16.10.2017, Aleš Skok

Impulsů k příchodu jsem měl několik, prozradil nový trenér Marian Jelínek

V sobotních nočních hodinách podepsal smlouvu s Motorem. Dnes ho čeká na ledě Litoměřic premiéra u českobudějovického kormidla. "Začneme se stejnou sestavou, s jakou kluci končili v posledním zápase," řekl rodák z Českého Krumlova v prvním rozhovoru pro klubový web.

Jak se seběhl váš příchod do Českých Budějovic?

Je to složitější a delší historie. Kluci z vedení už za mnou byli před dvěma lety. Ptali se mě, jestli se jako Jihočech nechci vrátit. Motor je pro mě dětství. Kluci jako Květoňové, Dvořákové nebo Pouzarové. Další kluci, kteří tady trénují jako Kolda nebo Čech, to pro mě byly ikony hokeje. I tohle pro mě byl impuls. Navíc vedení projevovalo permanentní zájem a letos se opět ozvalo. Navíc vnímám úžasnou atmosféru, která tady kolem hokeje je. A to včetně skvělých fanoušků. Jak říkám, těch impulsů bylo několik.

Před dvěma lety to skončilo na vaší smlouvě s Mladou Boleslaví?

Je to tak. Byl jsem tenkrát domluvený s Františkem Výborným, tak jsem ho v tom nemohl nechat. To se nedělá. Přišel tedy Rosol a loni nastala ta samá situace. Měl jsem podepsanou smlouvu, tak přišel Tonda Stavjaňa. Byli jsme stále v kontaktu a říkali jsme si, že to třeba jednou přijde. Ale určitě to nebylo plánované tak, že prostě Jelínek přijde. Hodně jsem si volal s Vencou Prospalem a říkali jsme si, že se třeba jednou v Budějovicích potkáme.

Byl jste oslovený už někdy dříve? Za jiného vedení?

Ano, tenkrát za Mountfieldu. V té době jsem ale neměl tendenci se vracet. Měl jsem ambice být spíše ve světě. Ale teď už jsem starší a tíhnu domů (úsměv).

Byl jste se podívat na zápase s Karlovými Vary?

Ne. Ale předtím jsem tu na jednom utkání byl. Byl z toho poté velký humbuk, protože si spousta lidí myslí, že už tenkrát to bylo domluveno, ale tak to vůbec není. Jsem Jihočech, tak jsem se chtěl jít podívat na hokej. Pak jsem všude poslouchal, že přijdu jako nový trenér, ale nebyla to pravda. Raději jsem potom přestal na hokej chodit.

U mančaftu jste chvíli. Znáte některé kluky?

Samozřejmě se znám s Kutlim a Vencou Nedorostem. Pak znám plzeňské kluky jako třeba Heřmana. Když jsem byl v Plzni, tak to byl ještě mladý kluk. Někteří jsou pro mě ale zatím neznámí.

Zkušenosti s první ligou máte z Mladé Boleslavi. Tenkrát jste dokonce postoupili z baráže, je to tak?

Ano. První rok to nevyšlo, ale druhý už se zadařilo. Já jsem tenkrát říkal, že je to hezčí pocit a větší práce než vyhrát titul. Když prohrajete ve finále extraligy, tak to bolí. Pobrečíte si, ale příští rok hrajete extraligu zase. Když ale neuspějete v baráži, tak zase čekáte celý rok. Je to dramatičtější a emočně náročnější. Teď jsme ale ještě daleko. Jdeme zápas od zápasu.

Sledoval jste první ligu?

Abych se přiznal, tak jsem byl na jednom zápase na Slavii. Ta mě tenkrát dokonce oslovila. Ale víckrát jsem se nikam nepodíval.

Bydlet budete na jihu Čech nebo v Praze?

Budu v Českém Krumlově, kde mám byt. Do Prahy však budu jezdit taky.

Musíte kvůli trénování omezit některé aktivity?

Jednoznačně ano. Tohle vyžaduje stoprocentní a každodenní práci. Vedení mi vyšlo vstříc v tom, že během prvního měsíce budu chybět na čtyři tréninky. Některé věci prostě nešly vyřešit hned a bylo by to i nefér vůči těm lidem. Omezil jsem přednášení na vysoké škole. Jediné, co jsem si ponechal, je Kája Plíšková. Ale ta se s touto prací absolutně nepříčí. To jsou spíše telefonáty a e-maily. Hlavně v noci a večer.

Šel jste do toho s tím, že se některých aktivit budete muset zbavit?

Ano, věděl jsem to. Navíc vedení na mě vyvinulo logický časový tlak a já na rozmýšlení moc času neměl. Teď tomu chci dát následujících pět měsíců všechno. Co bude pak, uvidíme. Můžu se vrátit k přednášení na škole. Teď to neřeším. Rozhodl jsem se žít takhle.

Jako asistenty jste si vybral Luboše Roba s Alešem Kotalíkem. Proč zrovna tyto dva?

Samozřejmě byl ve hře ještě Martin Štrba, ale nemám rád, když se vyhodí jeden trenér a druhý zůstane. S Martinem se znám spoustu let, je to dobrý kluk a já bych s ním pracoval rád, jako s ostatními. Já jsem ale zastáncem kolektivní zodpovědnosti. Nemám rád takové ty vlčáky, kteří čekají, až vyhodí hlavního trenéra, a dosadí je potom za něj. Proto když jsem se bavil s Lubošem Robem, tak jsme se domluvili na tom, že když vyhodí mě, tak jdeme oba. Férovka. Chci zavázanost všech. To samé řekl Franta Bombic. Už dřív jsem byl oslovený jedním majitelem s dotazem, pokud vezmu místo po Frantovi Výborném, když ho vyhodí. To se ale přece nedělá. Řekl jsem, že v žádném případě. Je to moje krédo.

Aleš Kotalík ještě s trénováním zkušenosti nemá. Jaká bude jeho pozice?

Aleš je vedený jako druhý asistent. Na starosti bude mít to, co je jeho silná stránka. Cvičení týkající se koncovek, individuální pohovory s hráči a hlavně vylepšování hráčů z hlediska malých detailů. Bude pomáhat i s přesilovkami. Tohle bude jeho hlavní pole působnosti.

Bavil jste se s vedením týmu o případných posilách?

No jasně! Každý trenér chce posily. Přece nebudu svádět vinu na sebe, vždycky hrají blbě hráči (smích). Ne, dělám si srandu. Posily bych určitě chtěl, ale doneste na ně prachy. Volali mi hráči, kteří jsou v lize nespokojení, ale kde na ně máme vzít peníze? Není to jednoduché. Kde najdete dneska kvalitní hráče za nevelké peníze? To je umění manažerů. Ale vedení je tu velmi zkušené a mají tu v tom systém. Vždy si sednou a všechno proberou. Momentálně chceme nějaké posily přivést.

Nachystal jste již na dnešní zápas některé změny ve formacích, nebo bude vše při starém?

Formace budou stejné jako na konci minulého zápasu. Neznamená to ale, že ve stejném složení skončíme. Určitě budeme chtít do hry zabudovat něco, co nám chybělo. Uvidíme, jestli se nám to podaří do hráčů dostat už po jednom tréninku.