17.12.2003, Antonín Vansa

Nepatříme do baráže, zdůrazňuje Luboš Rob

Komplikované zranění mu stále nedovoluje zapojit se do tréninkového procesu. Proto Luboš Rob v současné chvíli pouze využívá posilovnu v útrobách Budvar arény a pomalu se začíná psychicky připravovat na plánovanou operaci. „Měla by proběhnout začátkem ledna a kdyby mne třísla přestala bolet, tak se z toho termínu jen vyškrtnu," nastiňuje svou nejbližší budoucnost nejproduktivnější hráč Českých Budějovic v loňském ročníku.

Při jaké činnosti Vám bolavá třísla dělala největší problémy?
Já jsem vybrusloval jen hodně lehce, takže nějaké odrazy a starty jsem zatím vůbec nezkoušel. Já jsem spíše jen testoval, jestli mohu vůbec bruslit alespoň volně.

Na zprávu o Vašem zdravotním stavu netrpělivě čeká i generální manažer Jaroslav Pařízek. Je možné, že Vás zraněná třísla donutí podstoupit operaci?
Operace se naplánuje na začátek ledna a kdyby mne ta třísla přestala bolet, tak se z toho termínu jen vyškrtnu.

Tudíž pro Vaše rozhodování bude klíčový dvojzápas s Kladnem a Třincem na sklonku tohoto roku?
Já bych se pochopitelně rád objevil na ledě už toho 28.prosince, ale kdyby to bylo v pořádku, tak si spíše myslím, že nastoupím až 4.ledna.

Hovořil jste s Jaroslavem Pouzarem, s nímž jste v příbuzenském poměru, po jeho odvolání?
Ano. Jeho pocity nejsou nějak zvláštní. Chtěl tu tomu týmu pomoci, což se dokonce na chvíli podařilo. Ačkoliv jsme poslední, on vždy říkal, že body se sčítají až po konci sezony, s čímž já plně souhlasím.

Body se samozřejmě sčítají až po konci sezony, ale skomírající mužstvo asi potřebovalo nový impuls, nemyslíte?
Ta ztráta na Vsetín je velká, ale když už se bavíme o novém impulsu, pro mne by byl větší impuls, kdyby přišli třeba tři noví hráči. Zkušenější hokejisté by nám určitě dopomohli k tomu, abychom se dostali výše.

Máte třeba na mysli brankáře? V posledních pěti duelech českobudějovičtí gólmani jistotou zrovna neoplývali...
Přesně. Máme dva nadějné gólmany, ale my v současné chvíli potřebujeme zkušeného brankáře, který by se dokázal s nastalou situací vypořádat. V tuto chvíli to musíme postavit na brankáři!

Tým má mnoho zraněných. Nebude jejich návrat právě tím impulsem?
Pochopitelně, že návrat zraněných bude hodně důležitý. Přesto si myslím, že ještě potřebujeme posílit.

Mužstvo v úterý poprvé vedl Radek Ťoupal. Jak hodnotíte jeho příchod na trenérský post HC České Budějovice?
Já tohle mohu těžko posuzovat, protože já jsem s Radkem hrával v jedné pětce (smích). Já doufám, že spolupráce mezi trenéry a mužstvem bude dobrá a ten tým dovedeme tam, kam patří.

A kam patří?
Určitě ne do baráže.

Vy jste v úterý ráno lehce vybrusloval. Změnila se struktura tréninkových jednotek hodně oproti tomu, co praktikoval Jaroslav Pouzar a Vladimír Caldr?
Trénink byl hodně intenzivní. Ráno jsme dělali běžná cvičení, zatímco teď se snažíme nacvičovat herní situace, které jsme si ukazovali v šatně. Styl se samozřejmě mění a odpolední tréninky budou určitě sloužit k tomu, aby si na něj kluci přivykli.

Je velký rozdíl v přístupu Jaroslava Pouzara a Radka Ťoupala k hráčům?
Pochopitelně, že každý trenér je jiný. Jarda byl velkou autoritou, hráče neustále burcoval a i když se někdy zdálo, že je moc hlučný, vycházelo to z jeho povahy. Nebylo v tom nic zlého. Radek je oproti němu daleko klidnější, tak uvidíme, jak to bude fungovat.

S devíti hráči současného budějovického kádru Radek Ťoupal hrál v jednom týmu. Nemůže to jeho autoritě škodit?
Takhle bych to neříkal. Hrál prakticky jen se mnou a s Bělmou. Martin Štrba a Petr Sailer byli tenkrát mladí kluci, ale budiž, také sem patří. Ale ostatní si ho pamatují jen z dob, kdy se na něj chodili dívat. V tom problém nebude.

Hrával jste i s druhým novým trenérem Ladislavem Koldou. S Radkem Ťoupalem možná vytvoří nejklidnější trenérskou dvojici soutěže, ne?
I s Láďou jsem hrál. Má určitě více zkušeností s trénováním, než Radek, takže se budou doplňovat. To ostatně řekli i na ranním tréninku, že všechny věci spolu budou konzultovat, přičemž konečné rozhodnutí bude na Radkovi.

Co vám v kabině vůbec Ladislav Kolda s Radkem Ťoupalem ráno před tréninkem řekli?
Nejprve přišli Jarda Pouzar a Vláďa Caldr a rozloučili se s námi. Popřáli nám hodně štěstí a řekli nám, že doufají, že se zachráníme. Noví trenéři nám nastínili svou vizi trénování, pozdravili nás a tím to uvítání skončilo.

Na závěr mi to nedá, abych se Vás na něco ještě nezeptal. Sledoval jsem večerní trénink mužstva a dle mého soudu panovala na ledě uvolněnější atmosféra, než za dvojice Pouzar - Caldr. Nemáte také takový pocit?
Na oko to tu možná vypadalo, jako tvrdý režim, ale nebylo to tak. Asi narážíte na pokuty, které trenéři rozdávali při střelbě na branku mimo vymezený čas. Bylo to spíše takové upozornění, aby se hráči soustředili na trénink a v pauzách si odpočinuli, než aby se rozptylovali nějakou střelbou na branku. To spíše bylo takové hecování.

Díky moc a přeji brzké uzdravení.