03.06.2009, Michal Špírek

S trenérem Tlačilem nejen o letní přípravě HC MOUNTFIELD

Č. B u d ě j o v i c e - Jan Tlačil, hlavní kouč HC MOUNTFIELD, má na starosti letní přípravu svých svěřenců. Dění kolem hokeje se přirozeně nyní nepropírá například v médiích tak, jako tomu je v sezóně. Ale právě v tomto období se může rozhodovat o tom, jak bude tým v nadcházejícím ročníku úspěšný. „Chci, abychom mohli říct, až hráči nastoupí k prvnímu zápasu, že jsme pro to udělali všechno a mít ten pocit, že můžeme vyhrávat,“ říká Jan Tlačil.

První otázka směřuje k probíhající letní přípravě týmu. Běží zatím podle plánu, je všechno v pořádku? A může se stát, že kdyby například dlouho pršelo, že to přípravu a její cíl nějak ohrozí?
Všechno probíhá tak jak má, jsem spokojen. Samozřejmě, že počasí přípravu narušit může, ale my jsme mistry improvizace (úsměv). My už jsme v té fázi, kdy si připravujeme trénink jednak na dobré počasí, jednak na špatné počasí. To znamená trénink do haly, trénink ven, trénink s činkami, trénink bez činek, je toho dost.

Příprava probíhá ve čtyřech blocích, oddělených od sebe vždy týdenní pauzou. Každý z těchto bloků má úplně odlišnou náplň, nebo na sebe fáze přípravy nějak navazují a doplňují se?
Každý blok má nějaký směr a celá letní příprava se nějakým směrem ubírá. Bloky jdou v jakési posloupnosti a jejich cílem je, aby mužstvo, až půjdeme na led, bylo fyzicky připraveno na jedničku. Chci, abychom mohli říct, až hráči nastoupí k prvnímu zápasu, že jsme pro to udělali všechno a mít ten pocit, že můžeme vyhrávat.

Zajímalo by mě, jak se taková příprava vůbec vytváří. Máte například určité know-how ohledně náplně přípravy, které aplikujete u všech týmů? Anebo se díváte na potřeby mužstva a na ty poté reagujete?
Na každý tým nepasuje každá příprava. Měl jsem to štěstí, že jsem se dostal do světa a viděl, jak se připravují týmy tam. A také díky vysoké škole jsem měl tu čest se seznámit s lidmi, kteří na stránce fyzické přípravy pracují velice vysoko. Ta problematika se stále vyvíjí a věda stále přináší nové a nové poznatky a já se snažím držet na špici. Díky působení v zahraničí jsem poznal lidi, kteří se v tomto snaží být opravdu vepředu, já se díky nim obohatil a chci, aby se hráči, kterým se to pokouším předat dále, cítili dobře a byli připraveni tak, jak potřebujeme.

Takže příprava je tým od týmu jiná…
V hokeji v Čechách se nám nyní nedaří dělat tak, jak bychom chtěli, protože zbytek hokejového světa pracuje trochu jinak. A já se právě snažím využít těch zkušeností, které jsem si přinesl, a tým připravuji tak, abych byl schopen reagovat na změny v ledním hokeji a tým byl připraven.

Když bych po vás chtěl označit určitou bolavou patu současného kádru HC MOUNTFIELD, něco, co jste si vzal za úkol během přípravy zlepšit, zmíníte něco?
Já bolavou patu označovat nechci. Nechci hráčům říkat to, že třeba něco neumí nebo že nejsou připravení. To v žádném případě. Hráč se vyvíjí, a vyvíjí se za každého věku a vyvíjí se pořád. A pokud je schopný a ochotný akceptovat impulsy, které mu trenér předává… O bolavé patě mluvit nechci, hráč je prostě živý materiál a každý hráč, když chce, se může stále zdokonalovat.

Zaujala mě jedna věc. Aspoň podle fotek co jsem viděl to vypadá, že s mužstvem tu letní přípravu vlastně absolvujete – běháte, předvádíte cviky…
To není pravda (úsměv). Ta cvičení, která jim ukazuju, jsou pro hráče nová, nikdy je nedělali a ty jim ukázat musím. A jsem rád, že jsem ve stavu, kdy hráčům ještě něco předvádět můžu (smích). Cvičení mají i takový psychický podtext, kdy to všechno musí ovládat hlava. Jsem rád, že to takto ukázat můžu, na vysvětlení by byla cvičení hodně složitá.

Nyní disponujete hodně širokým kádrem, že? V přípravě je i hodně mladých hráčů…
Do přípravy jsme vzali juniory, kteří v loňské sezóně ukazovali, že by se do dospělého hokeje mohli dostat, proto dostali tu možnost připravovat se s mužstvem.

Můžete jednotlivé mladíky nějak charakterizovat, říci, co by mužstvu mohli přinést?
To je boj o získání místa v prvním mužstvu. To není o tom, že by tým měli nějak spasit. Jde o to, že se ukázali v juniorském mužstvu jako perspektivní a my jim umožnili tu přípravu zde. Ale podstatné je, že oni musí být lepší než hráči, kteří v mužstvu už jsou. A to se jim povést může, je to na nich. Jsou mladí hráči, kteří si místo vydobýt dokážou. Já chtěl, aby mi ukázali, co v nich je a že na to mají. Samozřejmě znám jejich přednosti a jejich herní projev. A zatím pracují velmi dobře.

Z tohoto pohledu, kdy ne všichni se do mužstva dostanou, bude asi velkým skokem kupředu farma v prvoligovém Táboře, ne?
Já chci mít tak silné mužstvo, aby to zaručilo, že budeme hrát hezký hokej. A farma v Táboře? Zatím nevím, jak bude fungovat, nebyl jsem seznámen, jakým způsobem budeme spolupracovat, takže tuto otázku nemohu komentovat. To znamená, že já připravuji hráče pro své mužstvo.

Ale farma by se určitě hodila…
Za to, že Tábor postoupil, jsem velice rád, to jsme si představovali. A farmu si samozřejmě přeji. Nyní je otázka, jak bude ta spolupráce nastavena, jak bude v Táboře složeno mužstvo, jejich kmenoví hráči a příchozí naši hráči, aby to vše bylo v takové poloze, ve které to bude fungovat.

Zeptám se i na posily a odešlé hráče. Jste s obměnou v týmu spokojen?
Ztratili jsme de facto čtyři hráče – Sičák, Toman, Mucha a Bílek.

Koukám, že Dudu jste do výčtu nezahrnul…
S Radkem Dudou nepočítáme. Odešlo tedy pět hráčů, přišel Honza Snopek, za tohoto obránce jsme velmi rádi.

Čekal jste více změn?
Čekám (důrazně). My jsme říkali už po sezóně, že bychom rádi získali jednoho centra. A rád bych přivítal ještě jednoho obránce.