Mladý útočník se do sestavy Jihočechů vrátil po dlouhých dvou měsících a na ledě byl hodně vidět. Létal po křídle a nenechal si ujít jedinou příležitost, jak dát poznat svůj důraz. Po zápase těžko skrýval zklamání ze ztráty dvou bodů. "Spokojeni určitě nejsme, protože jsme 57 minut byli daleko lepší. Oni, snad kromě dvou minut v druhé třetině, kdy měli šance, se k nám nedostali. Zkrátka jsme je přehrávali, a pak jedna nešťastná chyba a dostali jsme gól. Tohle jsou zápasy, které musíme vyhrávat, takže s bodem rozhodně spokojení nejsme," nemohl se ještě po utkání smířit s dělbou bodů Fadrný. Na vině byla hlavně dlouhodobá nemoc domácích hokejistů, která by se v chorobopisu dala popsat jako trvalá produkční indispozice v transparentních situacích, čili neproměňování šancí. "Je jasné, že musíme začít dávat góly, protože s jedním gólem se nedá vyhrát. Tohle musíme zlepšit," souhlasil důrazný útočník, ale nezapomněl vzápětí pochválit i hrdinu zápasu, hostujícího brankáře Orcta. "My jsme počítali s tím, že Orct zachytá, protože on je super gólman a na jeho výkonu Kladno stojí a padá, a přesně se to ukázalo, oni 57 minut nic neudělali a pak měli jednu šanci a dali gól," kroutil hlavou brněnský odchovanec. "Dneska bohužel Orct chytil skoro všechno, já osobně jsem měl snad pět tutovek, ale nepadlo to tam. Takový je hokej," zpovídal se nedávný Slávista. Nicméně aktivita, s jakou se prezentovala domácí squadra bianca, byla zjevná a měla asi jasného jmenovatele - styl nové trenérské dvojice. "Jestli je tohle správná cesta, to ukáže hlavně čas. Dneska se nám hra dařila a měli jsme dost šancí i díky té taktice nových trenérů," liboval si talentovaný útočník. Sám Fadrný toho však pod předchozím trenérem mnoho nesehrál, protože se záhy po svém příchodu zranil. "Po zranění jsem se dnes cítil dobře, bolavé místo se vůbec neozvalo, jen ke konci mi trochu docházely síly, což je jasné, protože jsem dva měsíce nehrál zápas." Pokud se ty následující zápasy povedou Fadrnému aspoň tak jako ten dnešní, může se labužník v jihočeském publiku připravit na nášup.

Novou, respektive starovnovou tváří v Budvar Aréně byl v nedělním večeru Roman Čech. Zkušený obránce se vrátil na "místo činu" po třech a půl letech a do cleku svého posledního extraligového zaměstnavatele zapadl jako vanilkový rohlíček do chřtánu vánočního žrouta. Po utkání s Kladnem si i přes jediný bod pro jeho tým zachoval výbornou náladu a svůj pověstný úsměv rozdával na všechny strany. Na otázku, čím to bylo, že Budějovice nezvítězily, opáčil jasně: "Já nevím čím to bylo, asi tím, že jsme nedali druhou branku, tím to asi bylo," rozesmál se slovenský reprezentant s českým občanstvím. "Měli jsme spoustu šancí, mohlo nám tam něco spadnout na 2:0, a ten zápas bychom prakticky měli v kapse, ale bohužel, tři minuty před koncem nám tam padl gól a pak už bylo pozdě něco s tím dělat," litoval Čech. Utkání mělo své pevné opěrné body v obou brankářích a toho si všiml i dvaatřicetiletý obránce. "Oba brankáři chytali skutečně dobře. Pepa Kučera vlastně pochytal všechno a za ten gól rozhodně nemohl," pochválil bývalým koučem často kritizovaného strážce branky. Čech přišel hlavně proto, aby se zlepšila defenzivní práce mužstva, jenž obdrželo v probíhající sezóně už 105 gólů. "Já si nemyslím, že by Budějovice dostávali nějak extrémně moc branek, já slyšel, že Budějovice hlavně málo branek dávají. Ono je to potom těžké, když se žádné góly nedají, a pak se nějaké dva, tři dostanou, všichni říkají: My dostáváme góly! Ale hlavní je ty góly dávat," ukazuje na staré hokejové moudro vyzrálý harcovník, který pak popisoval s humorem sobě vlastním anabázi, jež ho potkala při vyřizování a cestování z Ruska. "No, bylo to neuvěřitelně komplikované. Já jsem snad tři nebo čtyři dny strávil na cestách, spal jsem po letištích, takže bylo to strašné, ale vyřídil jsem to všechno i díky bleskovému a férovému jednání Českých Budějovic a uvidíme, jak to tu teď bude pokračovat. Jsem tu do konce sezóny a pak se uvidí," rozprostřel další svůj úsměv Roman Čech. Ten se mohl v prodloužení stát i hrdinou utkání, ale unikající Peter Bartoš ho ve volném prostoru neviděl. "On za mnou dokonce po zápase byl a omlouval se mi, že nenahrál. Ale prostě mě neviděl. Já nechtěl klepat na led, abych na sebe neupozornil soupeře, ale bohužel jsem zůstal skryt i spoluhráči," pokračoval Čech v erupci dobré nálady. Svůj výkon pak přiliš hodnotit nechtěl. "Ale jo, nehrálo se mi špatně. Já jsem z Ruska dobře fyzicky připraven, takže tohle nebyl problém," nechal ve svých vzpomínkách probudit strašáka tradiční ruské bázy.

Jediným střelcem domácího mužstva nakonec po 65ti minutách zůstal Jiří Šimánek, který po vánoční přestávce na křídle Fadrného formace viditělně pookřál. "Já myslím, že jsme v pauze kvalitně potrénovali a bylo to dobré. Hráli jsme na tři pětky, protože jsme měli sílu, ale dali jsme bohužel zase jen jeden gól," opakoval stejnou myšlenku, jako oba jeho spoluhráči. Zlepšený výkon jeho mužstva však jasně rozeznal i šlachovitý útočník. "Je to velká škoda. Kdybychom hráli hrozně a vyhráli jsme 1:0, bylo by to jiné, než když jsme hráli dobře a skončilo to 1:1. Je to o gólech. My jsme se na to zaměřovali v trénincích, ale chybělo nám i trochu štěstí," nechal Šimánek vzpomenout i na Gýnovo břevno a další velké možnosti. Styl nové trenérské dvojice se mu zamlouval a šel mu k duhu. "Je to takový jednodušší styl, více o dlouhé nahrávce. Chceme si víc podržet puk, abychom o něj pořád někde nebojovali, takže je to určitě dobrý taktický plán. Trénovali jsme ho 14 dní, tak to asi bylo znát," mluvil Šimánek z duše jistě i početné návštěvě, která mezi svátky shlédla důležitý zápas. Četná střelba i z často těžkých pozic patřila taktéž do arzenálu zbraní trenérů Koldy a Ťoupala. "Určitě chceme hodně střílet. Čím víc střel, tím víc možností dát gól, takže určitě i střely z rohu mohou přinést úspěch, může se to k někomu odrazit na dorážku atd., takže určitě i tudy vede cesta, ale je třeba mít k tomu i štěstí," vzýval vyšší síly Šimánek. Ty se k domácím přiklonily jen jedenkrát a právě mladý křídelník se zapsal do listiny střelců. "Měli jsme tam nějaký signál o přesilovce a po střele se to ke mně odrazilo a já to mohl doklepnout do prázdné branky. Škoda, že se to k nám neodrazilo víckrát," uzavřel své pozápasové interview jediný střelec v bílém dresu.

Při střelecké impotenci domácícho mužstva výrazně asistoval kladenský brankář Zdeněk Orct, který svými zákroky přiváděl střelce Českých Budějovic doslova k šílenství. Jeho mužstvo sice předvedlo dosti nepovedený výkon, ale díky zákrokům ex-litvínovského mága si Kladno odvezlo z jihu letos už čtvrtý bod. "Já myslím, že my se poslední dobou neprosazujeme hlavně střelecky, což je na naší produktivitě vidět a řekl bych, že dneska...", v tu chvíli procházel kolem zpovídaného brankáře jeho spoluhráč a šprýmař v jedné osobě Zajíc a prohodil: "Napiště, že byl nejlepší na ledě hned po mě," načež se viditelně spokojený strážce branky usmál a řekl: "Tak jsem byl teda nejlepší!" Poté se ale zase ochotně vyjadřoval ke zvídavým otázkám. "Já myslím, že Budějovice hrály velmi dobře a myslím si, že pokud by daly druhý gól, tak bychom už tady těžko bodovali, protože bylo jasně vidět, že domácím šlo o hodně, kdežto my začínáme hrát až v moc velké pohodě nebo jsme se snad viděli ještě u stromku, takže proto ten dnešní zápas vypadal tak, jak vypadal," nepokoušel se Orct vykrucovat z nepříliš vydařeného výkonu jeho mužstva. On sám ale snesl ta nejpřísnější měřítka a klíčový zákrok předvedl zřejmě ve druhé části proti sólu mladíka Kostourka. "To je asi úplně jedno, jaká na mě jde střela nebo jestli to je nájezd, já toho kluka co na mě jel neznám, ale myslím, že hrál celý zápas velmi dobře a je moc šikovný a při té situaci to prostě zrovna dopadlo tak, jak to dopadlo," odmítal si nedělní hrdina připsat výraznější zásluhy. Podobné šance vycházeli hlavně z toho, že Kladno hrálo po celý zápas velice pasivně a podobně to viděl i jeho nejlepší muž. "Určitě jsme nehráli dobře. Těžko říct, čím to, protože třeba se Slavií jsme hráli úplně jinak a nemyslím, že bychom Budějovice podcenili, tak dobří nejsme, abychom někoho mohli podceňovat, ale asi nás brzdil bramborový salát, co ležel hráčům v žaludku," rozesmál se Orct, který se netajil spokojeností s bodem. "Já jsem před zápasem říkal, že je pro nás nejdůležitější tady neprohrát, takže jsem za to strašně rád." Choutky po blížícím se play-off ale Orct zahání jako ovčák stádo zdivočelých ovcí. "Někteří hráči nebo vedení možná po play-off už pošilhávají, ale já osobně spíš koukám za sebe, protože, jak už jsem mockrát řekl, nechci si znovu prožít to, co nás potkalo před dvěma lety. Takže dokud nebudeme stoprocentně zachráněni, tak nebudu hledět nad nás," pravil sympaticky nejlepší brankář extraligy podle procenta úspěšnosti. Jeho skvělá forma napovídala tomu, že by Orct mohl vyřešit Lenerovy problémy s brankáři v reprezentaci, ale populární "Ory" si s tímto vůbec nelámal hlavu. "Kdepak! Pan Lener prý někde řekl, že jsem moc starý, takže nebylo co řešit," usmál se kladenský brankář a ověšen bagáží opustil Budvar Arénu.