31.10.2013, Lukáš Dvořák

Tuhle výhru jsme potřebovali jako sůl, ví Jiří Ferebauer

ČESKÉ BUDĚJOVICE — První a čtvrtá branka Motoru v utkání s Kadaní byla v režii hráče, který již proti farmářskému týmu Chomutova letos skóroval. Jiří Ferebauer prožil skvělé utkání, ve kterém přidal do svých statistik další tři body. I díky němu zvládl českobudějovický celek porazit soupeře 6:2 a snížil jeho náskok na pouhý jeden bod.

Jiří, kdy jste naposledy v zápase získal tři body za dva góly a jednu nahrávku? Vzpomenete si?
V Třebíči to bylo jedna plus jedna, takže před čtvrtinou. Ale dva plus jedna? Asi ano, v Písku během nějaké sezóny. I když možná spíše jedna plus dva než naopak. Jsem za to rád, bylo to potřeba. Naposledy jsem vlastně bodoval v Kadani, takže jsem čekal celou jednu čtvrtinu.

Berete to jako váš nejpovedenější zápas v sezóně?
Dá se říci, že z bodového hlediska asi ano. Ale každý zápas je jiný, v každém zápase se snažím hrát co nejlépe, abych týmu pomáhal. Povedlo se mi udělat tři body, což je pro mě nádherný pocit. Ale nechci to nadsazovat, že to byl nejlepší výkon v sezóně. Musím jít zápas od zápasu, co nejdéle se udržet v mančaftu a být bezchybný.

Trenér Bělohlav říkal, že jste první třetinu hráli podle představ. Připadalo to i vám?
Z těch třech byla pro nás určitě nejlepší. A asi to viděli i diváci. Soupeř nejspíše dostal po druhé třetině vynadáno od trenéra, začal najednou hrát, bruslit a trochu nás dostal pod tlak. Pak jsme tam dostali v přesilovce zajímavý gól. Dalo se čekat, že se zvednou.

Vykolejil vás ten gól na dva jedna? Spadl ten výkon díky tomu?
Bylo tam hodně vyloučených, hra se rozkouskovala a my jsme se nemohli zpátky dostat do tempa z první třetiny. Náš výkon byl bojácný. Nakonec soupeř srovnal na dva dva. To nás ale nakoplo k tomu, abychom obrátili a začali hrát tu hru z první, ale i z druhé třetiny. Zaplaťpánbůh, že to v té třetí třetině vyšlo.

Jak byste popsal své trefy?
Na ten první gól mi namazal protihráč. Dal mi to krásně na osu, brankář si asi sáhl. Byl to nějaký teploměr. Já jsem nevěděl do poslední chvíle, než diváci zařvali. Puk jsem vůbec neviděl, takže jsem byl strašně rád. U druhé trefy to bylo štěstí. Mára Vaniš mi to zpoza brány dal trochu na dlouhou hůl, já jsem se to snažil jen vystřelit, ale byl to klasický podleďák. Co si budeme namlouvat (smích). Oba dva góly byly šťastné, my jsme však rádi za každý, protože jich dáváme málo. A když se povede takový zápas, tak se od něj prostě musíme odrazit dále a střílet branky.

I v druhém utkání s Kadaní jste skóroval. Budete dávat pro další duel rady svým spoluhráčům?
Rady asi ne. Já můžu říct, že to byly dvě šťastné trefy, ale o nějaký návod asi nepůjde (smích).

V závěru bylo utkání dost vyostřené, přibývaly šarvátky. Šel byste se také poprat?
Kdybych byl na ledě a někdo by mě vyzval, tak v tu chvíli je to něco jiného, člověk má v sobě nějaký adrenalin. Ale že bych měl přímo takovou roli jít na bitku, to určitě ne. Na to jsou tady jiní hráči.

Vy jste dlouho nevyhráli za tři body. Cítili jste, že už je to potřeba?
Říkali jsme si to. Potřebovali jsme to, byl na nás trochu vyvíjen tlak. Za stavu dva dva v Šumperku, kdy jsme si mysleli, že zápas otáčíme a hrajeme to, co jsme chtěli hrát celé utkání, tak se nám to nakonec nepovedlo. Proti Kadani jsme si řekli, že musíme vyhrát. První třetinu jsme vedli dva nula, všechno bylo podle představ, jenže druhou třetinu už začal soupeř snižovat. Bylo to hodně náročné psychicky, ale zvládli jsme to a jsme strašně rádi, protože jsme tuhle výhru potřebovali jako sůl. Akorát ji musíme potvrdit v dalším zápase.

V utkání byl šestkrát vyloučen Martin Mazanec. Překvapilo vás to? Vy se s ním asi znáte …
Já ho takhle znám, on vždycky v něčem takovém vynikal. Za toho stavu to prostě zkusil, vybral si však toho nepravého, protože Aleš (Kotalík, pozn. autora), neříkám, že by ho nezbil, ale nemá to zapotřebí. Asi se chtěl ukázat, nejspíš tu měl rodiče, kamarády. Spíše se chtěl předvádět.

Mezi partnery Motoru se nově objevila i společnost SMRŽ MOTO. Jak se vám povedlo přilákat potenciálního švagra k hokeji, který k tomu neměl takřka žádný vztah?
Je pravdou, že vztah k tomu neměl. Ale od té doby, co chodím s jeho sestrou, tak to Matěje nadchlo. Do Písku se s jeho tréninkovým i pracovním vytížením nemohl dostat, tady to má pár kroků od baráku. Najednou se chytil, začal fandit, chtěl po mně dresy a všechno bylo. Když viděl, že se tady rozjíždí nový klub, tak chtěl pomoci celému týmu a ty peníze dal (úsměv).