Honzo, jak jste se vlastně dostal do Českých Budějovic?
Letos jsem hrál sedm zápasů ve Zvolenu, ale to angažmá tam jsem celkem záhy ukončil. Těch problémů tam bylo víc, k tomu jsem měl ještě nějaké problémy s třísly, ale dal jsem se dopořádku a teď už se cítím naprosto zdráv, kontaktoval mě Radek Bělohlav a teď jsem v Českých Budějovicích a připravený nastoupit.

Ani loni jste toho ale kvůli zdraví moc nenahrál, už je definitivně všechno zažehnáno?
Ano, zdravotně už jsem zcela v pořádku. Ale je mi jasné, že musím znovu dokázat, že umím hrát hokej. Že jsem byl před lety v KHL nebo ve Finsku a hrál za reprezentaci i na mistrovství světa, to už dneska nikoho nezajímá. Angažmá v Budějovicích vnímám tak, že je to pro mě velikánská a možná poslední šance na nový začátek. Budu se snažit nezklamat a odvádět maximum. Jde mi o všechno.

Jakou byste chtěl mít v týmu roli?
Takovou, jakou mi přisoudí trenéři. Ale odmalička jsem zvyklý hrát do těla, padat do střel a dohrávat soupeře, nejsem žádný bitkař, ale když na to přijde, ani takových věcí se nebojím. Zároveň jsem ale dříve dokázal sbírat i body. Abych to shrnul, chci být hlavně přínosem pro tým.

Co si myslíte o týmu Motoru a tomu, co se tady s hokejem stalo?
Po třech trénincích nemůžu a ani nechci hodnotit mužstvo, to mi ani nepřísluší. Ale celková situace kolem hokeje tady mě jako každého hokejistu zajímala už předtím, než jsem sem přišel. Po tom, co se tady stalo, to prostě chce čas. Myslím, že fandové mohou být hrdí na to, že se tu našli lidi, kteří hokej milují a chtějí mu pomoct a jsou to navíc i klubové legendy. Ale bude asi několik let trvat, než si to všechno sedne a vybuduje se tak silný mančaft, který tady býval. V NHL některé týmy ani po 20 letech od založení nejsou schopné hrát nahoře, tak je třeba jít krok za krokem.
Díky za rozhovor a ať se daří!