1.prosince 2002 odehrál zatím své poslední utkání za HC České Budějovice, kdy byl účasten vysoké porážce 2:6 v Pardubicích. V jihočeské metropoli vládla tou dobou dost vypjatá atmosféra. „Bylo to hodně vypjaté. Odešel Nedoma se Sailerem, opačným směrem přišel Pepa Štraub ze Slavie a já jsem se posunul z druhé až do čtvrté formace," vzpomíná na atmosféru posledních podzimních dnů František Mrázek a poukazuje na to, že svou nespokojenost chtěl řešit okamžitě, „Zavolal jsem mému agentovi, jestli by s tím nešlo něco dělat, že nemíním zůstat ve čtvrté lajně a během dvou dnů se mi ozval zpět s tím, že zájem projevil IFK Helsinki. Já jsem kývl a hned druhý den jsem odletěl s obchodním manažerem IFK do Finska." Doba jeho odchodu je jen pár dní vzdálená od daleko větší kádrové změny, kdy odešla již zmiňovaná dvojice Sailer-Nedoma. Mrázek odmítá, že v jeho případě by se jednalo o podobný prohřešek jako u obou semifinalistů nejvyšší soutěže. „Do toho já jsem se vůbec raději nepletl," usmívá se, aby vzápětí prozradil asi hlavní důvod odchodu, „My jsme si nepadli s trenérem Liškou do oka. Jemu vadilo, že hraji tvrdě, ale s tím já nemohu nic dělat. On je trenér a většinu nesrovnalostí hráč-trenér odnese hráč," pokrčí rameny a s nadhledem a vyrovnaně dodá, „Ale to tak na světě chodí běžně, ne?"

Jen pro upřesnění. Běžela 25.minuta zápasu České Budějovice - Vítkovice a stav byl v tu chvíli 1:0. František Mrázek narazil za Trvajovou brankou na mantinel Zápotočného a inkasoval 2 minuty za hrubost. V početní převaze napřáhl Tesařík, propálil Hudáčka a nastartoval pětibrankovou smršť svého týmu. Po prohraném utkání snesl vlnu kritiky Liška právě na Mrázka a nakonec jej vyřadil z produktivní formace s Ondřejem a Robem. „Tenkrát nám to parádně šlapalo, ale nevyšel nám jeden zápas a trenér nás roztrhl...bez udání důvodu," diví se zpětně Mrázek. Obrovitý centr zároveň nesouhlasí s tvrzením, které se objevilo právě po roztržení úderné lajny. Mluvilo se o tom, že dvojice Ondřej-Mrázek se prakticky vyvezla na velmi produktivním Luboši Robovi. „To nechci a nebudu komentovat. Kdo to viděl, ať si udělá obrázek," zlobí se.

Mrázek tedy putoval do země tisíce jezer a jak sám říká, neprohloupil. „Finská liga je daleko rychlejší, tvrdší, přímočařejší, ale chyběl mi větší prostor pro přihrávku. Na to se tam moc nehraje," srovnává obě nejvyšší soutěže a potvrzuje, že pro hokejistu jeho parametrů nebyl problém přizpůsobit se, „Ten styl tam mi seděl více. Nebyl problém se tam adaptovat," tvrdí. Pro většinu hokejistů bývá při jejich zahraničním angažmá největším problémem to, že se nedokáží naučit řeč a tým je nakonec nepřijme. U Mrázka to není na pořadu dne, „V týmu se mnou byli čtyři češi, Šimíček, Kántor, Židlický a Vopat a navíc já jsem byl pár let v Americe, takže jsem měl docela zmáknutou řeč. Anglicky jsem se domluvil v pohodě," pyšní se František Mrázek. Velký zážitek na něm zanechalo i setkání s dávným kamarádem Vladimírem Sičákem, jež také krátký čas oblékal dres extraligových Českých Budějovic, „Vláďa hraje za Hämmenlinu, párkrát jsme se potkali. Škoda, že nebylo více času. Takhle jsme se jen pozdravili, zeptali se jeden druhého, jak se má a to bylo vše," posteskne si Mrázek.

Mezi fanoušky stále populární "Fery" nebyl zaskočen ani stylem života, kterým se ve Finsku žije. „Hlavně je to tam šíleně drahé, to je opravdu hrozné! Ale jinak mě tam zatím nic nepřekvapilo. Asi jsem na to byl dobře připraven," usměje se a k podmínkám, které mu klub zajistil říká, „Dostal jsem nádherný baráček u moře, služební auto, takže já jsem zatím zcela spokojen," mluví v superlativech Mrázek. Životem ve Finsku byl tak okouzlen, že se za ním mohla už v prosinci vypravit i jeho přítelkyně, „Přijela za mnou, na silvestra odletěla, ale pak se vrátila a zůstala tam se mnou už na celou dobu," vzpomíná s úsměvem na přelom roku Mrázek. Podobně jako on, i jeho přítelkyně byla ve Finsku prý velmi spokojena, „Klub se o ní velmi dobře postaral, zajistil jí nějaké programy, třeba u holiče, nebo v kosmetickém salónu a tak jak jediným problémem bylo, že se nebyla schopná domluvit, bohužel neumí anglicky. Ale vzhledem k tomu, že tam byly ještě další tři češky, tak to bylo v pohodě," mne si ruce Mrázek, který měl možnost zažít i tradiční finskou víkendovou párty. „To je něco šíleného. Celý týden nepijou, ale o to je neuvěřitenější, co se sebou dokáží udělat," oklepe se.

Klub ale zajímalo hlavně jeho počínání na ledě. Ze začátku svého angažmá dostával mnoho prostoru při přesilových hrách a v oslabení, ale pak, „Uzdravili se nějací kluci a ti začali hrát početní převahy a mě trenéři vyšoupli," prozrazuje, ale popírá, že by se jej nějak tento fakt dotknul, „To ne, jsem spokojený a doufám, že příští rok to bude ještě lepší!" věří.

Pro neznalého fanouška je klub IFK Helsinki velkou neznámou a tak přidává Mrázek i ohlédnutí za sezonou z pohledu klubu. „My jsme se dostali na poslední chvíli do play-off, ale tam jsme vypadli 0-4 na zápasy s Jokeritem. Působili jsme dost odevzdaně, gólman nás nepodržel a musím říci, že jsme si to úplně zasloužili," tvrdí Mrázek. IFK Helsinki je tedy podobný případ jako HC České Budějovice. Zavládla po sezoně spokojenost i v táboru IFK? „To ne. Spíše zavládlo zklamání. IFK má totiž dlouhou tradici, je to něco jako u nás Sparta," soudí František Mrázek a na otázku ohledně fanoušků IFK říká, „Zrovna náš klub má nejlepší fanoušky ve Finsku. Jsou velmi bouřliví. Oproti severu, kde jsou lidé velmi chladní, je to neuvěřitelný rozdíl! A řekl bych, že nakonec byli lidé asi jediní, kdo byli s tím konečným umístěním spokojeni," rýpne si.

Vytáhlý centr sledoval podle vlastních slov po svém odchodu i to, jak se extraligový tým HC České Budějovice prokousával zbytkem sezony. „Klukům jsem to moc přál a trošku mě mrzelo, že jsem nemohl být u toho, protože jsem slyšel, že atmosféra v Budějovicích při zápasech play-off byla neuvěřitelná," povzdychne si a ke konečnému umístění Budějovic říká, „Podle mě je šesté místo krásné. Obzvláště po tom špatném rozjezdu." Jestli František Mrázek zůstával s někým ve spojení, byl to jeho kamarád Zdeněk Ondřej. Ten zažil po odchodu Mrázka velmi špatné období a nyní již útočníka IFK Helsinki to velmi mrzelo, „Se Zdeňkem jsme velcí kamarádi, máme stejné názory jak na hokej, tak i na život. Psali jsme si a volali jsme si, určitě jsme zůstávali ve spojení. A ten pokles jeho formy? Bylo mi ho moc líto. Ten styl co jsme tu produkovali se nedá hrát v jednom člověku, na to musí být minimálně dva. Zdeněk musel pak vypadat jako blázen, jak se snažil a byl v tom sám. Já osobně bych si moc přál, abychom si spolu ještě někdy zahráli v útoku," říká na adresu svého velkého kamaráda.

A budoucnost Františka Mrázka? „Na příští rok mám podepsanou smlouvu v Helsinkách, ale vzhledem k tomu, že jsem z Budějovic, tak bych se ještě určitě někdy rád vrátil," zakončuje rozhovor Mrázek.