Příběh a vývoj bruslí

Nálezy mluví o tom, že prvopočátky bruslí se objevily již několik tisíc let před naším letopočtem. Šlo o brusle ze zvířecích holenních kostí, které si pravěký člověk zkrátil, vyhladil a provrtal, aby jimi mohl provléknout řemínky a přivázat je na nohu.
Kovové brusle se rozšířily až ve 14. století, a to především v Nizozemsku a Skandinávii, když se brusle připevňovaly k botám řemínky. K odpichu a pohybu na ledě tehdejší bruslaři používali hůlky. Odhodit je mohli až tehdy, kdy se přišlo na to, že brusle se dvěma břity a žlábkem zajistí možnost manévrování na ledové ploše.

Další pokrok na sebe nechal poměrně dlouho čekat. V roce 1848 vynalezl jistý pan Bushnell celokovové brusle. Ty se k botám stále musely připevňovat, ale už šroubovacími svěrkami na kličku. Těmto bruslím se říkalo šlajfky. A z tohoto stádia už zbývalo jen málo k tomu, aby nože byly napevno šrouby a nýty připevněny k botě.

Prvním, kdo vyrobil takovéto brusle, byla roku 1927 kanadská rodinná firmička. Malá rodinná obuvnická společnost si vyhlídla tuto cestu v čase hospodářské krize a vsadila na výrobu bruslí, když v této oblasti viděla velkou možnost výdělku. A vize byla správná - od té doby totiž firma Bauer hraje jednu z hlavních rolí na trhu…

O bruslích s hospodářem Českých Budějovic Jiřím Šrámkem

O výstroj týmu budějovických hráčů se stará hospodář Jiří Šrámek. A tedy samozřejmě i o brusle. "Dodavatelé přijedou v letní pauze a nabídnou nové zboží na sezónu. Včetně bruslí, kluci mají možnost vybrat si věci z nejnovější kolekce té či oné firmy. Brusle jdou ale přes svaz, takže většina hráčů má firmu Bauer," vysvětloval kustod.

Kolik párů bruslí připadne na jednoho hráče za sezónu? "Hráč potřebuje průměrně dvoje brusle za rok. Cena jednoho páru se pohybuje kolem dvaceti tisíc korun. Někdo si nechává deset let stejné věci, vestu či chránič holení. Brusle takovou životnost nemá," odhaluje kustod. A co říci k výrobě bruslí? "Vše se dělá pro pohodlí hráčů, brusle se vyrábějí sériové, ale i na míru pro konkrétního hokejistu. A to například, když někdo má třeba devět a půlky jednu nohu a druhou o čtvrt čísla větší," zmínil Šrámek. "Právě pro takového hráče je nutné vyrobit brusle na míru, aby mu to sedlo. Hráči mají modely podle svých nohou v Kanadě, nebo v Číně, kde se brusle vyrábějí. Kdo tedy potřebuje brusle upravit podle svých potřeb, má u firmy svojí formu," vysvětluje bývalý hráč Budějovic či Trenčína.

Ani brusle na míru ale nezaručí, že hráč bude s výsledkem stoprocentně spokojený. "Aleš Kotalík tak již letos vyzkoušel troje brusle," zmínil kustod, který tuto funkci nezastává jen u budějovického áčka, ale i u mládežnických reprezentací. Důležité je samozřejmě i broušení nožů na bruslích. "Broušení mají na starost maséři na speciálních bruskách. Hráči to chtějí mít kvalitně nabroušené, dost si jich na to potrpí," usmívá se Šrámek.

Aleš Kotalík: Těžší hráči potřebují tvrdší brusle

Českobudějovický útočník Aleš Kotalík patří k hráčům, kteří si na výběru bruslí dávají záležet a když není zcela spokojen, hledá dál vhodnou botu. "Protože jsem velký a těžký hráč, tak mi brusle rychle odejdou. Jak se brusle opotřebují, tak už mě nedrží v bruslařském oblouku a v soubojích tak, jak bych potřeboval," vysvětloval. "Takže potřebuji extra tvrdé brusle. Mám je extra ušité, protože kotník mám položený jinak," potvrdil, že má brusle šité na míru.

"Spotřebu bruslí mám rozhodně větší, než kluci, kteří váží osmdesát kilogramů," pokračoval hokejista k tématu. A jak to má hráč s bohatými zkušenostmi z NHL s broušením bruslí, potrpí si na něm? "Ani ne, na to jsou jiní experti. Třeba Jarda Jágr, ten je schopný brousit brusle třikrát za třetinu," usmál se Aleš Kotalík.

---

Výroba bruslí

---

V sérii článků jsme již uvedli:
1) Brankářské masky
2) Hokejky
3) Puky
4) Rolba a ledová plocha