24.12.2007, Tomáš Zetek

Bylo mi líto diváků, přiznal obránce Petr Gřegořek

Č. B u d ě j o v i c e - Měl to být šlágr kola. Poslední předvánoční runda zápasů slibovala zaplněné ochozy. V českobudějovické Budvar Aréně jedny takové byly a diváci z nich odcházeli s hodně rozporuplnými pocity. Ne ani tak proto, že jejich oblíbenci ztratili v posledních okamžicích vítězství v normální hrací době. Ale hlavně proto, že slibovaná parádní podívaná se úplně nevyplnila. „Ani jedno z mužstev se nemohlo dostat do tempa,“ povzdechl si po utkání Petr Gřegořek.

Důvodem byl podprůměrný výkon sudího René Hradila, kterému se brzy zápas vymkl z rukou a dělal hrubé chyby na obou stranách. Navíc rozdal v utkání celkem 74 trestných minut a celkově se v jeho posuzování zákroků velice obtížně hledal stálý metr. „Takhle se těžko hraje hokej. Nemohli jsme se vůbec dostat do tempa,“ povídal po utkání českobudějovický obránce Petr Gřegořek a v jeho projevu se střídala křivda s rozzlobením a lítostí.

„Byl to nejhorší zápas, co jsme na domácím ledě hráli. Ne tím, že bychom podali tak špatný výkon, ale tím, že hra byla strašně rozkouskovaná,“ povzdechl si. Pět na pět se v duelu HC MOUNTFIELD s Bílými Tygry z Liberce hrálo v neděli opravdu velmi málo. „Vinou toho byla hra hodně rozkouskovaná. Hokej bez tempa více vyhovoval Liberci.“

Chyby rozhodčích bohužel nejsou ojedinělé a největším problémem je fakt, že většina sudích nedokáže udržet stanovený standard. „Přizpůsobit se metru rozhodčích je hodně těžké, protože každý píská jinak,“ dobře ví Gřegořek. Nehledá však v této skutečnosti ospravedlnění pro porážky nebo nezdary týmu. „Je to pro obě strany stejné, to je jasné. Na to se nedá vymlouvat. Jen je mi líto diváků, kteří to musí sledovat,“ klopí zrak devětadvacetiletý bek.

Lítost byla v neděli namístě, ale i tak bylo k vidění velké drama. Hosté šli do vedení trefou Zíba v polovině utkání. Pak vyrovnal Květoň a Hüblovo trestné střílení znamenalo ve třetí třetině dílčí vedení Jihočechů. Stejně ale zápas dospěl do prodloužení. „S Libercem je to vždy vyrovnané,“ poznamenává Gřegořek. Oba letošní duely skončily až v nastavení. „První utkání tady jsme spíše do nich bušili. Oni hodně bránili. Kdežto duel na jejich ledě, to byl super hokej. Hrálo se nahoru dolu celý zápas.“

K radosti scházelo HC MOUNTFIELD 65 sekund. Tolik totiž zbývalo do konce normální hrací doby ve chvíli, kdy při power play Liberce vyrovnal bombou z kruhu Valdemar Jiruš. Sehrávka Tygrů vypadala dost jednoduše. „Taky jednoduchá byla. Prohraná buly, přihrávka, střela a gól. Nedostali jsme se ke střelci, protože nás dobře zablokovali jeho spoluhráči. Asi jsme tam udělali nějakou taktickou chybu. Špatně jsme si prostě stoupli,“ krčil rameny Petr Gřegořek, který byl ve chvíli vyrovnání na ledě.

Stejně tak jako v oslabení, když končila čtvrtá minuta prodloužení. Podobná situace znamenala ránu Hunkese od modré, která přisoudila bonusový bod Liberci. „Byla to dobře sehraná situace. Pišta Hřebejk dohrával někoho u mantinelu a vybojoval puk. Scházelo snad deset centimetrů, aby ho vyhodil, ale puk se dostal pak na druhou stranu, kde zase nikdo z nás neclonil hráči,“ vysvětluje Gřegořek. „Navíc byla ta rána tečovaná před brankou.“

HC MOUNTFIELD tedy promarnil šanci dostat se do čela extraligové tabulky. Pražská Slavia totiž na ledě Znojma prohrála 2:5. Hlasatel v Budvar Aréně podrobně informoval o každé změně stavu z tohoto utkání. Vedení Znojma vždy rozjásalo ochozy. „Slyšeli jsme to a vnímali. Bylo by to super jak pro lidi, tak pro nás, kdybychom byli první, ale nebylo to nejdůležitější. Chtěli jsme hlavně vyhrát kvůli sobě a divákům, a ne proto že Slavie prohrává,“ tvrdí Petr Gřegořek.