Zápas v Litvínově podepsal vysvědčení propadlíkům z Českých Budějovic a tak utkání s vítězem základní části z Pardubic bylo prvním z řady přípravných utkání před prolínací soutěží, což potvrdil i František Mrázek. "My se hlavně potřebujeme připravit na baráž, vypilovat souhru a trošku si zvednout sebevědomí," shrnul cíle pro závěr sezóny důrazný útočník. "Bylo vidět, že oběma mužstvům už o mnoho nejde, takže se hrálo hodně uvolněně, ale v baráži to bude úplně něco jiného a bude to zápřah hlavně na psychiku," ví moc dobře oblíbenec zejména ženské části jihočeského publika. Samotné utkání pak nemaloval v růžových barvách a shrnul ho velmi věcně. "Myslím, že Pardubice se sem přijeli psychicky připravit a naladit na play-off, hráli zezadu a vlastně jen čekali na naši chybu, která bohužel přišla," smutně konstatoval Mrázek, který v Pardubicích strávil převážnou část sezóny. "Tak určitě to pro mě bylo prestižní utkání. Oni mají hvězdný tým a pro měl byl velký úspěch, že jsem se tam probojoval do základní sestavy a moc se mi tam líbilo," netajil hezké vzpomínky na město perníku a koňského salámu urostlý střelec. Ani on však v utkání nevyřešil hlavní problém jihočeského týmu současnosti - ten netřeba jmenovat, každý, kdo má oči, ho musí vidět na první pohled - 4 zápasy, 2 vstřelené branky. "Já si myslím, že to souvisí s tou psychikou. Když to někomu lepí a daří se mu, tak to zvedne celý tým a naopak, když vidímě, že nedáme tři, čtyři šance, tak nás to pošle ještě víc do kolen," smutně se pousmál budějovický svalovec a odkráčel do šatny.

Po zápase s Valachy, který se mu nevydařil, putoval Robin Bacul sestavou až do čtvrté formace. V té nastoupil i proti Pardubicím a jím vedený útok s Fadrným a debutujícím juniorem Mrkvičkou byl překvapivě možná nejviditelnějším jihočeským příspěvkem do jinak "novácké" zábavy nedělního zápasu. "Snažili jsme se hlavně hrát ze zabezpečené obrany a chtěli jsme určitě neprohrát, abychom se před baráží dostali do tempa a pohody," svěřoval se s taktikou karlovarský host. Řeč musela přijít i na jeho pozici v mužstvu, v jehož v hierarchii sestoupil až do čtvrté formace. "Mě se nepovedl ten zápas se Vsetínem a od té doby mi to prostě vůbec nejde, ale teď už se to zdá se zlepšilo, měli jsme šance, akorát jsme je neproměnili," litoval Bacul, který sám měl možná největší příležitost ke skórování, když se ve 34. minutě řítil úplně osiřelý na Adama Svobodu. "Já když jsem jel, tak jsem si říkal, že to musím dát nahoru, ale pak mi to přeskočilo hokejku a dal jsem to jenom do betonu, asi jsem měl vystřelit," pozdě zpytoval svědomí sympatický útočník, který nezapomněl pochválit i svého mladého spoluhráče z útoku Mrkvičku. Hledat pozitiva prohraného zápasu bylo těžké jako najít seno v kupce jehel, ale něco se přecijen našlo. "Bylo dobře, že se nám podařilo vydržet dvě oslabení 5 na 3 a vůbec oslabění, protože jich bylo hodně, ale pak jsme bohužel s trochou smůly inkasovali ve vlastní přesilové hře," naladil zpět na melancholickou notu subtilní útočník. "Musíme si ve zbývajících zápasech zvednout sebevědomí, nějaký ten zápas vyhrát a připravit se zodpovědně na baráž, abychom tam uspěli."

Jak jinak než v podobném duchu hovořil i Stanislav Jasečko, na němž je vidět, že mu osud českobudějovického mužstva není vůbec lhostejný. "Dnes asi každý viděl, jak těžko se hraje s jistotou baráže. I Pardubice zjevně nastoupili k utkání hlavně tak, aby se nezranily, takže tak to taky na ledě vypadalo," kroutil hlavou velezkušený obránce. "Problém je, že nedáváme branky. Jedeme sami na bránu, ale gól nepadne... je to v nás všech. Ten přístup musíme ještě v těch zbývajících zápasech zlepšit, protože ty tři týdny čekání na soupeře z 1. ligy pak budou dlouhé," správně rozebral situaci slovenský internacionál. Co v neděli nejvíce potěšilo nejvěrnější z věrných budějovických diváků, kteří si našli cestu do Budvar Arény? Jednoduchá odpověď - Jasečkova bitka s Kudrnou. "Ten Kudrna je takový dost drzý hráč a začal první, no a já si tohle rozhodně nenechám líbit. Docela mě vytočil a když jako první udeřil, šel jsem na něj automaticky i já," hodnotil s odstupem vítězný boxerský duel vysoký a jak vidno stále ještě velmi dobře zápasnicky vybavený Jasečko. Do konce základní části zbývají dvě kola, co dělat v situaci, do níž budějovický celek zabředl? "Teď už můžeme jedině dupat a makat nadoraz, abychom se připravili na ty barážové zápasy. Nebude to lehké a to každý z nás ví, všichni, včetně mne, musíme hledat chyby u sebe a poučit se z nich," pravil nezlomeným hlasem nejzkušenější obránce a dokumentoval tak odhodlání za každou cenu udržet svůj celek v extralize.

Poslední posilou Pardubic před boji v play-off se stal tamní rodák Stanislav Procházka. Kmenový hráč libereckých Tygrů si tak zopakoval situaci rok starou, kdy podobně posílil mužstvo HC České Budějovice. Zápas na jihu Čech dal Procházkovi dost prostoru na ledě, protože mnoho hvězd, včetně tahouna Dopity, do Budějovic vůbec nedorazilo. "Všichni ti, kdo dneska nehráli, byli nějakým způsoběm zranění, tak jsme je nechali doma, aby si to doléčili a byli fit na vyřazovací boje," vysvětlil důvody četných omluvenek hráč nosící číslo 23. Cíle východočeského mužstva pro nedělní zápas ale zjevně nebyly z nejvyšších. "Chtěli jsme se tak nějak dostat do herní pohody a začít zase vyhrávat," sdělil lakonické předsevzetí šikovný technik. Jeho hodnocení pak poměrně přesně a bez obalu vystihovalo dění na ledě. "Bylo to hodně ospalé a asi i nepohledné. My jsme začali konečně trochu hrát až v poslední třetině, když jsme si o přestávce předtím řekli, že takhle to dál nejde," poodhalil Procházka zřejmě úderná slova trenéra Říhy mezio třetinami. "Ale určitě jsme nechtěli hrát nějakou vyčkávací taktiku, chtěli jsme normálně dát góly a být v pohodě, ale moc to nešlo. Pak nakonec přišla ta chyba, kterou jsme využili. My jsme také nějaké ty chyby udělali, ale dneska nám skvěle zachytal gólman," nezapomněl Procházka pochválit shut out oprašujícího Adama Svobodu a spěchal za spoluhráči, pro něž visela výhra v Českých Budějovicích až příliš nízko.