda a dnes jsem to dohrál jen proto, že jsem se kousl," neví, zda bude v neděli připraven k zápasu ve Vítkovicích. Vedle Jasečka jako již tradičně nastoupil jeho mladý krajan Ján Mucha, který po boku zkušenějšího kolegy podává velmi spolehlivé výkony. Po Jindrovi v sezoně 1999/00, Benákovi v ročníku 2000/01 a Michalu Barinkovi v loňské sezoně 2002/03 se tak zdá, že Stanislav Jasečko vedle sebe vychovává dalšího obránce s velkou budoucností. Sám zkušený bek se však o celé věci bavit nehodlá. „Hm," pokrčí rameny a jako předposlední domácí hokejista opustí Budvar Arénu.

Zklamání tentokrát postihlo hráče hostujícího celku. Zlín sice do Budvar Arény přijel se smělými plány, odjel však s nulou na bodovém kontě, poslední celek mu navíc uštědřil lekci v podobě čtyř vstřelených gólů. „Nebudeme si nic nalhávat. Byl to jednoznačně náš nejhorší zápas v sezoně. Vůbec si to nedokážu vysvětlit, ale věřím, že se z toho hned v neděli dostaneme," věřil již krátce po utkání České Budějovice - Zlín vy výhru nad lídrem tabulky z Pardubic hostující útočník Jaroslav Balaštík. Přitom do duelu nevstoupil Zlín špatně - hned v 5.minutě ukázal záda domácím bekům Muchovi s Jasečkem Barinka a s přehledem skóroval nad padajícího Kučeru. „Škoda byla, že hned z protiútoku jsme dostali branku na 1:1, hned v dalším střídání na 2:1, Budějovice se chytly, nás to srazilo dolů, a takhle to pak vypadalo celé první dvě třetiny," všiml si při ohlédnutí za průběhem střetnutí Balaštík. Utkání červenobílí vyhráli prakticky v první části, kdy přesně zamířili Rob, Jasečko a Štrba. Po dvaceti minutách svítil na ukazateli stav 3:1, Zlín sáhl ke změně brankářů. Podle Balaštíka však rozhodla až část druhá. „Nejdůležitější z celého zápasu byla gólová trefa Bartoše. Stav 4:1 už se otáčí strašně těžko. Ale musíme si říct, že dnes jsme ani na ten bod neměli," nebojí se střílet do vlastních řad Jaroslav Balaštík. Unáhlené závěry z nečekané prohry však Valaši zatím dělat nehodlají. „Musíme si to zítra v klidu probrat na tréninku a jak jsem již řekl, doufám, že se z toho poučíme," pokrčil rameny sympatický reprezentační útočník. Jeho útoku spolu s Leškou a Veselým nachystal nepříjemné překvapení v podobě osobní obrany kouč Českých Budějovic Jaroslav Pouzar. Svou gólovou sbírku v pátek Balaštík nerozšířil, navíc putoval dvakrát na trestnou lavici. Ve 21.minutě sekl Bartoše, v minutě 27. zase ukončil zbytečným podražením přesilovku Zlína 4 na 3. „Je strašně těžké se prosadit, když u vás celý zápas někdo stojí. Ale není to poprvé letos," povzdychne si Jaroslav Balaštík a dodává, „Je to už pár zápasů, co si nás takto soupeři všímají. Jenže tohle je i v nás. My to přece musíme čekat a musíme se s tím umět vypořádat a hrát to, co jsme hrávali zkraje ligy," prozradil urostlý útočník a šel si v klidu vychutnat svačinku, kterou hráčům Zlína objednalo vedení zlínského týmu.