Poslední zápas kalendářního roku Jihočechům vyšel. V parádním utkání dokázali přehrát aktuálně druhý tým tabulky o dvě branky a díky tříbodovému zisku se vrátili na pozici osmého celku hokejové extraligy. „V naší situaci potřebujeme každý bod a pokud uhrajeme takový výsledek s týmem, jako je Liberec, může nám to hodně psychicky pomoct," uvedl jednoznačně nejlepší hráč pátečního večera, útočník Petr Sailer. České Budějovice předvedli výborný výkon především při hře v obraně. Až na hrubku René Vydareného, který pět minut před koncem namazal kotouč přímo na hůl Rataje, jenž však následně trefil domácího brankáře Romana Turka jen do hrudi, se dá říct, že Jandačův soubor odehrál duel bez chyb. „Nám nic jiného nezbývá. Už jsme takhle hráli v Litvínově. Potřebujeme vozit body z venku a doma to potvrzovat. Konkrétně dnes jsme si pro to šli více než Liberec," těšil se z vítězství služebně nejstarší hráč českobudějovické sestavy.
Utkání výrazně ovlivnily dva momenty v rozmezí desáté a šestnácté minuty. Nejprve se trefil Petr Sailer. Při jeho střele z pravého kruhu se k němu výrazně přiklonila Paní Štěstěna a domácí útočník se mohl radovat z vedení 1:0. „Ani jsem tu branku pořádně neviděl. Chtěl jsem to vystřelit někam nahoru, protože vím, že brankáři v takových chvílích chodí hodně na zem. Ale bylo to fakt štěstí," popisoval úvodní trefu pátečního střetnutí. V čase 15.47 se drtivá většina diváků v Budvar Aréně radovala podruhé. Hnilička trochu zbytečně vyjel za branku za nastřeleným pukem, o který jej však obral Hudec a odrazem o hokejku českého reprezentanta dosáhl branky z minusového úhlu. „Je dobře, že nám tam konečně také padly takové góly. Poslední dobou jsme se na branky hodně nadřeli. Myslím, že tohle nás hodně zvedne," poznamenal Sailer. Forvard, který se Slavií Praha vyhrál v roce 2003 titul pro mistra republiky, byl i u třetího gólu. Proměněnou penaltou potrestal faul mladého libereckého obránce Rýgla na domácího centra Tomáše Vaka. Sailer opět brilantně využil jednu ze svých největších předností. Rychlou a především přesnou střelu zápěstím. „Krátkou dobu jsem působil v Liberci, trošku Milana znám a měl jsem na něj připravené dvě možnosti. Ta jedna mi vyšla," komentoval s úsměvem branku, která se později ukázala jako vítězná v celém zápase. Sailer se postavil k penaltě poprvé od památné série s Jihlavou, kdy dvěma proměněnými nájezdy v jednom utkání potupil jihlavského gólmana Masalskise. Letos sice Jihočeši již jedno trestné střílení jeli, ale k jeho exekuci se ve druhém kole postavil Ondřej Veselý. „Hráče pro nájezd určuje trenér. Ukázal na mě, tak jsem šel," zdůvodnil svou nominaci k fanoušky nejvíce oblíbenou herní situaci v hokeji.
Gól na 3:0 však na čas utlumil českobudějovickou aktivitu. Náhle to byl Liberec, který se častěji tlačil před klec zkušeného Romana Turka. V sedmadvacáté minutě sice ještě skvělým obranným zásahem znemožnil střelu Jirušovi obránce Ivo Kotaška, ale v čase 50.53 Leoš Čermák těžkou ranou nad Turkovo rameno snížil na rozdíl dvou branek. „Liberec má velmi kvalitní tým a postupem času se to začalo projevovat. Přijde mi, že si snad ze začátku mysleli, že vítězství přijde samo. A za druhé, my jsme byli poměrně často vylučováni a ta neustálá oslabení strašně brala síly. Díky tomu začal mít soupeř herně navrch," uvedl Sailer.

Tuhle výhru popravdě čekali jen ti největší optimisté. Liberec disponuje jedním z nejlepších kádrů v extraligové soutěži a v tabulce pravdy je nejlepším týmem extraligy. I z toho lze snadno odpozorovat, že na ledech svých soupeřů má velmi pozitivní bilanci. „Ani bych neřekl, že je to překvapení. Samozřejmě, že víme o síle Liberce, ale chtěli jsme bodovat. Když se nám podařilo získat tři body, je to o to lepší," konstatoval českobudějovický obránce Josef Jindra, který se úspěšně zařadil do základní sestavy po operaci kolena. Rozhodující byla pro vývoj duelu hlavně první třetina. Domácí tým v ní měl velmi solidní nástup. Hned ve třetí minutě se jim naskytla dvojnásobná početní výhoda, v sedmé minutě v nájezdu do čisté šance nešťastně zakopl sám před Hniličkou Tomáš Harant. Na začátku desáté minuty trefil po přistrčení od Bělohlava Viktor Hübl jen hruď liberecké jedničky a v čase 9.48 už gólově udeřilo. Nahození od Sailera hodně překvapivě zapadlo za olympijského vítěze z Nagana 1998. „Záměrem samozřejmě bylo, abychom na ně nastoupili. Asi se nám povedlo je zaskočit," řekl Jindra.
Rovněž druhý českobudějovický gól nepatřil k těm, které bývají na extraligových stadionech často k vidění. Veselý nahodil kotouč za Hniličkovu branku, liberecký brankář se pro puk sice vydal, ale nedokázal jej včas uklidit před dotírajícím slovenským útočníkem Hudecem. Rtuťovitý štírek o chvilku později zasadil Liberci druhý úder. Jeho nahození zpoza branky se šťastně doklouzalo do klece. „Dá se říct, že nám tam konečně také něco spadlo. Poslední dobou jsme se na góly strašně nadřeli a mám pocit, že letos je to teprve podruhé, co jsme dali takové góly," připomněl Josef Jindra, který donedávna vypomáhal i prvoligovému Vajgaru Jindřichův Hradec v pokusu odlepit se z úplného dna tabulky.
Liberec se vrátil do hry přesně v polovině utkání. Čermák ostrým příklepem trefil prostor nad Turkovým ramenem a odstartoval tak uragán libereckých příležitostí. Richter o minutu později pálil při přesilovce čtyř proti třem, ale tvrdou ranou trefil Turka jen do prsou. Za dalších třicet vteřin to byl znovu Richter, který ohrožoval svatyni domácího brankáře. Šachlovu hezkou křížnou nahrávku, ale netrefil ideálně a puk skončil na zadním hrazení. Kontaktní gól přišel pro Liberec pozdě. Až v sedmapadesáté minutě se z branky radoval Richter, který využil dvojnásobnou početní výhodu. „O výsledek jsme se nebáli. Snažili jsme se hrát zodpovědně a ubránit naše vedení. Vyšlo to," sdělil Jindra. Plán na ubránění těsného náskoku však hráčům v červených dresech komplikovala častá vyloučení. Celkem čtrnáct menších trestů v průběhu šedesáti minut obdrželi domácí hráči. Obzvláště v závěru se hlavní sudí Tomáš Turčan předvedl. Nejprve Liberci nabídl dlouhou přesilovku pěti proti třem, poté při vyloučení Rataje zcela nesmyslně poslal na lavici hanby i obrovitého Posmyka. Nutno říci, že ne zrovna oprávněně. „V takových momentech samozřejmě trochu tečou nervy. Ale s tím my hráči nic nenaděláme," nechtěl se pouštět do zbytečných diskusí Jindra. Poslední přesilovku Liberec nevyužil. Naopak, Kamil Brabenec dal po dvaceti zápasech gól a rozhodl o výhře svých barev v poměru 4:2.

Liberečtí hokejisté tak českobudějovickou Budvar Arénu opouštěli se svěšenými hlavami. Navíc se jim díky těsné výhře nad Litvínovem opět o něco vzdálila vedoucí Slavia Praha. Na čele extraligové tabulky má nyní již čtyřbodový náskok. „Prohráli jsme si to sami. Měli jsme naprosto strašný nástup do utkání. Body jsme si dnes prostě nezasloužili," zlobil se řízný liberecký bek Angel Krstev. Nápor domácího celku v úvodní dvacetiminutovce poměrně rychle přinesl ovoce. Sailer dal jeden z nejšťastnějších gólů své dlouhé kariéry, Michal Hudec se o pět minut později zásahem zpoza branky dostal do čela klubových střelců HC České Budějovice. Na obou brankách nesl svůj díl viny liberecký brankář Milan Hnilička. A dvě nešťastné branky Severočechy výrazně uzemnily. „Nevím, jak ostatní kluky, ale mě ty dva náhodné góly nesrazily. Pořád jsem se snažil hrát svou hru. Takové góly prostě občas v hokeji padají. Ale nebylo to jen o nich. Domácí byli lepší a tři body mají po zásluze," zdůraznil Krstev, který loni výraznou měrou pomohl Českým Budějovicím v návratu mezi tuzemskou hokejovou smetánku.
Liberecké trápení neuťala ani přestávka mezi první a druhou třetinou. Naopak, hned na startu prostřední části se přímočarý Tomáš Vak dostal před mladého beka severočeského celku Martina Rýgla, který musel v poslední chvíli zatáhnout za záchrannou brzdu. Turčan neváhal a nařídil trestné střílení. Petr Sailer jej přízemní střelou bezpečně proměnil. „I přesto jsem pořád věřil, že můžeme alespoň vyrovnat. Snažili jsme se hrát, ale přišlo to moc pozdě. Tragický začátek už jsme dohnat nedokázali," posteskl si Krstev. Jeho tým se herně probudil až po snížení Leoše Čermáka z jednatřicáté minuty zápasu. Dvě velmi dobré šance měl Richter, rovněž Jiruš byl blízko gólu, ale obětavým zásahem mu zakončení znemožnil Ivo Kotaška. České Budějovice se v těchto momentech zmohly na prakticky jediné ohrožení branky. Obránce (!) Tomáš Harant se dostal za záda libereckých beků, ale samostatný nájezd mu přeťal pádem pod nohy Krstev. Přestože se domácí ochozy bouřily a žádaly se odpískání druhého trestného střílení, píšťalka sudího Turčana zůstala po právu němá. „Tu situaci si popravdě nepamatuji, ale jestliže jsem u toho byl já, tak to faul určitě nebyl," usmál se Angel Krstev.
Liberec se dostal ke kontaktní brance příliš pozdě. Při hře pět na tři propálil hradbu těl před sebou Martin Richter a snížil na 3:2. Jenže Roman Turek už nic víc nepustil. Při vlastním oslabení zneškodnil dobrou šanci Leoše Čermáka, zřejmě klíčový zákrok předvedl v čase 55.55 ještě při dvoubrankovém vedení svého týmu. Perfektním přemístěním zlikvidoval obrovskou příležitost Tomáše Klimenty. „Eda je prostě Pan Brankář. Chytal opravdu skvěle," pochválil svého někdejšího spoluhráče Krstev.