14.12.2010, Petr Novotný

Bojíme se hrát s pukem. To musíme změnit, říká Mikeska

Extraliga má pauzu. Do poloviny příštího týdne budou týmy trénovat, aby se pak vrhly na důležité období sezony. Zápasy kolem Vánoc a na přelomu roku jdou rychle po sobě a kdo v nich zaváhá, může se tabulkou výrazně propadnout. Budějovičtí hokejisté teď nezažívají nejpovedenější období. V listopadu uhráli jen šest bodů, což je dost málo a v prosinci se zatím příliš nezvedli. „Musíme se zaměřit více na obranu,“ říkal před zápasy s Mladou Boleslaví a s Kladnem Michal Mikeska, kterého fanoušci zvolili hvězdou měsíce listopadu.

Vyhráváte hlasování fanoušků často?
Abych řekl pravdu, tak ani nevím. Asi to bylo poprvé. Takovouhle hvězdou měsíce jsem nikdy nebyl.

Dvakrát před vámi to vyhrál brankář Jakub Kovář. Těší to, že jste další v pořadí?
Jako myslíte první hráč z pole (směje se)?

Můžeme to vzít i tahle…
Dělám si trochu legraci. Samozřejmě, že tohle potěší. Když se člověk líbí fanouškům, kteří na nás stále ještě nezanevřeli, rozhodně to potěší.

Čím myslíte, že jste si to zasloužil?
Nevím, čím jsem si to zasloužil. Je to otázka spíš pro ty, co pro mě hlasovali: pro mou manželku, pro mou mámu a tak (směje se). Nevím. Těžko říct. Možná občas lehnu do nějaké střely, něco zblokuju. Je těžké sám sebe hodnotit. Na druhou stranu týmově se nám moc nedařilo. Je to otřepaná fráze, ale kéž bychom měli o šest bodů víc a prděli na nějaké hvězdy měsíce.

Pojďme ještě k tomu listopadu. Jaký byl?
Pokud se nepletu, za listopadu jsme udělali šest bodů. To je strašný a na to nejde nic říct a neexistují na to žádné omluvy. Je to tragédie a je to vidět na propadu tabulkou. Měli bychom ještě rychle něco posbírat ve zbytku prosince, protože další takový měsíc a už bychom tu šestku těžko doháněli.

Podepsala se na vás nějakým způsobem šňůra čtyř zápasů bez bodu, kterou jste měli na začátku listopadu? Do té doby jste vyhrávali.
To se stane. To se stane každému manšaftu, že má třeba tři zápasy nějak hluché. To však nemůže nikoho rozhodit. Byly jsme nahoře a měli bychom se z toho otřepat. Asi je ten problém trochu větší. Asi děláme něco špatně a děláme to špatně pořád. Nemusí to být jen otázka těch čtyřech zápasů, které bychom vypustili nějakým sebeuspokojením. Děláme něco špatně a neodstranili jsme to.

Pak přišlo vítězství na Spartě a zdálo se to být všechno v pohodě. Jenže přijel Litvínov a vyhrál…
Doma Litvínov. Prostě jsme věděli, že venku ještě neuhráli ani bod. Všechno jsme věděli a podle toho jsme asi taky nastoupili. První třetina byla dobrá. Nedali jsme góly. Neodskočili jsme. Uspokojili jsme se a soupeř je dal. Pak už se to těžko dohání. Kolik jsme jich dostali? Šest?

Doma je to dost…
A to byla zrovna šňůra. Doma s Třincem jsme měli šest gólů, pak venku někde a doma zase šest gólů s Litvínovem. Inkasujme hrozně moc. Doma nebo venku by se měli dostávat dva góly max a na tom bychom měli pracovat. Jestli Litvínov přestřílíme sedm šest… Nevím, jestli je to úplně správná cesta. Možná nad tímhle bychom se mohli zamyslet.

V první polovině soutěže se vám dařilo. (Vstoupí do otázky: Dařilo se nám nedostávat góly). Ve druhé polovině zatím ne, proč?
To je otázka. Myslím si, že se zbytečně bojíme něco udělat s pukem, abychom neudělali chybu. Kotouče vyhazujeme a čekáme, co bude dělat soupeř. Děláme to místo toho, abychom se snažili soupeři vnutit naší hru a on mezi náma musel lítat a hledat puk. Je to přesně naopak.

Vaše výkony jsou také dost nevyrovnané. Jednou vyhrajete na Spartě a prohrajete s Litvínovem. V prosinci zvítězíte ve Vítkovicích, doma to nepotvrdíte s Plzní a podobně….
Třeba s Plzní si myslím, že to bylo většinu zápasu jedna jedna a to je podle mě v pořádku. Ale nevyrovnané výkony máme, to je pravda. Těžko říct. Já si myslím, že je to odraz toho , jak hrajeme. Odhazujeme od sebe puky, aby to náhodou nebylo na mě. Možná víc pohybu b y to chtělo nebo souhry. Něco vázne, něco je špatně.

Když se zpět ohlédnete za listopadem, který zápas byl nejlepší? Ty bláho. Asi některý z těch dvou vítězných, ne?(směje se)

Asi ano.
Pokud vím, tak jsme tam porazili hodně vysoko Kladno na začátku. Bez podcenění Kladna byl tenhle zápas povinný a my jsme ho zvládli. Ve druhém zápase jsme porazili Spartu, tak se pojďme bavit o Spartě venku. I když nemá ideální období, pořád je to zápas venku a my jsme ho zvládli.

Naťuknul jste Kladno. Porazili jste ho doma 7:1, ale byl to jen jednou v této sezoně, co jste někoho výrazně přehráli.
Porazili jsme třeba 5:1 Slavii. Ale těchto zápasů je opravdu málo. Ale nemusíme vyhrávat takovými rozdíly. Když se naučíme hrát na maximálně dva obdržené góly, dva nebo tři vždycky dáme a budeme bodovat pravidelněji, výkony nebudou nevyrovnané. My se ženeme za góly a máme díry v obraně. Víc dostáváme a pak je to takové divoké. Vrátím se ještě k Plzni a zápasu jedna jedna. Na Slavii jsme taky drželi strašně dlouho jedna jedna a dostali góly až v posledních minutách. Tohle si myslím nebylo tak špatný. Těch gólů dostáváme míň a to je základ.

Když jste předtím vybral nejlepší zápas, co nějaký strašák? Budí vás ještě nějaký zápas?
Ne, že by mě budil, ale takový můj názor je, že nám to nejde v Liberci. A to docela dlouhodobě.

Teď je reprezentační přestávka. Přijde vhod?
Takhle nad tím nepřemýšlím. Je přestávka, tak je přestávka. Potrénujeme, jsou tam dva dni volna. Budou tréninky a zase něco uděláme. Jelikož máme výkony nevyrovnané, nemáme ani šňůru úspěšnou, ani tu neúspěšnou, je mi to celkem jedno.

Po přestávce už přijde důležité období, kdy se body sbírat musí, ne?
Pokud člověk nesbíral body do teď, tak teď už musí začít. Když nezačne, bude průšvih.