Redakce webu vyhlásila anketu „O nejužitečnějšího hráče uplynulé sezóny“. S velkým náskokem jste se stal vítězem. Věděl jste o této anketě?
O anketě jsem věděl, ale o nějakém pořadí ne. Mile mě to překvapilo, že i přesto, že jsem odchytal pouze půlku sezony, lidi ocenili můj přínos pro tým. Vždycky je příjemné vyhrát, ať je to v čemkoliv.

Co pro vás znamená přízeň fanoušků?
Každý hráč to má jinak, já jsem za ty roky v Budějovicích cítil, že mě lidi mají rádi. Když jsem se stal jedničkou týmu a nastupoval ke každému zápasu, vždycky jsem doufal, že s lidmi, kteří mi věří a fandí, si po zápase užijeme radost z vítězství.

Vaším odchodem do Ruska končí jedna část vaší kariéry. Jak budete vzpomínat na České Budějovice?
Za ty roky mám v Budějovicích plno lidí, které mám rád a kteří mi budou chybět, navíc se spoustou kluků jsem se roky denně potkával v kabině. Hodně věcí mi bude chybět, ale už prostě přišla doba, kdy je třeba udělat krok vpřed.

Které období svého působené v Českých Budějovicích považujete za svoje nejúspěšnější?
Já musím říct, že všechny roky, které jsem tu strávil, byly úspěšné, co se týče mě samotného. Během dvou let v juniorech jsem se dostal mezi dva brankaře juniorské reprezentace, byl jsem na dvou juniorských mistrovstvích světa. Poté jsem přišel do áčka, za dva roky, co jsem tu byl s Romanem Turkem, jsem pokaždé odchytal hodně zápasů. Pak přišli tři sezony, za které jsem odseděl na střídačce jediný zápas. Myslím, že z osobního hlediska to nemohlo být lepší. Pochopitelně mi chybí týmový úspěch, ale já osobně jsem se dostal na reprezentace. Kdybych letos neomarodil, byl bych tři roky po sobě na mistrovství světa. Strávil jsem tu skvělé roky, bude mi to tu chybět, ale jak jsem říkal, je čas jít dál.

V životě sportovce přicházejí i neúspěchy. Kdy vám bylo nejhůře?
Pokaždé, když jsme vypadli v play-off, bohužel pokaždé hned v prvním kole. Když máte dobrou sezonu, daří se vám, týmu to šlape, myslíte na nějaký ten úspěch, to vyřazení potom strašně bolí.

Proč podle vás Jihočeši nedokázali zatím vyhrát český titul?
To je věcí spousty faktorů. Jedna věc jsou finance, je třeba postavit tým, který prostě na to hrát o první místo, bude mít. Tady byl tým, který na to měl, ale to skončilo sezonou, kdy byl v Budějovicích trenér Bokroš. Od té doby se začalo více šetřit a naším hlavním cílem se pokaždé stal boj o play off. Ale myslím, že například v sezoně, kdy jsme vypadli s Vítkovicemi ve čtvrtfinále, jsme měli nakročeno daleko. Kdyby jsme tenkrát zvládli nájezdy v pátém zápase v Ostravě, sezona mohla dopadnout úplně jinak.

Na kterého trenéra ve své kariéře nejraději vzpomínáte?
Já vzpomínám na všechny, na každého mám nějaké vzpomínky. Na některé vzpomínám, díky tomu, že jsme měli dobré sezony, jako například na pana Výborného. Na jiné trenéry mám zase třeba vtipné vzpomínky, prostě z každého si něco vezmete. Trenér Draissaitl byl zase úplně jiný trenér, než jsem doposud poznal. I on mi pomohl k tomu, abych letos vyhrál brankařské statistiky. Dal mi pohodu, která je pro mě nutná. Kdykoli jsem něco potřeboval, přizpůsobil mi to. Málokterý trenér tohle pro jednoho hráče udělá, ale on věděl, že brankář musí být v pohodě. Mrzí mě, že jsem byl dlouho mimo hru. Pokud bych byl zdravý, možná bych pomohl k lepšímu umístění, než bylo osmé místo po základní části.

Kdo z Českých Budějovic vám bude nejvíce chybět?
Mě už lidi z šatny chybí, protože postupně odcházeli v posledních letech. Některé odchody jsem nesl špatně, ale s tím se nedá nic dělat. Pochopitelně spousta dalších kluků, kteří zůstali, mi chybět budou, zažil jsem s většinou z nich spoustu věcí.

Jak je podle vás důležitá komunikace hráče s fanoušky?
To je zase hodně individuální věc. Někdo fanoušky potřebuje, někomu je to jedno. Já jako brankář jsem rád, když je, aspoň v domácích zápasech, mám na svojí straně, když mi věří a ocení moje zákroky, a když se mi něco nepovede, nezavrhnou mě.

Budete i v Rusku pravidelně ve spojení s fanoušky přes facebook?
Teď jsem toho nechal, neměl jsem na to moc čas a popravdě mě to přestalo bavit. Ale myslím, že v Rusku budu mít spoustu času sem tam něco napsat a někomu na případné dotazy odpovědět.

Proč jste se rozhodl pokračovat právě v Avtomobilist Jekatěrinburg? V loňské sezóně tým skončil na posledním místě v celé KHL.
Protože jejich nabídka pro mě byla nejzajímavější. Přišlo tam nové vedení, staví nový mančaft. Chtějí to na mně postavit, jako to bylo tady v Budějovicích a tak myslím, že bych se tam mohl cítit jako doma :). Samozřejmě se trošku bojím, aby výsledky nebyly takové, jako v minulé sezoně. Ale já věřím, že jako jedno z největších měst v Rusku, nebudou chtít hrát na konci tabulky a opravdu se budou chtít šplhat tabulkou směrem nahoru. Doufám, že jim v tom pomůžu.

Jaké máte do budoucna ještě cíle a přání?
Nemám žádné velké cíle, doufám, že se mi příští rok v KHL povede, udělám si tam dobré jméno a nějaké roky tam odehraju.

Je pro vás NHL do budoucna lákadlem?
Samozřejmě že je, ale není to pro mě nejdůležitější věc v životě. Život není hokej, mám cíle, mnohem vyšší, které se hokeje vůbec netýkají. Budu v hokeji volit vždy tak, abych byl šťastný v osobním životě. Rád bych se ještě jednou do Kanady podíval, ale když bych měl možnost udělat kariéru jinde, kde by se mi líbilo, bude to super. NHL není jediná cesta, jak být hokejově a hlavně v životě spokojený a šťastný.

Je něco co byste chtěl vzkázat fanouškům HC MOUNTFIELD?
Chtěl bych jim všem poděkovat, za ty roky, které jsem tu strávil, budu na ně moc rád vzpomínat. Doufám, že i lidi na mě nezapomenou. I když jsem jim nevyhrál pohár, na který se už tak dlouho těší. Doufám, že si zase ve větším počtu najdou cestu na stadion a budou dál podporovat jihočeský hokej. Věřím, že se svého vítězství jednou dočkají. Děkuju