Petře, můžete nastínit vaší roli, a jak jste se ke spolupráci s Mountfieldem dostal?
Moje pozice je kondiční trenér, který se stará nejen o mladé hráče, ale i o ty zraněné. Jsem v kontaktu s panem doktorem Zdeňkem Vodičkou a paní fyzioterapeutkou Martou Fixovou. Samozřejmě se snažíme dostat hráče do takové pohody, aby byli schopni návratu na led. Oslovil mě pan Radek Bělohlav, který moji práci viděl na mládeži. S ní jsem se zaobíral gymnastikou, atletickou průpravou a obecnou všestranností, která se z dnešního sportu vytrácí. Snažíme se jí tedy navrátit a používáme různé atletické a gymnastické prvky. Používáme kruhy, hrazdu a další pomůcky.

S Mountfieldem spolupracujete jeden rok. Jak byste ho zhodnotil?
Z pohledu kondičního trenéra hodnotím sezonu pozitivně, a to z důvodu, že jsme celý rok k sobě hledali společnou cestu, kterou si myslím, že jsme našli. Čím více se blížilo play-off, tak přibývali hráči na individuálním i skupinovém tréninku, protože na sobě cítili, že se sebou potřebují něco dělat. Když kluci odehráli v play-off ten nejdelší zápas s Vítkovicemi, tak po něm byli naprosto spokojení s tím, jak se cítili. To byla pro mě dobrá zpětná vazba. Více si ale cením výsledků, které nám přinesla zpráva z FTVS ze začátku kondiční přípravy. Výsledky byly velmi pozitivní z hlediska svalových disbalancí, obecné vytrvalosti a celkového zlepšení. To vše se potom projevuje v sezoně.

U A-týmu tedy působíte celoročně nebo máte vyčleněné určité časové úseky?
S týmem jsem celý rok. Nyní máme za sebou dva tréninky nové přípravy. Zatím se to týká mladší a střední generace. Hlavní kemp začíná 2. května, kdy přijede pan Heller z FTVS a bude testovat hráče.

Jak probíhá komunikace s trenérem Peterem Draisaitlem?
Každý den se setkáváme v šatně, takže komunikace není problém. Snažíme se analyzovat aktuální pocit hráčů, jak z hlediska zdravotního stavu, tak i únavy. Podle toho přizpůsobujeme tréninkové jednotky. Není to tak, že bychom si před měsícem napsali plán. Měníme ho podle aktuální situace. Jde o to, aby se hráči cítili správně. Zkušenější hráči jako Aleš Kotalík, František Ptáček nebo Jiří Šimánek mají zažité své zvyky v tréninku a s nimi probíhají konzultace, když mají oni nějaké dotazy. Já pracuji především se střední a mladší generací, která nezažila takový ten dril. My se ho naopak snažíme udělat způsobem, aby byl plně funkční. Chceme hráče naučit správně cvičit, aby nedocházelo k zbytečnému poškozování vláken, kloubů, kostí a následným zraněním.

Vaše tréninky jsou převážně skupinové nebo individuální? Jak je organizujete?
Většinou si skupinky rozdělujeme tak, že Eda Turek má jednu část, Radek Bělohlav druhou, Láďa Gula nebo Peter Draisaitl třetí a já čtvrtou. Celkem máme balík kolem šestadvaceti hráčů a ten si rozdělíme, takže každý má pět až šest hráčů. Hráči pod každým trenérem mají jiný druh tréninku a skupinky si z jednotlivých stanovišť přehazujeme. V sezoně je to většinou na individuálním přístupu podle toho, kdo co potřebuje. Velmi doporučujeme plavání, které hodně využíval Mikuš a teď Soudek s Kolarzem.

Co je pro hokejistu důležité z hlediska kondiční a strečinkové přípravy?
Vlastně jde o rozsáhlou baterii, do které patří výživa, regenerace a přijatelný trénink pro daného jedince. Každý hráč je jiný a právě individuální přístup je často velmi důležitý. Například jmenuji Langhammera s Vráblíkem. U nich jde o diametrálně odlišné věci. My se pak snažíme jednotlivce navést na správnou cestu. Na začátku je úprava jídelníčku, konzultace doplňkových sportů a věcí ohledně samotných tréninků. Vše je v komunikaci, abychom zjistili, co danému hráči sedí, co nikoliv. Na základě toho můžeme vymyslet další postupy a metody. Je to přínosné jak pro hráče, tak i pro trenéry.

Můžete jmenovat hráče, který je největší dříč a v trénincích si hodně přidává?
Osobně mám radost ze Sujiče (Jakub Suja – pozn. autora). Když přišel z Písku, tak byl odhodlán na sobě pracovat a všude to bylo vidět. Měli jsme individuální tréninky a podle mě udělal největší pokrok. To samé se týká Švihálka, kterého bohužel před mistrovstvím světa potkalo zranění. Kluci tady mají chuť, chtějí znát něco nového a chtějí znát své možnosti. To je pro další práci velmi důležité.

Co všechno na hráče z vaší strany kondičního trenéra v přípravě čeká?
Po konzultaci všech trenérů jsme se dohodli, že zkusíme nový model. Ten se bude skládat z kempů. Například budeme 10 dní pospolu, budeme využívat ledovou plochu u pana Pouzara plus přípravu na suchu. Poté se hráči přesunou na individuální tréninkové jednotky a uvidíme se v červnu. Následovat bude soustředění. V individuálních jednotkách budou hráči vědět, co mají natrénovat, ale my už jim neklademe, zda to udělají dopoledne nebo odpoledne. V průběhu přípravy budeme hráče testovat a samozřejmě se projeví, zda hráč splnil své úkoly. Kontrolu tedy máme neustále.

Pojďme trochu odbočit. Byl jste na stáži v Austrálii. Co jste si odtud přivezl za nové poznatky a jak je budete aplikovat do hokejové přípravy?
Pro mě to bylo takové prozření. Austrálie je krásná země, kde je hezké počasí a lidé se o sebe pořád starají. Dokáží vstávat v pět ráno a jít běhat na pláž nebo si zacvičit do parků. Hokejisté tedy používají australský kruhový trénink, ve kterém využíváme jednotlivá nářadí z gymnastiky, atletiky a další pomůcky. Řídíme se mottem trénuj účelně, odborně a zdravě.

Chystáte se na další zahraniční stáž?
Dopředu tohle moc neplánuji, ale snažím se chodit do sportovních klubů při každé konferenci a dívat se na jejich tréninky. Výborní lektoři se dají klidně najít i v okolí Českých Budějovic. Například máme dohodnutou spolupráci mezi Jihočeskou univerzitou a kanadskou Ottawou, kam posíláme studenty. Když přivezou něco nového, tak se o to samozřejmě zajímám.

Letošní sezona Mountfieldu byla specifická kvůli častým zraněním. Dokázali jste analyzovat, kde by mohl být problém?
Musím přiznat, že jsme měli mimo hru hodně hráčů a bylo to stresující. Řešili jsme, jestli to nebylo špatnou přípravou nebo něčím jiným, co bychom dělali špatně. Hodně jsme to probírali s lékaři a došli jsme k závěru, že to byly opravdu nešťastné náhody. Letos se tomu pokusíme i tak předejít, a to lepší regenerací. Více zapojíme bazén a kompenzační cvičení s fyzioterapeutkou. Doufáme, že tím případným zraněním zabráníme. Zároveň chceme hráčům ukázat, že lze tato cvičení provádět i doma.

Jaké fyzické testy hráči absolvují a jak je hodnotíte?
Každý hráč musí projít vstupním a výstupním testem. Například v úterý mi volal Martin Podlešák, že by si chtěl pro sebe objednat test v Praze na běhátku. Rozhodli jsme se, že letos budeme hráče testovat na spiroergometrii, takže pokud někdo chce, tak mu samozřejmě umožníme další testy, protože je to pro nás zpětná vazba.

Jakou máte osobní vizi do budoucna?
Po jednání s panem Krátoškou a panem Blažkem jsme se domluvili, že se zaměříme na mládež. Chci, aby si už mladí hráči osvojili prvky správného cvičení. Za pět nebo šest let se tito hráči mohou objevit v A-týmu s tím, že jde o kvalitního odchovance se srdíčkem pro českobudějovický hokej. To je jeden z cílů pro další sezony. Mountfield má hodně zkušených trenérů, kteří ví, co hráčům ukázat a předat. Důležité ale je, aby rady trenérů slyšeli nejen hráči, ale i rodiče. Například uvedu vyměnit bílé pečivo za celozrnné, dále pak nahradit sladké vody čistou vodou. Začít od základních věcí a jít do hlubších.