16.06.2014, Jakub Musil

Hokejisté poprvé vyjeli na led. Začíná boj o místo v sestavě

ČESKÉ BUDĚJOVICE — „Podívej, jak jsou nadržený,“ říkal s úsměvem Jaroslav Jágr, který týmu vypomáhá se suchou přípravou, když za sklem hokejového centra Pouzar sledoval, jak se po ledě prohání první skupinka budějovických hokejistů. Ti se totiž dnes poprvé v rámci tvrdé letní dřiny podívali na led a rozhodně ne v rekreačním tempu.

Na hokejové poměry je to trochu nezvyklé. Málokterý klub vyráží na led takhle časně. „V červnu chodí na led pouze finalisti Stanley Cupu a Motor,“ dobíral si hráče marketingový ředitel klubu Tomáš Kučera. Trenéři k tomu ale mají své důvody. „V minulosti už se nám to osvědčilo, tak to chceme využít i letos. Máme nový tým a je co dohánět. Musíme kluky pořádně naučit náš systém, takže chceme mít trošku náskok. Je tu spousta mladíků a ti musí pochopit, co vlastně chceme hrát a musí si všechny ty nároky pořádně zažít. To není otázka měsíce, ale minimálně dvou nebo tří,“ vysvětloval Radek Bělohlav, proč se společně s Petrem Rosolem přiklonili k rozhodnutí jít na led už v červnu. Mužstvo tak nyní čeká čtrnáctidenní tréninkový blok, ve kterém se bude střídat dopolední trénink na ledě a odpolední na suchu. „Nebude to žádné seznamování s ledem. Ti kluci vlezou na led a jsou prakticky hned schopni jít do složitějších věcí, takže je to normální trénink, kde jsme hned od prvního dne museli u jistých taktických věcí zvyšovat hlas,“ zdůraznil Bělohlav.

Na led hokejového centra Pouzar dnes jako první vkročil Dan Růžička, ale jak sami hráči uvádí, žádná symbolika v tom není. „Kdo půjde na led první jsme vůbec neřešili, je to úplně jedno,“ uvedl Roman Vráblík, pro kterého je první trénink na ledě vždycky tak trochu specifický. „Člověk si zase musí zvyknout. Nevím, jak ostatní, ale já vždycky nemůžu pomalu ani zvednout puk. Ale jinak to není špatný. Po tom běhání a kole je to zase jiný pohyb, na který si každý musí zvyknout. Někdo se s tím srovná dřív, někomu to trvá třeba i dva týdny.“ To, že v hale byly mrazivé 4 stupně, a dokonce i maséři, Pavlové Vlašic a Bláha, které celý rok nevidíte jinak než v kraťasech a triku, museli obléct teplákovou soupravu, však Vráblíkovi ani jeho spoluhráčům nevadilo. „Naopak, je to paráda, ten vzduch je tu lepší, dýchá se vám líp, než když je v hale plus patnáct,“ shodoval se Roman Vráblík s brankářem Hynkem Kůdelou, který chytal v první tréninkové skupině společně s Jakubem Kovářem, jenž se s českobudějovickým týmem prozatím připravuje na svou druhou sezonu v KHL.

Zatímco jedna skupina trénovala na ledě, druhá se potila při suchém tréninku v tělocvičně. Pak se role obrátily. Žádný klíč k rozdělení tréninkový skupin ale není. Rozděleny jsou náhodně a na ledě i v tělocvičně dostávají stejný prostor. „Na pondělí a úterý jsme to rozdělili takhle, ve čtvrtek a v pátek se to zase změní. Prozatím spolu nejsou ani žádné pětky, které by do budoucna třeba mohly hrát spolu. Je to prakticky takový kemp, protože tady máme 30 lidí, kteří bojují o fleky,“ upozorňoval Bělohlav, že i do tréninků musí dávat hráči všechno. „Popravdě řečeno, začíná boj o sestavu. Spousta hráčů už s námi smlouvu má, ale především mladící bojují o místo v juniorce i A-týmu. Minimálně do poloviny srpna tak mají o co hrát, pak se budeme rozhodovat.“