18.03.2008, Tomáš Zetek

Jihočechy čeká pátý pokus

Č. B u d ě j o v i c e – Vsetín, Slavia a Pardubice. To jsou soupeři, kteří v nedávné historii zhatili českobudějovickým hokejistům radost z postupu do finále nejvyšší soutěže. Na jihu Čech ji ještě v novodobém systému extraligy, kde rozhoduje play off, nezažili. Hráči HC MOUNTFIELD budou usilovat o to, aby se do řady “prokletých“ soupeřů nepřipojily po letošním semifinále Karlovy Vary. To by totiž znamenalo postup svěřenců Josefa Jandače a Milana Černého do finále letošního ročníku!

Cestu do finále pokazil nováček a pak mistr

Psal se rok 1994 a Jihočeši vstupovali do sezony s touhou probít se do play off. To se jim podařilo a ve čtvrtfinále oplatili mistrovské Olomouci vyřazení z předchozí sezony. V boji o postupu do finále se jim postavil ambiciózní nováček ze Vsetína. „Tehdy to bylo nové jméno na hokejové mapě, ale rozhodně to nebylo mužstvo žádných nováčků. Vsetín měl v kádru řadu vynikajících hokejistů s bohatou extraligovou historií a reprezentačními zkušenostmi,“ vzpomíná po letech Petr Sailer, současný kapitán HC MOUNTFIELD.

Ten jako jeden ze dvou pamětníků sezony 1994/1995 obléká českobudějovický dres i letos. Tím druhým je gólman Turek. „Do seniorského hokeje jsem naskočil o rok dříve,“ upozorňuje Sailer. V týmu vedeném hvězdami jako byli Horák, Ťoupal či Božek se Sailer rozkoukával. Vyřazení Vsetínem v semifinále tak přihlížel jen ze střídačky.

O rok později zopakovali Jihočeši vynikající výsledek a po čtvrtfinálovém vyřazení pražské Slavie se jim do cesty postavil opět Vsetín. V tu chvíli už ale nikoliv nováček, nýbrž obhájce titulu. „Nebylo divu, že Vsetín tehdy vyhrál. Měl opravdu výborné mužstvo.“

„Vzpomínám si, že v té druhé sezoně byl náš tým trochu jinak postaven. Chtěli jsme se znovu dostat do play off a dál už to bylo nad plán,“ opráší třináct let starou minulost Sailer.

Kádr HC České Budějovice tehdy opravdu prošel obměnou. Tou nejvýraznější na postu gólmana. Talentovanému Romanu Turkovi začala být domácí košilka velice těsná a vyrazil do Německa. Na jeho místo angažovali Jihočeši Oldřicha Svobodu. Změna se udála i na pozici lídra mužstva. Odešel Roman Horák a na jeho pozici se posunul Radek Ťoupal. Nic platné tyto změny, protože tým opět ztroskotal na vsetínském zázraku, jenž si dokráčel znovu pro titul.

Vzhledem k tomu, že ve zmíněných sezonách se ještě hrála utkání o konečnou třetí příčku, sezona po semifinálovém vyřazení pro nikoho nekončila. V ročníku 1994/1995 Jihočeši přehráli v bitvě o bronz Kladno. Rok na to nestačili na Spartu Praha.

Petr Sailer: Letos bychom to měli prolomit a dostat se do finále

Extraligy od té doby prošla velkým vývojem z pohledu diváka. Co se týče samotné hry, tam už se tolik změn neudálo. „Změnil se jen herní styl, protože teď je plno užších hřišť a hraje se víc kontaktní hokej. Play off jako takové je ale pořád stejně náročné. Je to vrchol sezony, kam se dostanou jen nejlepší mužstva a vždy je těžké se v něm někam propracovat,“ tvrdí Petr Sailer, který jako jediný hráč zažije v českobudějovickém dresu páté semifinále. Dvě si zahrál v polovině devadesátých let a další dvě loni a předloni.

„Těžko srovnávat kádr, co máme nyní, a ten, co tady byl před patnácti lety. Jsme třetí rok pohromadě a v tom je naše výhoda. Cítíme, že letos už bychom to měli prolomit a do finále se dostat.“

Po ostudném sestupu ze sezony 2003/2004 se začala psát nová historie klubu. Mužstvo se hbitě vrátilo mezi elitu a ihned nastavilo laťku úspěchu hodně vysoko. Postup do play off z osmého místa. Vyřazení suveréna základní části z Liberce. A nakonec vypadnutí se Slavií v semifinále. To byl scénář první sezony po návratu do extraligy.

Druhá se jí v lecčems podobala. Jihočeši už ale nebyli úplnými outsidery. Oplatili Pražanům v prvním kole play off vyřazení z minulé sezony. Opět ale skončili těsně pod vrcholem. Tentokrát na hokejkách Pardubic. „Právě ze série s Pardubicemi čerpáme. Byla to pro nás velká zkušenost, kterou chceme letos zúročit,“ má jasno kapitán Petr Sailer.

Podaří se tedy českobudějovickým hokejistům na pátý pokus postoupit do finále?

Ondřej Veselý nemusí pro motivaci chodit daleko

Pomoci by k tomu měl i Ondřej Veselý. Ten loni kvůli zranění nedohrál sezonu, a při závěrečném tažení tudíž mužstvu chyběl. „O to víc se letos těším z každého utkání,“ říká nadšeně bývalý hráč Vsetína a Zlína. Právě v dresech těchto klubů nasbíral třiasedmdesát startů ve vyřazovacích bojích, čímž se pasoval do role nejzkušenějšího hráče HC MOUNTFIELD v play off. „Těžko to takhle hodnotit, ale co se týče počtu startů, tak je to možná pravda,“ soudí s úsměvem Veselý.

„V play off je to všude stejné, když se přejde čtvrtfinále, tak nikdo nechce skončit. Každý je odhodlaný postoupit do finále. To bylo ve Zlíne, Vsetíně i tady. Nejdůležitější je nebýt uspokojený,“ je si jist rodák z Valašska.

V letošní sezoně se Veselý zapojuje do sedmého play off své kariéry. Ve třiceti let výborný počin. „Základní část je někdy stereotypní. Když tým šlape, tak se potom spíš soustředí na play off, takže motivace mi určitě neschází.“

Ondřej Veselý je jedním z dlouhé řady hráčů, kteří stáli u zrodu českobudějovického úspěchu posledních tří let od samotného počátku. Po návratu Jihočechů do extraligy podlehl vábení manažera Látala a přestoupil pod Černou věž. S týmem zažije třetí semifinálovou účast v řadě. „Každý rok byl jiný. V tom prvním jsme šli do hry jako outsider. Porazili jsme Liberec a to nikdo nečekal,“ vzpomíná na velký úspěch Veselý.

„Loni už se od nás čekalo trochu víc, ale nebylo to tak jako letos. Hodně lidí nás považuje za favorita a i my cítíme, že je velká šance udělat výrazný úspěch. Máme zkušenosti, jsme dlouho pohromadě, takže je reálné dosáhnout vysoko.“