06.06.2009, Miroslav Mayer

Hraji vždy se staršími, usmívá se Bohumil Jank

Č. B u d ě j o v i c e - Posledním z řady hráčů, kteří v minulém roce reprezentovali Českou republiku v mládežnických reprezentacích, je obránce Bohumil Jank, který byl dokonce kapitánem výběru do sedmnácti let. Do poslední chvíle bojoval i o účast na MS hráčů do osmnácti let v USA. V příští sezóně si tento šampionát nechce rozhodně nechat ujít.

Jak došlo k vašemu přesunu do Českých Budějovic?
Nejdříve se na zápasy jezdil dívat pan Formánek, pozoroval mě průběžně celou sezónu. První kontakt jsem měl s panem Červeným, který vyjednal přestup z Milevska. Přišel jsem do Českých Budějovic do sedmé třídy na základní škole.

Takže jste po příchodu do Českých Budějovic začal hrát za sedmou třídu?
Čekal jsem, že jdu do kvalitnějšího týmu a kvalitnější soutěže a budu hrát za sedmou třídu. Jenže ono to bylo jinak. Hned mě dali o tři roky výše do dorostu. Začátky byly hodně těžké. Byl jsem mladý a plnil jsem to co mladí dělají - sbíral jsem puky, myl jsem láhve, upravoval výstroj atd. Začátky nebyly jednoduché, navíc dodnes jsem "mladý", protože vždy hraji o rok, nebo dva výše. Už jsem si na to zvykl.

Hned v první sezóně jste hrál za čtyři týmy, od sedmičky po dorost. Jaké to bylo hrát v odlišných týmech?
Nejlépe se mi v tu dobu hrálo za devátou třídu. V dorostu to bylo silovější a rychlejší, hrálo se více do těla a zápasy jsem tam spíše proseděl. V devítce jsem hrál i přesilovky. Trenéři chtěli, abych pomohl osmičce, nebo sedmičce, ale vždy to byly jedny z mojich nejhorších zápasů. Bylo to těžké hlavně proto, že tam nebyl nikdo, kdo by se mnou hrál. Vždy jsem byl rád, že můži pomoct. Nikdy jsem nedělal problémy a když trenéři potřebovali, tak jsem šel rád.

Jako obránce jste dost produktivní. Nenapadlo některého trenéra vyzkoušet vás jako útočníka?
To bylo ještě v Milevsku, kdy mě trenér poslal do útoku. Odehrál jsem dva zápasy a byl jsem dost produktivní, měl jsem sedm gólů a tři nahrávky. Hrál jsem levé křídlo a docela se mi to zamlouvalo. Trenér mě pak zase stáhl do obrany a zdůvodnil mi to tím, že když jsem v obraně, tak se cítí jistěji. Jsem dost vysoký a mám dobrou střelu, ale nejsem moc šikovný na ruce. Tady v Budějovicích se už nikdo nepokusil dát mě do útoku.

Počtem startů za mládežnické reprezentační výběry patříte mezi zkušené matadory. Jaké to bylo poprvé?
Poprvé to bylo v Rakousku, byl to druhý sraz reprezentace do šestnácti let. Na první jsem nemohl kvůli operaci kolene. Hned mě udělali kapitánem a to byl velká pocta. Byl jsem strašně nervózní. Mít "lvíčka" na hrudi je něco úžasného. Časem nervozita upadala a bylo to lepší a lepší.

Na který zápas v reprezentačním dresu nejraději vzpomínáte?
Všechny zápasy jsou pro mě velkým zážitkem. Do každého zápasu se vydám na sto procent, abych byl vidět, nějakým způsobem se zvýraznil a pomohl týmu. Nejlepší byl asi první zápas. To bylo něco neskutečného, hned při prvním střídání jsem dal gól! Pozvedlo mě to výše a měl jsem velkou radost.

V minulé sezóně jste hrál za juniory, jako jediný mladší hráč v Českých Budějovicích. Jaký je rozdíl mezi dorosteneckou a juniorskou extraligou?
V dorostu se hodně "lítá", hokejky jsou nahoře a hráči nedávají moc pozor. V juniorech je to už opatrnější, v soubojích se dávají ruce hodně dolů. Je to o dost silovější, rychlejší, přesnější a více se kombinuje. Na vše je méně času.

V základní části jste dost produktivním obráncem, ale v play-off se vám po této stránce moc nedaří. Čím to je?
Je to tak. Nevím, čím je to způsobeno. Možná mám v hlavě to, že nejdříve nesmím dostat góla a pak teprve do útoku. Říkám si, že já jsem tam od toho, abych bránil a nedostal góla a od střílení branek jsou útočníci. V sezóně se snažím být více otevřený a v play-off je to z mé strany opatrnější. Snažím se neudělat chybu.

Do juniorky jste nastoupil jako mladý hráč, ale nakonec jste dostával hodně času na ledě. Čekam jste, že si tolik zahrajete?
Loni jsem nemohl absolvovat letní přípravu a tak jsem počítal, že začnu s dorostem. Pan Šrámek mi řekl, že začnu s juniory. Bylo mi řečemo, že o místo v juniorech se můžu poprat a patřit mezi sedm, osm obránců. Tak jsem se snažil propracovat se do sestavy. Postupem času jsem se dostal do druhé lajny se Standou Dietzem a zůstali jsme tam až do konce sezóny. Pak to přicházelo víc a víc. Dostával jsem příležitost na přesilové hry i na oslabení. Bylo to pro mě něco neuvěřitelného, že jsem se jako prvoročák dokázal vyrovnat o dva, tři roky starším klukům.

Charakterizoval byste svůj herní styl? Považujete se spíše za ofenzivního, nebo za defenzivního obránce?
Spíše defenzivní obránce. Spíše bráním, než tvořím. Od toho tam byl letos spíše Standa Dietz, který tvořil. Já jsem se snažil hrát více do těla, vyhrávat souboje a nahrát. Nedělat žádné zbytečné kličky navíc.

Junioři měli letos velmi dobrou sezónu. Jak jste ji prožíval vy?
Pro mě to bylo něco nového. Takhle daleko jsem se ještě v životě nedostal. V zápasech play-off se šlo opravdu na krev. Často jsme hráli i na čtyři obránce. Čtvrté míste je s odstupem času určitě úspěch, ale mi jsme si před sezónou dali cíl, že chceme do finále. Rozhodující semifinálový zápas ve Vítkovicích jsme měli dobře rozehraný a vůbec nevím co se stalo. Vedli jsme 2:0 a vnutili jsme jim naši hru. Najednou jsem šli na led a bylo všechno naopak. Přiznám se, že jsem to obrečel. Bylo to hodně kruté, taková rána proti zdi.

Na zápasy play-off přišla slušná návštěva. Vnímáte jako hráč, když hrajete před bouřící diváckou kulisou?
Já to vnímám hodně. Na zápasy reprezentace chodí slušné návštěvy a mě to pomůže k lepšímu výkonu. Pokud dá hráč dobrou přihrávku, nebo zahraje dobře tělem, tak to v publiku zahučí atd. Je to skvělý pocit, když je zaplněný stadion a tolik lidí vás přijde podpořit. Je to nezapomenutelný zážitek.

Čeho byste rád dosáhl v příští sezóně?
Chtěl bych se samozřejmě udržet v juniorech a hrát mezi čtyřmi nejlepšími obránci. Pokud možno se dostat na mistrovství světa osmnáctiletých. Chtěl bych si párkrát zatrénovat i s extraligovým týmem mužů, abych získal další zkušenosti.

Láká vás do budoucna třeba i juniorská zámořská soutěž?
No něco by mě tam rozhodně lákalo. Mám za sebou dvě operace kolen a tak preferuji vzdělání. Chci si dodělat školu a mít maturitu. Pak bych možná přemýšlel o Americe. Rád bych, pokud možno, vydržel co nejdéle v Českých Budějovicích a dodělal si školu. Do budoucna bych se rád dále věnoval hokeji i třeba jako trenér mládeže.

Statistiky Bohumila Janka

Sezóna  Klub                            Z  G  A  B  TM  +/-
2004-05 HC ZVVZ Milevsko - 8.tř.       12  4  2  6  35    -
                           7.tř.       30 29 16 45 103    -
                           6.tř.        2  7  3 10   0    -
2005-06 HC Č. Budějovice - dor.         5  0  0  0   0  - 1
                           9.tř.       23  5  4  9   4    -
                           8.tř.        9  6  1  7   4    -
                           7.tř.       10  7  3 10  16    -
2006-07 HC Č. Budějovice - dor. (E)    41  4  4  8  34  +20
                           dor. (E,p-o) 5  1  0  1   0  - 2
                           9.tř.        -  -  -  -   -    -
2007-08 HC Č. Budějovice - dor. (E)    43  6 11 17  64  +13
                           dor. (E,p-o) 2  0  0  0   4    0
2008-09 HC Č. Budějovice - jun. (E)    46  5  9 14  42  + 7
                           jun. (E,p-o) 7  0  0  0   6  - 2
                           dor. (E,p-o) 1  0  0  0   2  - 2

Reprezentace 
2007-08 Reprezentace ČR 16             13  5  2  7  22    -
2008-09 Reprezentace ČR 17             10  1  3  4  14    -