25.10.2017, Filip Kortus

Hrdina Václav Nedorost! Hattrickem srazil Benátky

Zápas jako hrom, kterému nechyběla ústřední postava utkání. Tahoun Motoru Václav Nedorost nejprve snížil na 1:2, poté otočil vývoj utkání a nakonec završil hattrick pečetící brankou na 5:2. Rozhodl tak o cenné výhře Motoru nad Benátkami, které dlouho držely dvoubrankové vedení. Už v sobotu hraje Motor v Prostějově.

Panuje po utkání v kabině velká spokojenost s parádním obratem?
Samozřejmě. Zápas jsme, dá se říct, zlomili v půlce utkání, kdy jsme dokázali snížit poměrně jednoduchou brankou. Nebyl to žádný krasavec, možná to brankář malinko podcenil nebo jsem to dobře trefil. Od té doby jsme začali pořádně šlapat a dovedli jsme utkání do vítězného konce. Šli jsme tomu naproti a ve třetí třetině jsme soupeře prakticky nepustili do našeho pásma.

Měli jste malý strach z toho, že by mohla přijít třetí porážka v řadě?
Blbé by to bylo, ale nebyl by to konec světa. S novým trenérem se v systému překopalo prakticky všechno. Od obranného systému, po přesilovky, forčeking a plno dalších herních situací. Nejde to během týdne vstřebat, chce to trochu čas. Ve třetí třetině jsme plnili vše, co jsme měli, dobře jsme napadali a pramenily z toho naše šance.

Poprvé jste nastoupil ve formaci s Lubošem Robem mladším. Jaká s ním byla spolupráce?
Dal jsem tři branky, takže to nebylo špatné. (smích) Je to hodně o komunikaci. Na to, že jsme si s Mílou Čermákem říkali, že nám to moc nejde, tak dnes nám to tam napadalo. V útočné třetině jsme byli nebezpeční, dokázali jsme sbírat odražené kotouče. Luboš byl dobrý na buly, myslím si, že to napoprvé nebylo špatné. Snad nám to vydrží co nejdéle.

Vzpomenete si na váš poslední hattrick v utkání?
Naposledy v KHL, ještě za Lev Poprad. Tuším, že to byl rok dva tisíce jedenáct. Moc jsem jich nedal. Jeden v KHL, jeden v extralize a teď v první lize. Ve všech soutěžích, kde jsem hrál, kromě NHL, jsem jeden hattrick vsítil. Nikdy jsem nebyl ryzí střelec, snažím se spíše nahrávat, ale dnes mi to tam napadalo. Jsem za to rád.

Na led přiletělo pár kšiltovek. Necháte si nějakou na památku?
Ke mně se zatím nic nedostalo. (úsměv) Rád bych je vrátil, ale nevím komu. V NHL se dávají na charitu, tady to tolik časté není.

Mířil jste při první brance těsně nad beton Kořenáře?
Při první brance jsem nemířil. Při druhé ano, měl jsem vedle sebe hráče a chtěl jsem to na stranu, kam jsem to trefil.

Pomohli vám i fanoušci, kteří vás začali při obratu mocně podporovat a vytvořili výbornou kulisu?
Rozhodně. Fanoušci zůstali při nás, ani nepískali při hrozně sehrané přesilovce pět na tři a to jsme prohrávali o dvě branky. Pomohli nám, patří jim za to dík.