Sedm branek. Přesně tolik jich ve středečním středoevropském podvečeru inkasovali hokejisté HC MOUNTFIELD ve svém prvním vystoupení v Lize mistrů. A na tohle vystoupení by určitě rádi zapomněli. „V mládeži jsem asi podobný výsledek zažil, ale v mužích ještě ne,“ tvrdil útočník Lukáš Květoň, když se ve čtvrtek chystal na trénink. Jihočeši se ten den vrátili z namáhavé a náročné cesty. Díky různým prodlevám a kontrolám na ruské straně se cestování protáhlo. „Bylo to dlouhý, protože jsme museli pořád někde čekat, ale jinak utekla jako každá jiná. Muselo se to nějak přetrpět,“ dodal Květoň.

Hned v pátek však musí hokejisté znovu na led. K poslednímu zápasu první čtvrtiny extraligy přijede do Budvar arény Liberec. Může mít právě dlouhá cesta vliv na výkon týmu? „Těžko říct, ale přijde mi to podobné jako když se třeba jede z Vítkovic. Akorát že tohle bylo opravdu extrémně dlouhé a únavné. Jestli se to někde projeví, to je otázka. Musíme doufat, že ne, i když nějaký vliv to určitě mít může,“ myslí si Květoň.

Stejné je to i s psychickou mužstva. V extralize se Jihočechům nedaří, jak si před sezonou představovali a do toho se zařadila blamáž v Ufě. Nálada v týmu není optimální a všichni si to uvědomují. Nic jiného jim ani nezbývá. „Ideální to rozhodně není. V minulých sezonách nám to šlo dobře, ale najednou se nedaří. Musíme se z toho vyhrabat. Výsledky, kterých jsme dosáhli, už jsou pryč a teď je třeba makat nanovo,“ říká Lukáš Květoň. Najít příčiny průměrných výkonů celého týmu však nedokázal.

„Děláme chyby a celkově nejsme ve své kůži. Jinak než dřinou se ale nahoru nedostaneme, takže musíme bojovat,“ soudí. Jestli jsou jeho slova planá nebo ne, můžete vidět už v pátek proti Liberci, který si také bude chtít spravit chuť, využít současné formy HC MOUNTFIELD a vylepšit si svou nevalnou bilanci.

---

Nadšený z výkonu a výsledku v Ufě nebyl pochopitelně nikdo. Výjimku netvořil ani obránce Vladimír Sičák, který má dostatek zkušeností z těžkých soutěží v zahraničí. Tentokrát je ani on nedokázal prodat. „Ukázalo se, že nemáme sílu ani v obraně, ani v útoku,“ všiml si Sičák, který musel chvílemi jen bezradně přihlížet, jak se na osamoceného Romana Turka v bráně řítí osamocení domácí.

Turek tým podržel, jak to šlo. Sice inkasoval sedm branek, ale obrovské množství jich pochytal. Navíc vydržel i přes velký počet inkasovaných gólů v brance a uchránil kolegu Jakuba Kováře od hodně nepříjemné zkušenosti. „Jedinou světlou stránkou je náš gólman. Díky němu jsme nedostali patnáct gólů ale jen sedm,“ prohodil sklesle Sičák.

Kde hledal důvody veliké porážky on sám? „Důvodů je víc. Někdo může hledat chybu v časovým posunu, někdo v tom, že máme mužstvo, kde je plno kluků, kteří v životě nehráli s takovým soupeřem. Ufa nás prostě jasně přehrála po všech stránkách,“ ví Vladimír Sičák.

Teď bude pro českobudějovické hokejisté nejdůležitější na nepříjemnou zkušenost hodně rychle zapomenout, otřepat se, jít dál a začít druhou čtvrtinou soutěže v lepším světle, než tu úvodní. „Když vás někdo porazí o třídu nebo dvě, tak je těžký se nad tím aspoň chvilku nezamyslet. Je ale pravda, že oni mají opravdu super tým,“ vrátil se ještě k Ufě Vladimír Sičák. I on už však vyhlíží novou výzvu a tou bude páteční duel s Libercem.