09.01.2008, Radek Papáček

Chábera: Jednou to musí vyjít

Č. B u d ě j o v i c e – V lítém souboji Jihočechů s karlovarskou Energií oba brankáři jasně dominovali. Jak Jan Chábera, tak Lukáš Sáblík podali velice soustředěné výkony, kdežto všichni obávaní střelci tentokrát zůstali uhranuti. Hokejisté českobudějovického HC Mountfield po vyrovnaném duelu prohráli se Západočechy na nájezdy doma i druhý letošní zápas. V sezoně jim penaltová loterie přinesla zklamání už dokonce popáté. „Jednou to zlomit musíme a i dnes jsem v to věřil. Na dva z inkasovaných nájezdů jsem si šáhnul, kdybych je chytil, vyhráli jsme,“ kabonil se brankář, který tentokrát nastoupil místo zkušenějšího Turka a popasoval se s tím skvěle.

Na Karlovy Vary se mu daří. Nulu proti nim vychytal i v předcházejícím duelu, kdy si Jihočeši z ledu soupeře odvezli tři body za výhru 2:0. „Do každého zápasu chodím s cílem nepustit žádný gól. Jestli mě trenéři nasadili schválně na Vary kvůli té první nule, to nevím,“ uvedl Jan Chábera, který si čistý štít zachoval i ve včerejším utkání. Do branky se postavil po delší odmlce. „Bylo to pro mě hodně těžké. Ta pauza, kdy jsem čtyři nebo pět zápasů nechytal, byla určitě znát. Ale ono zase - každý zápas je těžký,“ poznamenal během utkání muž s maskou na tváři.

Předzápasové zadání se mu podařilo splnit do puntíku. Puk za svá záda totiž za celých šedesát minut i s prodloužením navrch nepustil ani jednou. Nejkrušnější okamžiky však prožil ve druhé třetině. „Ze začátku třetiny jsme se museli bránit dvojnásobnému oslabení a to bylo hodně nepříjemné. Dvě jejich šance jsem chytil jen tak tak a jednou dokonce zazvonila i tyč,“ mohl děkovat paní Štěstěně, že při něm stála. Nejvíce se blýskl brilantním zákrokem proti Skuhravému, kdy usilovným natažením zamezil téměř jistému gólu. „Už to dával skoro do prázdné branky, tak jsem tam jen reflexivně položil ruku a on mi ji trefil,“ okomentoval skromně parádní zákrok, který diváci ocenili náležitým potleskem.

Když to mužstvo nejvíce potřebovalo, tak jej podržel. „Pro mě osobně to byl docela dobrý zápas. Ale jako tým moc spokojení být nemůžeme,“ pravil Jan Chábera. Důvod? Jihočeši z posledních čtyř domácích duelů tři prohráli. Tentokrát tomu bylo po samostatných nájezdech. „Každé ztracené body určitě hodně zamrzí, zvláště v domácím prostředí,“ připustil gólman.

Nemělo to šťávu

Historie se opakovala. HC Mountfield na Energii nevyzrál doma letos ani podruhé a opět jí podlehl na penalty. V prvním utkání však základní hrací doba přinesla deset branek, po pěti na každé straně. Tentokrát na ukazateli skóre svítily dvě velké nuly. „Jak jdou zápasy nyní hodně rychle za sebou, tak hráči jsou hodně unavení a určitě to dnes nemělo takovou šťávu. Pro diváka to určitě není nic moc hokej, když to skončí 0:0, než kdyby to bylo 5:5.“

Nájezdy se Českobudějovickým pranic nedaří. Bilance 0 – 5 v celé sezoně je více než výmluvná. „Jednou už to zlomit musíme,“ burcuje třiadvacetiletý brankář. Proti Karlovým Varům k tomu Jihočeši měli blízko. Penaltové skóre bylo 2:2 a třetí sérii dokončoval Veselý, který tak mohl rozhodnout. Jenže nedal. Rozhodnutí tak počkalo do páté série a ke smůle Jandačova týmu přišlo z hole Melenovského. „Vary mají ve svém středu řadu zkušených hráčů, kteří ty nájezdy umí jezdit. Třeba jako Řezníček. My je máme ovšem taky, ale prostě nám to tam při těch nájezdech nepadá,“ pokrčil rameny Jan Chábera.

Přijeli jsme s defenzivní taktikou, přiznal Sáblík

Perfektní výkon podal i strážce karlovarské svatyně. Lukáš Sáblík záskok za zraněnou jedničku Mensatora zvládá náramným způsobem a v Budvar Aréně se prezentoval dobrou formou. Po konci zápasu z něj vyzařovala velká spojenost. „Ve venkovních utkáních se nám nyní nedařilo a moc bodů jsme z nich nedovezli. Tentokrát si ale odvážíme dva body z ledu prvního týmu tabulky, takže určitě velká spokojenost,“ řekl těsně po konci utkání před karlovarskou kabinou, ze které se již hromově rozléhala oslavná hudba.

Na jihu Čech se Energie soustředila především na pozorné bránění. „V posledních zápasech jsme hodně inkasovali, celkově to nebylo nic moc a museli jsme něco zlepšit. Se Znojmem jsme už taky hráli spíše odzadu a s pozornou defenzivou jsme slavili úspěchy už loňskou sezonu. Víme, že se nemůžeme pouštět do nějaké gólové přestřelky a s takovou taktikou jsme sem přijeli,“ potvrdil Lukáš Sáblík.

Pětašedesát minut vyrovnaného souboje žádnou branku nepřineslo a na pořad tak přišly nájezdy. Z jejich ústředních postav byl nakonec šťastnější karlovarský brankář, přestože nejdříve dvakrát inkasoval, když jej překonali Šimánek a Hübl. Když pak ale Sáblík kryl ataky Veselého a znovu Hübla se Šimánkem, mohl vítězně zamáchat rukama nad hlavou. „Každý hráč ten nájezd jede jinak. Proto se vždy snažím do poslední chvíle čekat a soustředím se, abych udělal správný zákrok,“ uvedl Lukáš Sáblík.