14.06.2025, Tomáš David

Pan Čihák má ze mě občas infarkt, říká s úsměvem Tomáš Cibulka

Tomáš Cibulka se stal nejnovějším hostem fanouškovského Šampion podcastu. Kde strávil dovolenou? Jak se na jeho odvážné kličky dívají trenéři? A kdo byl pro něj v poslední sezóně největším mentorem v týmu?

Po udělení ceny pro nejlepšího nováčka extraligy v ročníku 2024–25 si Cibulka dopřál zaslouženou dovolenou. „Dovolená v Egyptě sice byla trochu kratší, jen osm dní, ale už bylo potřeba se zase vrátit do normálního režimu a přípravy. Už tam jsem chodil trochu cvičit, protože bych osm dní nevydržel jen ležet,“ prozrazuje 21letý zadák.

Nyní již s týmem absolvuje přípravu na ročník 2025–26, ve kterém bude moci opět předvádět své kvality, díky kterým si vysloužil pozici elitního beka Motoru. „Nebylo to tak, že by za mnou přišli a řekli, že to bylo vyloženě hezké. Pan Čihák mi spíš vždycky říkal, že z toho dostane infarkt. Vím, že to je riskantní, ale kdyby nikdo neriskoval a nedělal chyby, tak každý zápas skončí 0:0,“ popisuje Cibulka s úsměvem riskantní stahovačky na útočné modré čáře, které zdobí jeho hru.

Svůj talent piloval v Kanadě, kde odehrál tři sezóny za juniorské celky Val–d’Or a Cape Breton. Za Atlantický oceán se stěhoval sám, poprvé daleko od svých blízkých. „Měl jsem asi čtyři tašky a půlka věcí mi vůbec nepřiletěla. Po třech dnech mi je doručili do Montrealu a já musel jet na otočku šest hodin autem tam a šest hodin zpět, abych vůbec mohl začít hrát,“ vzpomíná na první dny v zemi javorového listu.

Jestli by se start za velkou louží dal označit za nepříjemný, o to lepší byl zbytek jeho angažmá: „Když jsme projížděli městem, cítil jsem se jako ve snu a moc jsem si to užíval.”

Cibulka se rychle vypracoval ve hvězdu kanadské zámořské soutěže a i díky tomu si vysloužil místo na světovém šampionátu juniorů v roce 2023, který se hrál ve Švédsku. „Tou dobou jsem s velkým náskokem vedl bodování obránců, takže jsem tam jel s nějakým sebevědomím a snažil jsem se ho tam převést,” vzpomíná na svou výtečnou formu, díky které pomohl českému výběru vybojovat bronzové medaile.

V čem Cibulka vidí hlavní důvod, že jsou hráči v juniorských kategoriích opět schopní držet krok se světovou špičkou? „Kvůli tomu, že kluci odchází hrát do Kanady. Je dobré tam jít, zažít si to. Ne každému se to může povést, je to úplně jiný svět. Nedaří se ti? Vymění tě, nebo jdeš na tribunu. Jako v NHL," vzpomíná na tvrdou školu za mořem.

Po třech letech v Kanadě se Cibulka na začátku posledního ročníku vrátil do Motoru. Přestože se jeho hvězdné kvality projevily téměř okamžitě, sám přiznává, že mu pomáhali starší zkušenější mazáci: „Guli, Pecháček a Zohy mi mi strašně pomohli i mimo led a vůbec nevím, jak by to vypadalo bez nich.”

Ani jeden z nich už ale v příští sezóně dres Motoru oblékat nebude. Milan Gulaš ukončil kariéru, Lukáš Pech odešel už v průběhu ročníku do Tábora a Tomáš Zohorna zamířil za bratrem do Brna. „Bude to těžké, ani jednoho už tu nemám. Guli vždy dokázal v klíčových momentech zazářit,” vzpomíná na své mentory Cibulka. Dokáže vůbec někdo Gulaše nahradit? „Uvidíme. Přichází Lanty (Róbert Lantoši pozn. redakce) a Michal Bulíř. Jsou to oba výborní hráči, kteří už toho také dost odehráli, ale jestli dokážou navázat na Guliho, to nevím.”

O tom se budeme moci přesvědčit již od 10. září, kdy Motor vyzve v prvním kole nového ročníku na ledě Budvar arény Spartu Praha.

Celý rozhovor naleznete na YouTube kanálu Šampion podcastu nebo v níže přiloženém videu.